Třinec

Třinec je statutární město ležící v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, zhruba 32 kilometrů jihovýchodně od Ostravy. Patří k přirozeným centrům Těšínského Slezska a s asi 34 tisíci obyvateli tvoří jádro aglomerace, do níž spadají i obce jako Vendryně, Bystřice, Ropice, Vělopolí či Smilovice; dohromady zde žije kolem 60 tisíc lidí.

Městem protékají od jihu na sever říčka Tyrka a řeka Olše, která za hranicí města vytváří státní hranici s Polskem. Centrum se nachází v nadmořské výšce 306 metrů, nejvyšším bodem je vrchol Ostrého s 1045 metry. Po Jablunkově jde o druhé nejvýchodněji položené město v Česku, jeho rozloha činí 8 541 hektarů.

Historie

Třinec vznikl ve 14. století a první písemná zmínka o něm spadá do roku 1461. Roku 1799 se obce ujal těšínský vévoda Albert Kazimír Sasko-Těšínský. Zásadním zlomem byl rok 1839, kdy zde byly otevřeny železárny. Pro umístění huti hovořila zdejší ložiska železné rudy a rozsáhlé lesy poskytující dřevo pro výrobu dřevěného uhlí. Po likvidaci huti v Ustroni a přesunu řady provozů do Třince se zdejší závod stal koncem 19. století největším v celé rakouské monarchii. Vesnice přitom tehdy měla něco přes 300 obyvatel a chyběla v ní jak škola, tak kostel.

První škola, jednotřídka pro děti zaměstnanců huti, byla založena roku 1851; budova se postupně rozšiřovala a stala se sídlem školy s polským vyučovacím jazykem. Česká základní škola Petra Bezruče vznikla roku 1924 a v únoru 1936 byla zřízena závodní škola Třineckých železáren, dnešní střední odborná škola v městské části Kanada.

Podle sčítání lidu z roku 1880 stálo v Třinci, tehdy vsi v rakouském Slezsku, 109 domů s 1792 obyvateli, mezi nimiž bylo 829 Poláků, 524 Němců, 259 Čechů a 248 Židů. V říjnu 1882 byl položen základní kámen římskokatolického kostela svatého Alberta, vysvěceného v září 1885, evangelický kostel pak byl vysvěcen v červenci 1899. Třinec byl osvobozen 3. května 1945.