Erb rodu Strozziů
Erb: Wikimedia Commons (Wikimedia Commons)

Strozziové (italsky Strozzi) jsou italský šlechtický rod pocházející z Florencie, doložený již ve 13. století. Zbohatli jako bankéři, patřili k předním patricijským rodům svého města a soupeřili o moc s Medicejskými. Do českých zemí přišli za třicetileté války, kdy získali panství Hořice; s jejich jménem je spojena vojenská invalidní nadace, z níž vzešla pražská Invalidovna.

Původ a historie rodu

Ve Florencii zastávali Strozziové významné úřady včetně hodnosti gonfaloniera. Tommaso Strozzi byl roku 1378 mluvčím ciompiů během jejich povstání, Palla Strozzi (1372–1462), politik a humanista, propagoval řecká studia a založil v klášteře Santa Trinita první veřejnou knihovnu ve Florencii. V boji o moc s Medicejskými však rod v 15. století podlehl. Filippo Strozzi mladší (1488–1538) se sice oženil s Clarice de’ Medici, jeho synové Piero (1510–1558) a Leone (1515–1554), admirál ve francouzských službách a člen Maltézského řádu, však proti Medicejským bojovali. Z rodu vzešla také řada umělců a učenců: básníci Tito Vespasiano a Ercole Strozzi, malíř Bernardo Strozzi (1581–1644), barokní hudebnice Barbara Strozziová (1619–1677) a senátor Carlo Strozzi (1587–1671), zakladatel sbírky známé jako Carte Strozziane, uložené dnes převážně ve Státním archivu ve Florencii.

Do Čech přivedla rod třicetiletá válka a konfiskace. Jakub (Giacomo) Strozzi, polní podmaršálek a komoří císaře Ferdinanda II., obdržel 25. února 1634 za válečné zásluhy panství Hořice a statek Třebovětice, které před ním držel frýdlantský vévoda Albrecht z Valdštejna. Jeho syn a dědic Petr Strozzi (1626–1664), diplomat a voják ve službách Ferdinanda III., dosáhl hodnosti generála a polního podmaršálka a padl roku 1664 při obléhání Nového Zrína v severním Chorvatsku, jemuž velel. Závětí z 3. srpna 1658 založil vojenskou invalidní nadaci, z níž měl být v Hořicích vybudován ústav pro válečné invalidy. Budova Invalidovny nakonec vznikla roku 1735 z podnětu císaře Karla VI. v pražském Karlíně podle plánů Josefa Emanuela Fischera z Erlachu; stavbu provedl Kilián Ignác Dientzenhofer. Petrova manželka Maria Katharina, rozená z Khevenhülleru (1633–1714), založila vídeňské předměstí Strozzigrund a rodový palác ve Vídni.

Erb

Erb Strozziů má zlatý štít, přes nějž se táhne červené břevno. Na břevnu jsou položeny tři stříbrné půlměsíce.

Významné osobnosti

  • Palla Strozzi (1372–1462) – politik a humanista, zakladatel první veřejné knihovny ve Florencii.
  • Filippo Strozzi mladší (1488–1538) – florentský bankéř, manžel Clarice de’ Medici.
  • Leone Strozzi (1515–1554) – admirál ve francouzských službách, člen Maltézského řádu.
  • Bernardo Strozzi (1581–1644) – malíř zvaný il Prete Genovese.
  • Barbara Strozziová (1619–1677) – barokní hudebnice.
  • Jakub (Giacomo) Strozzi – polní podmaršálek, roku 1634 obdařený panstvím Hořice.
  • Petr Strozzi (1626–1664) – generál, zakladatel invalidní nadace, padl u Nového Zrína.

Sídla a panství

V Čechách drželi Strozziové od roku 1634 panství Hořice u Jičína a statek Třebovětice. Ve Vídni jim patřil rodový palác na předměstí Strozzigrund.

Prameny a literatura

  • MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II (N–Ž). Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0294-9.
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992–1994. ISBN 80-85770-79-2.
  • Heslo „Strozziové“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)