Thun-Hohensteinové

Thunové, od roku 1628 zvaní též Thun-Hohenštejnové či Hohensteinové, jsou šlechtický rod původem z Jižního Tyrolska. Svůj původ odvozují od panství Thun se stejnojmenným hradem v dnešním regionu Tridentsko-Horní Adiže. Připomínají se od 11. století a později se rozdělili do několika větví; největšího významu dosáhla linie Castell-Brughier, jež se v 17. století usadila v Čechách. Rod se výrazně prosadil v církevních úřadech: čtyři jeho příslušníci byli tridentskými biskupy, dva knížaty-arcibiskupy v Salcburku a další působili i v dalších diecézích habsburské monarchie a Svaté říše římské, jako byl Pasov, Gurk či Sekov. Roku 1628 koupil Kryštof Šimon Thun panství Hohenstein, podle něhož se tato linie píše z Thun-Hohensteinu, a následujícího roku byl celý rod povýšen do hraběcího stavu. Téměř až do poloviny 20. století drželi Thun-Hohenštejnové rozsáhlé statky v Čechách, mezi nimi Děčín, Klášterec nad Ohří, Benešov nad Ploučnicí či Choltice. Česká linie, která se v 18. století rozčlenila na čtyři větve, se zapsala do dějin barokní architektury jak na svých venkovských sídlech, tak pěti pražskými paláci. Řada jejích členů dosáhla vysokého postavení ve státních službách, diplomacii i v armádě. Veškerý majetek v Československu byl rodu zkonfiskován roku 1945 a jeho příslušníci dnes žijí převážně v Rakousku.