Erb rodu Salmů

Salmové, přesněji hrabata ze Salmu, byli velmi starý šlechtický rod vzešlý z lucemburských hrabat z rozvětvené rodiny Wigerichovců. Od 11. do konce 16. století vládli hrabství Salm na území dnešní Belgie a Alsaska-Lotrinska a jméno odvozovali od hradu Vielsalm v Ardenách. Pro české dějiny má význam větev Salm-Neuburg, která od konce 16. století držela statky na Moravě a vymřela po meči roku 1784. Rody Salm-Reifferscheidt, Salm-Vianden a Salmové z „pustinných a porýnských hrabat“ získaly jméno jen sňatkem či dědictvím.

Původ a historie rodu

Prvním známým předkem je Wigerich (snad 886 – před 919), lotrinský falckrabě, jehož syn Siegfried (zemřel 998) se stal prvním hrabětem z Lucemburku. Siegfriedův vnuk Giselbert se od roku 1036 psal jako hrabě ze Salmu a jeho mladší syn Heřman (zemřel 1088), vlastní zakladatel rodu, se roku 1081 nechal prohlásit vzdorokrálem proti císaři Jindřichovi IV. Ve 12. století získal rod statky ve Vogézách, kde Jindřich III. postavil v letech 1205–1215 nový hrad Salm; hrabství Horní Salm dosáhlo mezi lety 1250 a 1258 říšské bezprostřednosti. Starý hrad Vielsalm s Dolním Salmem přešel sňatkem na hrabata z Viandenu a po jejich vymření roku 1416 na pány z Reifferscheidtu.

Roku 1475 si Johanna ze Salmu a její bratranec Jan VI. rozdělili Horní Salm; Johannin manžel, pustinný a porýnský hrabě Jan V., tak získal dědičný titul hraběte ze Salmu, zatímco Jan VI. vládl zbytku hrabství zvanému Salm-Badenweiler. Jeho potomek Jan VIII. zemřel roku 1600 jako poslední muž hlavní větve a po přeslici rod vymřel roku 1632.

Pokračování zajistil Niklas ze Salmu, císařský polní maršál proslulý v bitvě u Pavie a při obraně Vídně před Turky roku 1529, který roku 1502 vyženil panství Marchegg. Jeho syn Mikuláš II. (1503–1550), polní hejtman v Uhrách, obdržel roku 1528 říšské hrabství Neuburg am Inn, podle něhož se rod psal Salm-Neuburg. Český inkolát získal roku 1576 Julius I. (1531–1595), moravský zemský hejtman, který roku 1594 koupil Velké Pavlovice a Hodonín; jeho syn Weichard je roku 1600 vyměnil za Tovačov, vzdálenější od tureckých nájezdů. Julius II. (1600–1654) ubránil Tovačov před Švédy, byl v Obnoveném zřízení zemském zařazen mezi pět privilegovaných rodů, koupil Kralice, vystavěl si palác v Olomouci a stal se nejvyšším moravským sudím a zemským hejtmanem. Větev v polovině 16. století přijala luterství, před Bílou horou se však vrátila ke katolictví.

Arnošt Leopold Ignác (1683–1722) přikoupil Velké Opatovice a jeho syn Karel Otto (1709–1766) vybudoval na Malé Hané celek s Jevíčkem a Jaroměřicemi, sňatkem získal východočeský Svojanov a roku 1747 zdědil kladské Hertwigswalde s Bílou Vodou a moravské Malenovice. Jeho syn Karel Vincenc (1744–1784) si vystavěl nákladný zámek v Pohořelicích, zanechal však obrovské dluhy a pouze tři dcery. Roku 1797 byly statky rozprodány, Velké Opatovice, Jevíčko a Jaroměřice přešly fideikomisem na Salm-Reifferscheidt-Raitze a po přeslici rod vymřel roku 1840.

Erb

Erb Salmů je mluvící: v červeném poli nese dva odvrácené stříbrné lososy, neboť losos se v dolnoněmeckém nářečí nazývá Salm. Štít je navíc posetý stříbrnými kříži, kombinujícími tvar petrského a křížkového kříže; po přesídlení do Horního Salmu je rod změnil na zlaté řecké kříže. Větev Salm-Neuburg užívala čtvrcený štít, v němž k hornosalmskému znaku přibyl erb hrabství Neuburg: ve stříbrném poli červený gryf držící zajíce.

Významné osobnosti

• Heřman ze Salmu (zemřel 1088) – zakladatel rodu, roku 1081 zvolený německým vzdorokrálem.
• Niklas ze Salmu – císařský polní maršál, obránce Vídně před Turky roku 1529.
• Mikuláš II. ze Salm-Neuburgu (1503–1550) – nejvyšší polní hejtman v Uhrách, držitel Neuburgu a Trenčína.
• Julius I. ze Salm-Neuburgu (1531–1595) – moravský zemský hejtman, kupec Hodonína a Velkých Pavlovic.
• Julius II. ze Salm-Neuburgu (1600–1654) – obránce Tovačova, nejvyšší moravský sudí a zemský hejtman.

Sídla a panství

Na Moravě drželi Salm-Neuburgové Hodonín, Tovačov (1600–1715), Kralice na Hané, Velké Opatovice, Jevíčko, Jaroměřice a Malenovice se zámkem v Pohořelicích, v Olomouci Salmův palác a v Brně Salmovský dům. V Čechách jim patřil Svojanov (1744–1795) a Bílá Voda, v Rakousku Marchegg a Kreuzenstein, ve Slezsku Štáblovice a v říši hrabství Neuburg na Innu (1528–1654).

Prameny a literatura

• PLAČEK, Miroslav a kol. Hodonín: dějiny města do roku 1948. Hodonín: Město Hodonín, 2008. ISBN 978-80-254-2100-0.
• POKLUDA, Zdeněk. Hrad Malenovice. Zlín: Muzeum jihovýchodní Moravy, 2005. ISBN 80-903411-8-7.
• RAPIN, Jan. Zámek Lipová & Salmové. Stehelčeves: Via Tempora Nova, 2015.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II (N–Ž). Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0294-9.
• PROCHÁZKA, Roman von. Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch: Degener, 1973.
• Heslo „Salmové“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)