Erb rodu Trčků z Lípy

Trčkové z Lípy (německy Trčka von Lípa či Trczka von Leipa) patřili k nejvýznamnějším českým šlechtickým rodům. Ve druhé polovině 16. a v první polovině 17. století se řadili k nejbohatším rodům v Čechách a vlastnili rozsáhlá území ve středních a východních Čechách. Vynikli jako zdatní hospodáři i v císařských službách, podporovali husitství a protestantství, a přesto velkou část majetku nabyli z pobělohorských konfiskátů. Po zavraždění Adama Erdmana Trčky v Chebu roku 1634 byl celý majetek rodu zkonfiskován a téhož roku Trčkové vymřeli po meči.

Původ a historie rodu

Přídomek odvozovali od vsi a tvrze Lípa u Hradce Králové (dnes část obce Všestary), odkud pocházeli i příbuzní Lipští z Lípy a Salavové z Lípy. Jméno Smila Trčky se poprvé objevuje v pozůstatcích desk zemských k roku 1407, prvním historicky doloženým členem je však Mikuláš Trčka z Lípy († 1453). Ten zbohatl v husitské době: koupil z konfiskátů hrad Homoli nad Dušníky, kterým ovládl obchodní cestu ze Slezska do Čech, půjčoval peníze králi Zikmundovi, roku 1428 si zvolil za sídlo dům v Kutné Hoře a získal Světlou nad Sázavou, Lipnici, Vožici i vlašimské panství. Neváhal ani loupit; roku 1433 s Mikulášem Koldou ze Žampachu vyplenil Choceň. S Kateřinou ze Smiřic měl syny Buriana I., Mikuláše staršího a bezdětného Zdeňka; kolem roku 1464 se bratři o majetek rozdělili a rod se rozštěpil na větev lipnickou a vlašimskou.

Burian I. musel po nástupu Ladislava Pohrobka dokládat legálnost majetku a načas ztratil Pelhřimov i Řečici; od roku 1457 byl nejvyšším písařem a za Jiřího z Poděbrad velel vojsku proti odbojné Jihlavě. Jeho syn Mikuláš mladší získal roku 1489 od Vladislava Jagellonského hrad Lichnici, skoupil Chotěboř, roku 1495 opočenské panství, Třebechovice pod Orebem a části smiřického panství a krátce držel i Děčín, Kamenici a Benešov. Podle rejstříků patřil tehdy trčkovský majetek k největším v Hradeckém kraji. Vlašimskou větev rozšířil Mikuláš starší, který získal Načeradec a roku 1488 velišské panství; Vilém Trčka, hejtman Hradeckého kraje, byl roku 1562 povýšen do panského stavu a celý rod byl mezi pány přijat roku 1593. Vlašimská větev vymřela smrtí Viléma na Opočně a Veliši a její majetek připadl větvi lipnické.

Jan Rudolf Trčka z Lípy (1557–1634) spojil majetek obou větví a stal se na počátku 17. století nejbohatším českým šlechticem. Byl císařským radou, komořím Rudolfa II. a hejtmanem Hradeckého kraje. Jeho manželka Marie Magdaléna z Lobkovic se projevila jako výjimečně schopná, ale tvrdá hospodářka; pro bezcitnost k poddaným jí říkali „zlá Manda" a selské povstání na Hradecku muselo potlačit Valdštejnovo vojsko. Trčkové sice sympatizovali s protihabsburskou opozicí, do povstání se však nezapojili, a díky přímluvě manželky Jan Rudolf o statky nepřišel; roku 1628 přestoupil se synem ke katolictví. V úzké spolupráci s Albrechtem z Valdštejna pak manželé skupovali levné konfiskáty: v letech 1622–1632 získali Čáslav, Větrný Jeníkov, Žireč, Adršpach, Nové Město nad Metují, Náchod, Rýzmburk a Třebešov.

Syn Adam Erdman (1600–1634) se věnoval vojenství. Sňatkem s Marií Maxmiliánou z Harrachu se stal Valdštejnovým švagrem, dosáhl hodnosti generála císařské jízdy, roku 1629 říšského hraběcího stavu a roku 1633 úřadu místodržícího. Rodina však udržovala styky s emigrací, kde žil syn Vilém i dcera Alžběta Magdaléna s manželem Vilémem Kinským. Dne 25. února 1634 byl Adam Erdman v Chebu zavražděn spolu s Valdštejnem a Kinským. Jan Rudolf, poslední muž rodu, byl obviněn ze spiknutí a zemřel 29. září 1634 v Německém Brodě; pohřben byl ve Světlé nad Sázavou. Jeho závěť byla prohlášena za neplatnou a veškerý majetek, oceněný na čtyři miliony zlatých, propadl císaři. Rozdělen byl především mezi důstojníky císařské armády cizího původu, což zásadně proměnilo národnostní složení české šlechty; Opočno získali Colloredové, Smiřice Gallasové. Po přeslici rod pokračoval v Adamově dceři Marii Isabelle, provdané za Sigmunda Fridricha z Götzenu.

Erb

Trčkové nosili dvakrát dělený štít: nahoře černý pruh, uprostřed stříbrné břevno a dole pruh červený. V klenotu na kbelcové přilbě se nachází červený a stříbrný roh s praporečky v opačných barvách.

Významné osobnosti

• Mikuláš Trčka z Lípy († 1453) – zakladatel rodového bohatství v době husitských válek.
• Burian I. Trčka z Lípy – zakladatel lipnické větve, nejvyšší písař od roku 1457.
• Mikuláš starší Trčka z Lípy – zakladatel vlašimské větve, kupec velišského panství.
• Mikuláš mladší Trčka z Lípy – držitel Lichnice a Opočna, největší rozmnožitel majetku rodu.
• Jan Rudolf Trčka z Lípy (1557–1634) – nejbohatší český šlechtic počátku 17. století, poslední mužský člen rodu.
• Marie Magdaléna Trčková z Lobkovic († 1633) – obchodnice a spolupracovnice Valdštejna, zvaná „zlá Manda".
• Adam Erdman Trčka z Lípy (1600–1634) – generál císařské jízdy, zavražděn v Chebu spolu s Valdštejnem.

Sídla a panství

• Lípa u Hradce Králové – tvrz, podle níž se rod jmenoval.
• Lipnice nad Sázavou a Světlá nad Sázavou – jádro lipnické větve, místo pohřbu Jana Rudolfa.
• Vlašim, Načeradec a Veliš – statky vlašimské větve.
• Lichnice a Chotěboř – državy Mikuláše mladšího.
• Opočno, Smiřice a Třebechovice pod Orebem – panství na Hradecku.
• Náchod, Nové Město nad Metují, Adršpach a Žireč – pobělohorské zisky.

Prameny a literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4.
• BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. Praha, 1882 (reprint Brno, 2021).
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha, 1882–1927 (reprint Argo, 1993–1998).
• PROCHÁZKA, Roman von. Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch: Degener, 1973.
• Heslo „Trčkové z Lípy" na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)