Frenštát pod Radhoštěm

Frenštát pod Radhoštěm leží uprostřed krajiny Moravskoslezských Beskyd, mezi soutokem Lubiny a Lomné, v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Bývá označován za vstupní bránu CHKO Beskydy a je střediskem horské turistiky a zimních sportů, k čemuž přispívají i nedaleké Pustevny. Prochází jím železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí a silnice I/58. Žije zde přibližně jedenáct tisíc obyvatel.

Historické jádro je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Mezi sousední obce patří Lichnov, Tichá, Trojanovice, Kunčice pod Ondřejníkem a Bordovice.

Historie

Pro nedostatek pramenů zřejmě nikdy přesně nezjistíme, kdy a kým byl Frenštát založen. Osídlování kotliny probíhalo do období velké kolonizace ve 13. a 14. století, město samo patrně vzniklo v letech 1294–1316. Jeho počátky se pojí se šostýnským panstvím a pravděpodobným zakladatelem panem Jindřichem z Hückeswagenu, později s hukvaldským panstvím olomouckého biskupství. Spolehlivý písemný doklad o existenci města pochází až ze 14. března 1382.

V roce 1445 požádali fojt, purkmistr a konšelé zástavního držitele Hukvald Jana Čapka ze Sán o udělení práv – odúmrti, rybolovu, osvobození od robot a dalších výsad. Listinou z 25. července téhož roku Jan Čapek tyto svobody potvrdil i s připojením vsí Grenhovy, Lichnovy a Butnařov, zaniklých před husitskou revolucí. Roku 1584 pak olomoucký biskup Stanislav Pavlovský stvrdil městu právo odúmrti, čtyř výročních a jednoho týdenního trhu, šenku vína, zřízení radnice i další výsady. Od 16. století nabýval Frenštát na významu díky obchodu a trhům, doložen je železný hamr z roku 1556 i řemeslná výroba; nejstarší zmíněný cech byl tkalcovský z roku 1598.

Třicetiletá válka a valašská povstání město těžce zasáhly. V roce 1626 jej vypálil dánský generál Mansfeld, roku 1646 jej obsadili Švédové a dvakrát jej postihl mor. Dne 19. listopadu 1661 vypukl velký požár, který zachvátil celé náměstí, 37 šenkovních domů, panský grunt i 19 chalup a zničil faru, školu, pivovar i radnici. Roku 1680 Frenštát vypálili Tököliho kuruci. Od poloviny 17. století se však město hospodářsky vzmáhalo v souvislosti s pasekářskou a valašskou kolonizací.

Z řemesel nabývalo na důležitosti zejména tkalcovství. Odbytové krize tohoto oboru vedly od poloviny 19. století k početnému vystěhovalectví do Ameriky, především do Texasu.