Erb rodu Šliků

Šlikové (též Schlikové, s predikátem z Holíče a Pasounu) jsou český šlechtický rod, který vynikl především v 15. a 16. století. Z chebské měšťanské rodiny je pozvedl říšský kancléř Kašpar Šlik; jako první z Českého království získali roku 1437 říšský hraběcí titul a ovládli velkou část severozápadních Čech. Jáchymovské tolary ražené na jejich panství daly jméno dolaru. Po roce 1620 rod pokračoval jen linií polního maršála Jindřicha Šlika, jejíž potomci sídlí na Jičínsku dodnes.

Původ a historie rodu

Rod pocházel pravděpodobně z Fojtska v dnešním Sasku a ve 14. století se usadil mezi chebskými měšťany. Zakladatelem jeho věhlasu byl Kašpar Šlik (před 1400–1449), doktor práv z boloňské univerzity, který vstoupil do služeb Zikmunda Lucemburského, stal se jeho sekretářem, roku 1422 byl povýšen do panského stavu, roku 1427 se stal protonotářem a roku 1433 říšským kancléřem. Jako palatin a říšský hrabě s predikátem „z Bassana", roku 1438 rozšířeným o Holíč, získal dědičně Sokolov, Holíč i statky na Chebsku a Loketsku. Některá privilegia si zřejmě zfalšoval.

Roku 1516 byla na šlikovských statcích objevena bohatá ložiska stříbra. Štěpán Šlik (1487–1526) založil Jáchymov a začal zde razit tolary o 27,20 gramu čistého stříbra, které rod proslavily po celé Evropě. Ferdinand I. však roku 1528 získal mincovní regál zpět a Šlikům zůstal jen podíl na zisku z těžby. Ztráta výsad je přivedla do stavovského odboje roku 1547, po jehož porážce přišli o část statků a platili vysoké pokuty. Přesto dál zastávali významné úřady: Albrecht byl nejvyšším hejtmanem českého vojska, Vavřinec hejtmanem Starého Města pražského a Jáchym (1525–1572) prezidentem české komory. Jáchym Ondřej Šlik (1569–1621), od roku 1606 ředitel konzistoře podobojí, patřil k hlavním vůdcům protihabsburské opozice, za Fridricha Falckého byl nejvyšším zemským sudím a fojtem v Horní Lužici. Po Bílé hoře byl na Frýdlantsku zajat, vydán císaři a 21. června 1621 vstoupil jako první z odsouzených na popraviště na Staroměstském náměstí.

Jedinou pobělohorskou větev založil Jindřich Šlik (1580?–1650), velitel pluku moravských stavů na Bílé hoře, který po zajetí konvertoval, vstoupil do císařských služeb a roku 1627 se stal polním maršálem, v letech 1632–1650 prezidentem dvorské válečné rady a roku 1644 rytířem Řádu zlatého rouna. Uhájil Planou a Horní Hrad v západních Čechách, z valdštejnského majetku získal Veliš a Staré Hrady a roku 1638 směnou za Ivanovice na Hané Kopidlno, kde postavil zámek; koupil též Šlikovský palác v Praze. Jeho syn František Arnošt (1623–1675) musel kvůli otcovu odkazu chebským jezuitům prodat Horní Hrad (1663) a Planou (1665), čímž historie Šliků v západních Čechách skončila, a roku 1671 zřídil z východočeských statků fideikomis. Synové František Josef (1656–1740), prezident české komory, a Leopold Antonín (1663–1723), polní maršál a nejvyšší kancléř Českého království, se o dědictví soudili; František Josef rozšířil panství Veliš-Kopidlno na bezmála padesát vesnic, Leopoldova linie přišla roku 1750 o Radim.

František Josef Jindřich (1789–1862) přišel v bitvě u Lipska o oko, dosáhl hodnosti generála jízdy a roku 1848 byl vojenským guvernérem v Krakově. Jeho vnuk František (1854–1925) ztratil kvůli nerovnorodému sňatku v soudním sporu fideikomis Veliš-Kopidlno o více než 8 500 hektarech, který roku 1912 připadl Weissenwolffům, a uhájil jen Jičíněves. V září 1939 podepsalo Národnostní prohlášení české šlechty pět členů rodu: Jindřich Maria Schlik (1875–1957) a jeho synové František, Zikmund, Jindřich a Ondřej. Po roce 1948 byly Jičíněves a Vokšice zkonfiskovány, rodina však zůstala v Čechách; po roce 1989 majetek získala zpět. Zámek v Jičíněvsi dnes vlastní Andreas Schlik (* 1977), Vokšice Margareta (* 1950); rodině patří i zbytky hradu Veliš a hrobka u velišského hřbitova z roku 1926, v níž je údajně uložena i lebka popraveného Jáchyma Ondřeje.

Erb

V původním erbu měli Šlikové červené pole dělené stříbrným klínem a v každém poli kroužek. Po získání hraběcího titulu přibylo modré pole se znakem hrabství Holíče, zlatým lvem držícím kostel. V srdečním štítku stojí červení lvi, kteří podpírají sloup.

Významné osobnosti

• Kašpar Šlik (kolem 1396–1449) – kancléř Svaté říše římské, zakladatel moci rodu.
• Štěpán Šlik (1487–1526) – zakladatel Jáchymova a jáchymovské ražby tolarů.
• Jáchym Ondřej Šlik (1569–1621) – vůdce protestantských stavů, první z popravených na Staroměstském náměstí.
• Jindřich Šlik (1580–1650) – císařský polní maršál a prezident dvorské válečné rady.
• Leopold Antonín Šlik (1663–1723) – polní maršál a nejvyšší kancléř Českého království.
• František Jindřich II. Šlik (1789–1862) – generál jezdectva, guvernér v Krakově.
• Jindřich František Šlik (1916–2004) – český velkopřevor Maltézského řádu v letech 1996–2002.

Sídla a panství

• Loket a Sokolov – jádro západočeských držav v 15. a 16. století.
• Jáchymov s hradem Freudenstein (Šlikův hrádek) – stříbrné doly a mincovna.
• Planá u Mariánských Lázní (do 1665) a Horní Hrad (do 1663).
• Kopidlno – zámek postavený Jindřichem Šlikem, sídlo rodu.
• Veliš a Staré Hrady – součást fideikomisu drženého do roku 1912.
• Jičíněves – zámek z 18. století, dodnes v držení rodu.
• Vokšice – zámek vrácený po roce 1989.

Prameny a literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4.
• RYCHNOVÁ, Lucie. Šlikové. In: Modrá krev Sobotecka. Sborník k 520. výročí povýšení Sobotky na město. Sobotka, 2018. ISBN 978-80-907305-0-2.
• SMOLÍK, Josef. Smlouva krále Ferdinanda I. s pány Šliky o hory a minci Jáchymovskou. Památky archaeologické a místopisné, 1903, roč. 20, č. 5, s. 333–340.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II (N–Ž). Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0294-9.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha, 1882–1927 (reprint Argo, 1993–1998).
• POUZAR, Vladimír a kol. Almanach českých šlechtických rodů. Praha: Martin, 1996–. ISBN 80-85955-01-6.
• Heslo „Šlikové" na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)