Erb rodu Schönbornů

Schönbornové (německy Grafen von Schönborn) jsou hraběcí rod původem z Frank, doložený od 14. století. Proslavili se především řadou vysokých církevních hodnostářů, mezi nimiž byli mohučští a trevírští arcibiskupové i pražský arcibiskup a kardinál. V 19. století se vydělila česká linie rodu, která vlastnila statky v západních a severních Čechách a jejíž členové se roku 1939 přihlásili k české šlechtě.

Původ a historie rodu

Jméno Schönborn se poprvé objevuje roku 1373, kdy Gilbrecht ze Schönbornu sloužil jako vazal hraběte Eberharda V. z Katzenelnbogenu. Rodové panství ve Francích a v oblasti Mohanu, ležící jižně od Bamberku a jihovýchodně od Würzburgu, se stalo jedním z drobných německých státečků. Ve 14. století byl rod povýšen do panského stavu, roku 1663 získal Filip Ervín baronský titul a roku 1701 byl Jan Ervín povýšen na hraběte. Po smrti Melchiora Bedřicha se roku 1717 panství rozdělilo mezi linie Schönborn-Heusenstamm na jihu dnešního Hesenska a Schönborn-Wiesentheid v Dolních Francích. Heusenstammská linie vymřela roku 1801 Anselmem Pohrobkem a její dědictví připadlo wiesentheidské větvi; roku 1806 bylo panství mediatizováno pod Bavorsko, což rodu později přineslo uznání predikátu Osvícenost.

Mimořádný vliv získali Schönbornové v říšské církvi. Jan Filip (1605–1673), arcibiskup mohučský a biskup würzburský a wormský, byl současníky nazýván „německý Šalamoun“. Jeho synovec Lotar František (1655–1729), mohučský arcibiskup a bamberský biskup, obdržel od Karla VI. rozsáhlé panství na východě Uherského království, jež bylo za první republiky součástí Československa a dnes leží na Ukrajině. Mezi další preláty patřili kardinál Damián Hugo Filip, kníže-biskup špýrský, trevírský arcibiskup František Jiří a bamberský a würzburský biskup Bedřich Karel (1674–1746).

Českou linii založil v 19. století Friedrich Karl (1781–1849). Patřil k ní český politik Ervín Damian Hugo (1812–1881) a jeho příbuzný František (1844–1899), rodák z Prahy, který se stal českobudějovickým biskupem, roku 1885 pražským arcibiskupem a roku 1889 kardinálem. Dvojčata František (1899–1964) a Ervín (1899–1984) podepsala v září 1939 Národnostní prohlášení české a moravské šlechty. Ze Skalky u Litoměřic pochází Kryštof Schönborn (* 1945), syn Huga-Damiána (1916–1979), od roku 2006 vídeňský arcibiskup a kardinál.

Erb

Štít erbu je dělený. V horním červeném poli kráčí zlatý lev s modrou korunou na hlavě, dolní pole je stříbrné; dělicí čára mezi oběma poli je zubatá.

Významné osobnosti

• Jan Filip ze Schönbornu (1605–1673) – arcibiskup mohučský, biskup würzburský a wormský, zvaný „německý Šalamoun“.
• Lotar František ze Schönbornu (1655–1729) – arcibiskup mohučský a biskup bamberský.
• Damián Hugo Filip ze Schönbornu – kardinál, kníže-biskup špýrský (1719–1743) a biskup kostnický.
• Bedřich Karel ze Schönbornu (1674–1746) – biskup bamberský a würzburský.
• Ervín Damián Hugo ze Schönbornu (1812–1881) – český politik.
• František ze Schönbornu (1844–1899) – českobudějovický biskup, pražský arcibiskup a kardinál.
• Kryštof Schönborn (* 1945) – vídeňský arcibiskup a kardinál, rodák ze Skalky u Litoměřic.

Sídla a panství

V Čechách rodu patřily zámky Dolní Lukavice, Malesice, Dlažkovice a Příchovice, hrad a zámek Skalka a Schönbornský palác v Praze. V zahraničí to byly zámek Weißenstein v Pommersfeldenu, würzburská rezidence, palác Schönborn-Batthyány ve Vídni a zámek Karpaty u ukrajinského Čynadijova. Členové české linie jsou pohřbeni v Dolní Lukavici, ve Vlastislavi u Sutomi a na Břevnovském hřbitově v Praze.

Prameny a literatura

• ABERT, Joseph Friedrich. Vom Mäzenatentum der Schönborn. Freunde Mainfränkischer Kunst und Geschichte, 1950.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II (N–Ž). Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0294-9.
• POUZAR, Vladimír a kol. Almanach českých šlechtických rodů. Praha: Martin, 1996–. ISBN 80-85955-01-6.
• Heslo „Schönbornové“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)