Šternberkové

Šternberkové (německy Sternberg) jsou starý moravský a český šlechtický rod, jehož první zmínky spadají do 12. století a který si významné společenské postavení udržel až do 20. století. Za nejstaršího předka bývá označován Diviš z Divišova, připomínaný v polovině 12. století jako přítel a rádce knížete Soběslava; další doložené zprávy pocházejí ze 13. století, zatímco postava Jaroslava ze Šternberka je kronikářskou fikcí ze 16. století, jejíž legenda o vítězství nad Tatary roku 1241 byla vyzdvihována zejména v době romantismu. V polovině 13. století vznikla dvě hlavní rodová sídla, hrad Český Šternberk na Sázavě a Šternberk na severní Moravě, z nichž vzešly dvě hlavní větve, česká a moravská. Z moravské linie pocházelo několik osobností na vysokých církevních postech a kromě Šternberka jí náležely majetky na severní Moravě, jako Zábřeh, i v oblasti Hostýnských vrchů, mezi nimi Holešov a Zlín; tato větev však vymřela v 16. století. Česká větev se v 15. století rozdělila na linii holickou a konopišťskou: holická, jejíž příslušník byl roku 1637 jako první z rodu povýšen do hraběcího stavu, vyhasla roku 1712. K významným osobnostem pohusitského a poděbradského období patřil Zdeněk Konopišťský (1420–1476), vůdce zelenohorské jednoty katolických pánů, kteří se postavili Jiřímu z Poděbrad. Společenský i majetkový vzestup konopišťské větve začal na přelomu 16. a 17. století a v roce 1661 získali Šternberkové hraběcí titul; mnozí zastávali vysoké zemské úřady, čtyři z nich úřad nejvyššího purkrabího a pět členů rodu obdrželo Řád zlatého rouna. V době národního obrození vynikli Kašpar Maria (1761–1838) a jeho bratranec František Josef (1763–1830), kteří stáli u zrodu Národního muzea, a od roku 1861 patřilo rodu místo v rakouské panské sněmovně. Koncem 19. století drželo několik členů rodu dohromady kolem 20 000 hektarů půdy v Čechách a na Moravě. Veškerý majetek byl rodině zkonfiskován za druhé světové války a v roce 1948, avšak protože se Šternberkové hlásili k české národnosti, byla jim po roce 1989 značná část navrácena; veřejnosti jsou ze soukromého rodového majetku zpřístupněny umělecky hodnotné památky Český Šternberk, Častolovice a Jemniště. Šternberská osmicípá zlatá hvězda v modrém poli patří k nejznámějším heraldickým znamením v Česku, je dochována na řadě rodových sídel a objevuje se i ve znacích měst, která rodu kdysi patřila, jako Benešov, Holešov, Štíty, Mírov, Moravský Beroun, Počátky či Zlín; od roku 2001 je zlatá hvězda z jejich erbu součástí znaku Zlínského kraje.