Kopřivnice

Kopřivnice je městem s rozšířenou působností v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, ležícím v podhůří Beskyd asi třicet kilometrů jižně od Ostravy. Je sevřena vrcholy Červený kámen a Bílá hora, jejím středem protéká potok Kopřivnička a místní částí Lubina stejnojmenná řeka. Žije zde kolem 21 tisíc obyvatel.

Kopřivnice je úzce spjata s automobilovým průmyslem – právě zde byl vyvinut a vyráběn vůz Präsident, první sériový automobil v tehdejším Rakousku-Uhersku, který se objevuje i ve znaku města. Sídlí tu automobilka Tatra a v rozsáhlém průmyslovém parku další firmy, historii oboru mapují Muzeum osobních automobilů Tatra a Muzeum nákladních automobilů Tatra. Počátky industrializace ovšem předcházela továrna na hliněné zboží, vyrábějící kopřivnickou majoliku. Mezi další zajímavosti patří depozitář Slovenské strely, národní kulturní památky, jenž získal ocenění Stavba roku 2021, nejstarší dochovaná budova ve městě – muzeum Fojtství a rodiště Ignáce Šustaly – či Šustalova vila se sídlem Lašského muzea. V okolí se nachází zřícenina hradu Šostýn a rozhledna Bílá hora a město spolupracuje na rozvoji turistiky v rámci projektu Lašská brána Beskyd. K významným rodákům patří Emil Zátopek a Zdeněk Burian.

Historie

Nejstarší stopy osídlení v okolí sahají až do starší doby kamenné – v nedalekém Štramberku se nachází jeskyně Šipka s nálezy kostí a stop osídlení starého až 40 000 let. U pramene v západní části severního svahu Červeného kamene, na katastru Kopřivnice, bylo objeveno keltské sídliště z 2. století př. n. l., pojmenované podle Šutyrovy studánky.

Přibližně v polovině 13. století založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku hrad Šostýn, z nějž dnes zůstala jen zřícenina; do téže doby se klade i vznik vsi Kopřivnice pod ním. Z pozdějších dějin je doloženo přepadení obce 5. října 1621 vzbouřenými Valachy pod vedením rytíře Jana Adama z Víckova, kteří ji vydrancovali, a v červnu 1695 zde vypuklo selské povstání. V polovině 16. století byl v obci postaven dřevěný kostel s kazetovým stropem a trojdílným oltářem, nejcennější památka staré Kopřivnice; oltář se dochoval v Muzeu Fojtství. Na hřbitově kolem kostela, chráněném památkovou péčí, se dodnes nacházejí umělecké hrobky zakladatelů místního průmyslu i hroby fojtů.

Počátek průmyslového rozvoje spadá do 19. století. Roku 1812 založil Ignác Raška továrnu na keramické zboží, kterou postupně rozšiřovaly další generace rodu, roku 1820 byla postavena první zděná škola a roku 1850 Ignác Šustala založil továrnu na kočáry. Dřevěný kostel byl zbořen roku 1897. V květnu 1907 přednesl v přeplněném sále Amerika v Kopřivnici svůj první předvolební projev profesor Tomáš Masaryk; téhož roku, a opětovně roku 1911, byl zvolen poslancem vídeňské Říšské rady a přijal čestné občanství Kopřivnice. Roku 1910 byla obec povýšena na městys. V roce 1938 se převážně česky mluvící Kopřivnice stala v rámci Sudetské župy součástí Třetí říše.