Erb rodu Ypsilanti

Ypsilanti, též Ypsilantisové či Ypsilantiové (řecky Υψηλάντης), jsou původem řecký fanariotský rod, který v posledních staletích Osmanské říše zastával významné politické pozice v Konstantinopoli. Z jeho řad vzešlo několik hospodarů dunajských knížectví i vůdcové řecké revoluce roku 1821. Rod měl majetky také na Moravě, kde mu patřily Rosice u Brna a hrad Veveří.

Původ a historie rodu

Rod pochází z oblasti Pontu při Černém moři. Vzestup prožil v Konstantinopoli, kde se jako jedna z fanariotských rodin podílel na správě Osmanské říše, a opakovaně obsazoval trůny hospodarů ve Valašsku a Moldavsku, byť vždy jen na krátkou dobu. Alexandr Ypsilantis (1725–1805) vládl od roku 1774 ve Valašsku a od roku 1786 též v Moldavsku. Po rusko-turecké válce se dostal do zajetí a v letech 1791–1795 jej věznily habsburské úřady, mimo jiné na brněnském Špilberku. V letech 1796–1797 se krátce vrátil na valašský trůn, byl však zajat Turky a na příkaz sultána Selima v Istanbulu popraven. Jeho syn Konstantin (1760–1816) byl moldavským a valašským knížetem v letech 1799–1806; po Tylžském míru byl sesazen a uchýlil se k ruskému dvoru.

Konstantinovi synové se stali vůdčími postavami řeckého boje za nezávislost. Alexander (1792–1828), generál ruské carské armády, vedl tajný spolek Filiki Eteria a roku 1821 zahájil řeckou revoluci tažením do dunajských knížectví. Po porážce osmanskými silami ustoupil do Rakouska, kde byl internován v Mukačevu a vězněn v Terezíně; po propuštění zemřel roku 1828 ve Vídni s podlomeným zdravím a v bídě. Jeho bratr Demetrios (1793–1832) patřil k prvním vůdcům revoluce a později sloužil jako generál pod Ioannisem Kapodistriasem; nese po něm jméno město Ypsilanti v americkém Michiganu.

Později se členové rodu rozšířili i do dalších zemí a část z nich zakotvila v habsburské monarchii, kde rodu patřily moravské statky Rosice u Brna a hrad Veveří. Grigorios Georgios Ypsilantis (1835–1886) působil jako rakouský politik a diplomat ve Francii, Theodoros Ypsilantis (1881–1943) byl rakouským a řeckým politickým aktivistou. Památku Alexandra Ypsilantise připomíná Ypsilantiho ulice v Brně.

Erb

Dochované vyobrazení erbu je černobílá rytina, z níž nelze určit barvy. Štít je čtvrcený: v prvním a čtvrtém poli je hlava tura s hvězdou mezi rohy, ve druhém a třetím poli pták s rozepjatými křídly, uprostřed leží malý srdeční štítek. Štít je položen na knížecím plášti a převýšen knížecí korunou.

Významné osobnosti

• Alexandr Ypsilantis (1725–1805) – kníže Valašska od roku 1774 a Moldavska od roku 1786, vězněn na Špilberku, popraven v Istanbulu.
• Konstantin Ypsilantis (1760–1816) – moldavský a valašský kníže v letech 1799–1806, po sesazení uprchl do Ruska.
• Alexander Ypsilantis (1792–1828) – generál ruské armády a vůdce Filiki Eteria, roku 1821 zahájil řeckou revoluci.
• Demetrios Ypsilantis (1793–1832) – jeden z prvních vůdců řecké revoluce, generál pod Ioannisem Kapodistriasem.
• Grigorios Georgios Ypsilantis (1835–1886) – rakouský politik a diplomat působící ve Francii.
• Theodoros Ypsilantis (1881–1943) – rakouský a řecký politický aktivista, zakladatel řecké fašistické unie.

Prameny a literatura

• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II (N–Ž). Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0294-9.
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992–1994. ISBN 80-85770-79-2.
• Heslo „Ypsilanti“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)