Frýdlant nad Ostravicí

Frýdlant nad Ostravicí je město v okrese Frýdek-Místek v podhůří Moravskoslezských Beskyd, ležící po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice. Rozkládá se v údolí řeky Ostravice u úpatí Lysé hory, nejvyšší hory Beskyd, v průměrné výšce 360 metrů a má přibližně 9 800 obyvatel. Pro svou polohu bývá nazýván vstupní bránou do Moravskoslezských Beskyd.

Město bývalo průmyslovým centrem oblasti proslulým železářskou výrobou, na což odkazuje i jeho znak; dnes se však zaměřuje rovněž na cestovní ruch.

Historie

Až do přelomu 12. a 13. století bylo území dnešního Frýdlantu hustě zalesněné a jen řídce osídlené. Lesnatý kraj plnil úlohu pohraničních hvozdů oddělujících Moravu, kterou v první polovině 11. století vojensky ovládli Přemyslovci, od déle pohanského Slezska, jehož se koncem 10. století zmocnili polští Piastovci. Moravsko-slezská hranice původně probíhala po hřebenu hory Ondřejník a území dnešního města leželo na slezské straně.

Souvislejší osidlování severovýchodního cípu Moravy začalo ve druhé polovině 13. století, kdy král Přemysl Otakar II. udělil oblast v léno olomouckému biskupství a jejím osídlením pověřil biskupa Bruna ze Schauenburku. S kolonizací souviselo i přesnější vymezení hranice – roku 1256 proto Přemysl Otakar II. v územním sporu mezi opolským knížetem Vladislavem a biskupem Brunem rozhodl, že moravsko-slezskou hranici bude nově tvořit řeka Ostravice. V letech 1285–1300 vzniklo na tomto území Místecké léno. První písemná zmínka o Frýdlantu pochází z roku 1395 a roku 1402 jej tehdejší držitel Lacek z Kravař prodal k frýdeckému panství, jehož součástí zůstal až do roku 1581, kdy olomoucký biskup Stanislav Pavlovský připojil léno k hukvaldskému panství. Již rok předtím, v roce 1580, byl ve Frýdlantu postaven dřevěný kostelík zasvěcený svatému Bartoloměji, jenž byl v letech 1672–1690 přestavěn na kamenný.

Na území města stávaly tři opevněné tvrze – jedna na moravské straně v oblasti dnešní Dukelské ulice a další dvě na slezském území, v oblasti Zimníku a na území Nové Vsi. Původní frýdlantský kostel stával v místech dnešní kapličky na kamenci na mírném návrší.

Obyvatelstvo se až do 17. století živilo převážně zemědělstvím a dřevorubectvím. V letech 1618–1620 vznikly na frýdlantském katastru železárny a v posledních letech třicetileté války byly založeny hamry.