Šlikové

Šlikové (psáni též Schlikové, s predikátem z Holíče a Pasounu, německy zu Bassano und Weißkirchen) byli český šlechtický rod, jenž zazářil zejména v 15. a 16. století. Původně měšťanská rodina z Chebu se proslavila zásluhou kancléře Kašpara Šlika a nashromáždila značné jmění. Postupně ovládla velkou část severozápadních Čech, mimo jiné Loketsko a Chebsko, a jako první rod Českého království získala roku 1437 říšský hraběcí titul. Jejich moc dále vzrostla počátkem 16. století díky objevu stříbra v Krušných horách a získání práva razit vlastní minci. Příklon k luterství a vliv přesahující hranice království je opakovaně přivedl do sporu s Habsburky a po porážce stavovského povstání roku 1547 přišli o velkou část majetku. Většina příslušníků rodu se zapojila i do povstání let 1618–1620, načež bylo jejich majetkové zázemí v západních Čechách zlikvidováno a nejproslulejší z rodu, Jáchym Ondřej Šlik, byl popraven. Do služeb Habsburků tehdy vstoupil jediný člen rodu, pozdější polní maršál Jindřich Šlik, který založil novou doménu ve východních Čechách; jeho potomci si poměrně rozsáhlý majetek udrželi až do 20. století a znovu se prosadili ve státních službách. Dnes rodině náleží již jen část někdejšího panství na Jičínsku, totiž Jičíněves a Vokšice. Do dějin peněžnictví se Šlikové zapsali vznikem slova dolar, jež má etymologický původ v názvu jáchymovských tolarů ražených na jejich panství v Jáchymově v 16. století.