Erb rodu Pražmů z Bílkova

Pražmové z Bílkova, zvaní též jen Pražmové či páni z Bílkova (německy Praschma von Bilkau), jsou moravský a slezský šlechtický rod z rozrodu Ranožírovců, doložený od poloviny 13. století. Z původního sídla Bílkov u Dačic se přesunuli na severní Moravu a do Slezska, kde v 17. století dosáhli baronského a hraběcího stavu a po více než sto let vládli na Frýdku. Rod žije dodnes v několika liniích v Německu i v zámoří.

Původ a historie rodu

Poprvé se rod objevuje v listině z roku 1253, kde vystupuje Smil z Belkowa, purkrabí na Bítově, se svými bratry Markvartem, Ratiborem a Jarošem. Smil padl roku 1278 v bitvě na Moravském poli. Hlavním sídlem byl tehdy Bílkov (německy Bilkau), dnes část Dačic. Jméno Pražma se poprvé připomíná roku 1417 u Beneše, který se psal podle panství Chudobín severně od Olomouce.

Dne 30. dubna 1625 povýšil císař Ferdinand II. ve Vídni bratry a bratrance Karla, Benedikta, Jana a Viléma Pražmy do baronského stavu s erbem. Nejvyšší soudce Jan Bernard Pražma, svobodný pán z Bílkova a pán na Bílovci, obdržel v květnu 1655 od Ferdinanda III. v Bratislavě český hraběcí titul.

Roku 1639 získal Jan Pražma původně lobkovické panství Rybnik ve Slezsku; jeho dcera Anna Helena se provdala za Hartvíka Erdmana z Eichendorffu, předka básníka Josepha z Eichendorffu. Rybnická linie vymřela na počátku 18. století Janem Bernardem III. V hlavní linii pokračoval hrabě Vilém (1677–1731), od roku 1712 královský guvernér Volovského knížectví, který po matce Marii Ludovice z Oppersdorfu († 1737) převzal vládu nad Frýdkem. Z jeho třetího manželství s Karolínou z Almesloe (1706–1770) pocházel Jan Nepomuk Ferdinand (1726–1804), zakladatel vesnice Pražmo (1777) jihovýchodně od Frýdku. Roku 1798 prodal hrabě Jan Pražma Frýdek Marii Kristýně Rakouské, dceři Marie Terezie, čímž skončilo působení rodu ve Frýdku; jeho stejnojmenný syn získal sňatkem s hraběnkou Marií Annou Žerotínovou (1761–1793) panství Falkenberg, jehož zámek zůstal rodovým sídlem až do vypovězení rodiny v roce 1945.

Dnešní potomci žijící v Německu, Jižní Africe, Rakousku a USA vzešli ve třech liniích od Bedřicha Viléma Pražmy na Falkenbergu (1833–1909), poslance Říšského sněmu, ženatého s Marií ze Stolberg-Stolbergu (1843–1918). Jejich synem byl politik Jan (Hans) Pražma; současnou hlavou rodu je Michael Maria Pražma. Hrabě Teodor František Pražma (* 1934 ve Vratislavi) byl adoptován princeznou Marií Sasko-Altenburskou (1888–1947) a nesl jméno prince sasko-altenburského, vévody saského, hraběte Pražmy; zemřel roku 2012 a jméno převzal jeho syn Henning. Justus hrabě z Pražmy pak po adopci Marií Berthou von Korff zdědil hrad Brincke ve Vestfálsku.

Erb

V modrém štítě je zlatý jelení paroh. Na přilbě s modro-zlatými přikryvadly je v klenotu paroží. Erb udělený při povýšení do hraběcího stavu roku 1655 je s rodovým erbem shodný, pouze mezi přilbu a štít přibyla hraběcí korunka.

Významné osobnosti

• Smil z Belkowa († 1278) – purkrabí na Bítově, padl v bitvě na Moravském poli.
• Jan Bernard Pražma z Bílkova – nejvyšší soudce, roku 1655 povýšen do hraběcího stavu.
• Vilém hrabě Pražma (1677–1731) – královský guvernér Volovského knížectví, pán na Frýdku.
• Jan Nepomuk Ferdinand Pražma z Bílkova (1726–1804) – zakladatel vesnice Pražmo.
• Bedřich Vilém hrabě Pražma (1833–1909) – majitel Falkenbergu, poslanec Říšského sněmu za Stranu středu.
• Jan (Hans) Nepomuk hrabě Pražma (1867–1935) – slezský statkář, důstojník a politik.
• Ursula Gräfin Praschma, rozená Braunová (* 1955) – viceprezidentka Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky.

Sídla a panství

• Bílkov u Dačic – původní sídlo rodu ve 13. století.
• Chudobín u Litovle – panství, podle něhož se rod psal od roku 1417.
• Bílovec – panství hraběte Jana Bernarda v 17. století.
• Rybnik ve Slezsku (od 1639) – sídlo vymřelé rybnické linie.
• Frýdek (do 1798) – hlavní sídlo hraběcí linie.
• Falkenberg (do 1945) – rodový zámek ve Slezsku.
• Hrad Brincke ve Vestfálsku – dědictví Justa hraběte z Pražmy.

Prameny a literatura

• WELTZEL, Augustin. Geschichte des edlen, freiherrlichen und gräflichen Geschlechts von Praschma. Ratibor, 1883.
• PRASCHMA, Hans. Geschichte der Herrschaft Falkenberg. Falkenberg, 1929.
• GEHRLEIN, Thomas. Das Haus Sachsen-Altenburg vormals Sachsen-Hildburghausen. Werl: Börde-Verlag, 2009. ISBN 978-3-9811993-5-2.
• Genealogisches Handbuch des Adels. Gräfliche Häuser IX (Band 72 der Gesamtreihe). Limburg an der Lahn: C. A. Starke, 1979.
• Genealogisches Handbuch des Adels. Adelslexikon, Band X (Band 119 der Gesamtreihe). Limburg an der Lahn: C. A. Starke, 1999.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II (N–Ž). Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0294-9.
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992–1994. ISBN 80-85770-79-2.
• Heslo „Pražmové z Bílkova“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)