Salmové

Hrabata ze Salmu byla velmi starým šlechtickým rodem vzešlým z rodu hrabat z Lucemburku, tedy z rozvětvené rodiny Wigerichovců. Od 11. do konce 16. století vládla hrabství Salm na území dnešní Belgie a Alsaska-Lotrinska a psala se podle rodového hradu Vielsalm v belgických Ardenách; koncem 12. století, poté co rod získal statky ve Vogézách, zde nechal vystavět nový hrad nesoucí rodové jméno Salm. Po vymření hlavní větve v letech 1416, respektive 1600 přešlo hrabství i titul sňatkem na další dynastie. Vedlejší větev Salm-Neuburg nabyla četných statků na Moravě i ve východních Čechách a po meči vymřela až roku 1784. Vedle hrabat ze Salmu, ze Salm-Blamontu a ze Salm-Neuburgu existoval či existuje ještě rod Salmů z „Pustinných a porýnských hrabat“, dále rod Salm-Vianden a Salm-Reifferscheidt, tyto tři rody však jméno Salmů získaly sňatkem nebo dědictvím a v mužské linii z Wigerichovců nepocházejí. Hlavní větev rodu byla po celou dobu své existence výhradně katolická, zatímco větev Salm-Neuburg v polovině 16. století přijala luterství, aby se počátkem 17. století, ještě před Bílou horou, vrátila ke katolictví.