Erb rodu Thurn-Taxisů

Thurn-Taxisové (německy von Thurn und Taxis, italsky della Torre e Tasso) jsou knížecí rod severoitalského původu, který zbohatl a proslul provozováním poštovních služeb v řadě evropských zemí. Do Čech přišli v první polovině 16. století; v 17. století je dobová genealogie spojila se středověkým italským rodem Torrianiů, a proto směli spojit svůj erb s erbem a titulem Thurn-Valsassina. V českých zemích drželi Litomyšl, Loučeň a Dobrovici až do konfiskace v roce 1945.

Původ a historie rodu

První zprávy o rodu pocházejí již z 12. století z okolí Bergama v severní Itálii; později se rodina poněmčila. Základem jejího vzestupu se stalo poštovnictví. Roku 1500 jmenoval císař Maxmilián I. Franze von Taxis generálním říšským poštmistrem a ten v roce 1516 zřídil první poštovní spojení mezi Vídní a Bruselem. Jeho syn Bernard spravoval pošty v Německu a ve španělském Nizozemí; v té době rod povýšil do panského stavu. Hrabě Evžen Alexandr (1652–1714) obdržel roku 1681 knížecí titul. V 19. století využívaly jejich pošty zejména německé státy bez vlastní poštovní správy; rod vydal celkem 54 známek. Roku 1867 postoupil poštovní regál Prusku za odstupné tří milionů tolarů.

Do Čech přišel jako první František Bernard Thurn z linie Thurn-Valsassina. Z jeho druhého manželství s Barborou Šlikovou vzešel Jindřich Matyáš Thurn (1567–1640), katolicky vychovaný, avšak v dospělosti protestant. Roku 1609 se stal velitelem stavovského vojska, po pražské defenestraci byl jmenován direktorem a jedním ze dvou vrchních velitelů povstalecké armády, s níž porazil císařské u Vídně. V bitvě na Bílé hoře však vrchní velení neměl. Po porážce odešel do exilu, bojoval v dánských a švédských službách a zemřel roku 1640 v Livonsku.

Thurnové žijící v Čechách získali v 17. století hraběcí titul. V 19. století držel Karel Anselm Litomyšl a jeho nevlastní bratr Maxmilián Josef (1769–1831) z řezenské větve zdědil roku 1809 Loučeň a Dobrovici, čímž založil mladší českou linii. Zámek Dobrovice nechal princ Karel Anselm roku 1831 přestavět na největší cukrovar v Čechách; roku 1869 přibyly Mcely a roku 1874 zámek Biskupice. Alexandr Thurn-Taxis (1851–1939), podporovatel Bedřicha Smetany, Elišky Krásnohorské či Rainera Marii Rilkeho, spravoval panství až do své smrti; jeho manželka Marie z Hohenlohe-Waldenburgu vedla v Paříži a v Loučeni společenský salon. Zvláštní místo zaujímá Rudolf (1833–1904), právník hájící zájmy českého národa a zakladatel pražského Hlaholu, který se nakonec vzdal knížecího titulu.

Dne 10. května 1945 byl princ Bedřich v Biskupicích zavražděn „revoluční gardou“, ostatní členové rodu z Československa odešli a zbylý majetek byl roku 1946 zkonfiskován. Restituční nároky vznesené po roce 1989 byly zamítnuty, protože členové rodu neměli mezi válkami československé občanství. Pouze Marie Julie, vdova po princi Janovi z loučeňsko-mcelské větve, získala zpět zámek Dolní Beřkovice, který patřil Lobkovicům, z nichž pocházela. Potomci rodu dnes žijí v zahraničí.

Erb

Thurn-Taxisové užívají čtvrcený štít. Ve dvou stříbrných polích stojí červená věž, mluvící znamení Thurnů (německy Turm znamená věž). Zbývající dvě pole nesou znak hrabství Valsassina, červeného lva ve zlatém poli, k jehož užívání rod získal právo spolu s titulem Thurn-Valsassina.

Významné osobnosti

• Franz von Taxis – roku 1500 jmenován generálním říšským poštmistrem, zřídil první poštovní spoj mezi Vídní a Bruselem.
• Jindřich Matyáš Thurn (1567–1640) – vůdce českého stavovského povstání, po Bílé hoře exulant v dánských a švédských službách.
• Evžen Alexandr z Thurn-Taxisu (1652–1714) – roku 1681 povýšen do knížecího stavu.
• Maxmilián Josef z Thurnu a Taxisu (1769–1831) – zakladatel mladší české linie na Loučeni a Dobrovici.
• Rudolf z Thurn-Taxisu (1833–1904) – právník a vlastenec, první předseda pražského Hlaholu, přispěvatel Národních listů a Riegrova naučného slovníku.
• Alexandr Jan z Thurn-Taxisu (1851–1939) – majitel Loučeně, mecenáš Bedřicha Smetany a Rainera Marii Rilkeho.

Sídla a panství

• Litomyšl – v 19. století v držení Karla Anselma.
• Loučeň a Dobrovice – od roku 1809 majetek mladší české linie; dobrovický zámek přestavěn roku 1831 na cukrovar.
• Mcely – přikoupeny roku 1869.
• Biskupice – zámek v držení rodu od roku 1874.
• Sýčina u Mladé Boleslavi – rodová hrobka, v níž byl pohřben Alexandr Thurn-Taxis.

Prameny a literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4.
• MEHLER, J. B. Das fürstliche Haus Thurn und Taxis in Regensburg. J. Habbel, 1898.
• SEBASTIAN, Fritz. Thurn und Taxis. B. Wilkens, 1948.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II (N–Ž). Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0294-9.
• POUZAR, Vladimír a kol. Almanach českých šlechtických rodů. Praha: Martin, 1996–. ISBN 80-85955-01-6.
• Heslo „Thurn-Taxisové“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)