Erb rodu Redernů

Redernové (též Rederové z Rederu, psáno Rödernové, německy von Röder) byli šlechtický rod slezského původu, který roku 1558 získal frýdlantské panství s Libercem a vládl na něm až do nuceného odchodu po bitvě na Bílé hoře. Proslavil je především vojevůdce Melchior z Redernu, obránce Varaždína před Turky. Kolo z jejich erbu dodnes nese znak města Liberce i symboly Libereckého kraje.

Původ a historie rodu

Redernové byli původně severoněmecký rytířský rod, který měl majetek ve Slezsku již ve 12. století; další državy drželi v Braniborsku, Anhaltsku a Horní Lužici. Rodovým hradem se stal Ruppersdorf nedaleko Vratislavi. Do Čech přišli v 16. století: Bedřich z Redernu († 1564), prezident slezské komory, koupil roku 1558 od krále Ferdinanda I. hrad Frýdlant a město Liberec a byl povýšen do panského stavu. Měl šest synů; Jan Jiří velel královské jízdě v bojích s Turky a proti Turkům bojoval i jeho bratr Melichar. Rodově se Redernové spojili se Šliky a Parchvici.

Melichar (Melchior) z Redernu (1555–1600) studoval v Heidelbergu a Míšni, studia literatury však nedokončil a vstoupil do armády. Bojoval ve Francii, Itálii, Prusku a Polsku a do širokého povědomí vešel roku 1598 obranou varaždínské pevnosti před Turky. Císař Rudolf II. jej za to pasoval na rytíře a daroval mu dvacet tisíc tolarů. Melichar se poté stal prezidentem válečné rady a vrchním velitelem uherské armády. Po jeho smrti spravovala redernské državy za nezletilého syna Kryštofa vdova Kateřina, rozená Šliková († 1617).

Kryštof II. z Redernu (1591–1641) se zapojil do stavovského povstání a zůstal na straně vzbouřenců i po Bílé hoře. Byl odsouzen ke ztrátě majetku a k trestu smrti; zkonfiskované statky získal Albrecht z Valdštejna. Kryštof se nějaký čas skrýval v Bílém Potoce, pak uprchl Smutnou stezkou (Trauersteig) přes horu Smrk do Slezska, kde naverboval pluk rejtarů, a vrátil se vést proti novému majiteli svých panství soukromou válku. Po porážce odešel do Polska, kde se oženil a natrvalo usadil; byl patrně posledním Redernem žijícím v Čechách. Slezská linie rodu byla roku 1669 povýšena do stavu říšských hrabat a natrvalo se usadila v Prusku. Dnes žijí členové rodu mimo české země.

Erb

Původním erbem Redernů bylo stříbrné kolo o osmi loukotích v modrém poli; stejné kolo tvořilo i klenot, kde spočívalo na paví kytě. Roku 1562 byl erb polepšen rozčtvrcením: v prvním a čtvrtém poli zůstal původní erb, druhé a třetí pole jsou polcená – vpravo červené se stříbrným břevnem, na němž leží zkřížené červené ostrve, vlevo zlaté s polovinou černé orlice s červenou zbrojí. Druhý klenot tvořilo šest červeno-bílo-červených praporků na dlouhých kopích. Redernské kolo se objevuje ve znaku města Liberce a v symbolech Libereckého kraje.

Významné osobnosti

• Bedřich z Redernu († 1564) – prezident slezské komory, roku 1558 koupil od krále Ferdinanda I. Frýdlantsko.
• Melchior z Redernu (1555–1600) – polní maršál a císařský rada Rudolfa II., obránce Varaždína.
• Kateřina z Redernu, rozená Šliková († 1617) – Melchiorova manželka a správkyně rodových držav za nezletilého syna.
• Kryštof II. z Redernu (1591–1641) – účastník stavovského povstání, odsouzený ke ztrátě majetku a poslaný do exilu.

Sídla a panství

• Ruppersdorf u Vratislavi – rodový hrad.
• Frýdlant (hrad) a Liberec (město) – panství získané roku 1558 a zkonfiskované po Bílé hoře.
• Statky v Braniborsku, Anhaltsku a Horní Lužici.

Prameny a literatura

• SVOBODA, Milan. Redernové v Čechách. Nalézání zapomenutých příběhů 16. a 17. věku. Praha: Togga, 2011. ISBN 80-87258-57-6.
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4.
• KARPAŠ, Roman a kol. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 1996.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha, 1882–1927 (reprint Argo, 1993–1998).
• BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-4-7.
• Heslo „Redernové“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)