Erb rodu Stillfriedů z Ratenic

Stillfriedové z Ratenic (německy Stillfried von Rattonitz či Stillfried-Rattonitz) jsou původně český šlechtický rod, jehož kolébkou byly Ratenice u Kolína. Rodové větve žily v Rakousku, ve Slezsku a později převážně v Německu, kde dosáhly baronského i hraběcího stavu. V 18. až 20. století drželi Stillfriedové statky také v Čechách a na Moravě: krátce jim patřila Červená Lhota a jedna linie sídlila na zámku ve Vizovicích.

Původ a historie rodu

Podle vlastní tradice odvozovali Stillfriedové původ od českého knížete Stojmíra (německy Stillfried) z rodu Přemyslovců. Historicky to doložit nelze a jde spíše o rodinnou pověst, která měla rodu dodat vážnosti. Doložená linie začíná roku 1390 Janem z Ratenic a na Ratenicích. Rod se usadil také v Rakousku na řece Moravě, kde držel zámek Stillfried, a ve 14. století jedna větev odešla do Slezska. Dne 3. května 1472 získal Georg Stilfrid de Ratienitz od vévody Jindřicha I. Minsterberského v léno Novou Rudu v Kladském hrabství.

Dne 13. března 1662 byl Bernhard von Stillfried, zemský správce Kladského hrabství, povýšen do stavu svobodných pánů Českého království. Rod se poté rozdělil do několika větví: rakouská baronská linie se psala Stillfried von Ratenicz či von Rathenitz, pruská linie Stillfried-Rattonitz se dále rozdělila na linie baronské a hraběcí. Pruský historik a dvorní úředník Rudolf von Stillfried-Rattonitz (1804–1882) byl roku 1858 v Portugalsku povýšen na granda prvního stupně s titulem hraběte z Alcantary a roku 1861 získal hraběcí stav v Prusku.

V Čechách se v 18. století uplatnil František Ignác Stillfried (1734–1805), který roku 1794 koupil za 202 000 zlatých od Gudenusů panství Červená Lhota s městem Deštná. Usadil se na zámku a přivedl sem ze Slezska skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu. Na působení rodu upomínal název vsi Stillfriedsdorf, do roku 1948 Štilfrýdov, dnes Lipovka u Deštné. Dědic Mořic prodal panství roku 1823 podnikatelské rodině Veithů.

Starší bratr Františka Ignáce Emanuel (1725–1794), ředitel Tereziánské akademie ve Vídni, získal sňatkem s Antonií Oktavií ze Žerotína panství Třemešek na severní Moravě, kde se usadil a věnoval se hospodářství. Jeho syn Rüdiger (1764–1833) prodal Třemešek roku 1814 šumperským podnikatelům Terschům. Z Rüdigerova početného potomstva vynikl August Vilém (1806–1897), c. k. polní podmaršál, a Filip (1808–1887), který v mladém věku zdědil po vymřelých Blümegenech panství Vizovice. Sňatkem s hraběnkou Hermínou Batthyányovou získal vazby na uherskou šlechtu a zasedal v Moravském zemském sněmu. Poslancem byl i jeho jediný syn Rudolf (1849–1921), který zemřel bez mužských potomků; Vizovice zdědila dcera Marietta, provdaná hraběnka Boos-Waldecková.

Ve 20. století působili členové rodu především v Německu a Rakousku. Georg (1867–1941) a Waldemar (1877–1960) byli německými generálmajory, Alfons von Stillfried-Rathenitz (1887–1974), rakouský důstojník, se zapojil do boje proti nacismu a věnoval se publicistice. K současným představitelům patří historička a spisovatelka Janet von Stillfried (* 1962) a rakouský diplomat Georg Stillfried (* 1963).

Erb

Původní rodový erb tvoří šikmo půlený zlato-černý štít. Na přilbě s černo-zlatými přikryvadly je klenot složený z pěti malých praporců s podobným zlato-černým vzorem na zlatých kopích, dva směřují vpravo a tři vlevo, mezi dvěma buvolími rohy šikmo dělenými touž černou a zlatou barvou.

Významné osobnosti

• Bernhard von Stillfried – zemský správce Kladského hrabství, roku 1662 povýšen na svobodného pána.
• František Ignác Stillfried (1734–1805) – majitel Červené Lhoty, mecenáš skladatele Ditterse z Dittersdorfu.
• Ludwig von Stillfried und Rattonitz (1790–1865) – pruský generálmajor.
• Rudolf von Stillfried-Rattonitz (1804–1882) – pruský historik, hrabě z Alcantary.
• August von Stillfried-Ratenicz (1806–1897) – rakouský polní podmaršál.
• Filip František von Stillfried-Ratenicz (1808–1887) – poslanec Moravského zemského sněmu, majitel Vizovic.
• Raimund von Stillfried-Ratenicz (1839–1911) – rakouský důstojník, malíř a fotograf.
• Alfons von Stillfried-Rathenitz (1887–1974) – rakouský důstojník, odpůrce nacismu a publicista.

Sídla a panství

• Ratenice u Kolína – původní rodové sídlo.
• Stillfried na řece Moravě v Rakousku – zámek, podle něhož se rod jmenuje.
• Nová Ruda v Kladském hrabství – léno od roku 1472.
• Červená Lhota s Deštnou (1794–1823).
• Třemešek na severní Moravě (do roku 1814).
• Vizovice – zámek a velkostatek Filipa a Rudolfa Stillfriedů v 19. a 20. století.

Prameny a literatura

• STILLFRIED, Rudolph (ed.). Geschichtliche Nachrichten vom Geschlechte Stillfried von Rattonitz. Band 1.
• WURZBACH, Constantin von. Stillfried, die österreichischen Freiherren. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 39. Theil. Wien: Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, 1879.
• PIERER, Heinrich August; LÖBE, Julius (eds.). Stillfried-Rattonitz. In: Universal-Lexikon der Gegenwart und Vergangenheit. 4. Auflage. Band 16. Altenburg, 1863.
• Genealogisches Handbuch des Adels. Adelslexikon. Band XIV. Limburg (Lahn): C. A. Starke Verlag, 2003. ISSN 0435-2408.
• Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser. Gotha, 1864 a 1874.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II (N–Ž). Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0294-9.
• POUZAR, Vladimír a kol. Almanach českých šlechtických rodů. Praha: Martin, 1996–. ISBN 80-85955-01-6.
• Heslo „Stillfriedové z Ratenic" na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)