Erb rodu pánů z Rožmitálu

Páni z Rožmitálu byli starý český a moravský panský rod, odnož rozrodu Buziců erbu kančí hlavy. Jméno odvozovali od hradu a městečka Rožmitál pod Třemšínem; od počátku 15. století nosili v erbu také lva a podle něj se jim říkalo Lvové z Rožmitálu. V 15. a 16. století patřili k nejvlivnějším rodům v zemi – Johana z Rožmitálu se stala českou královnou a Zdeněk Lev z Rožmitálu nejvyšším purkrabím. Rod vymřel po meči v 18. století.

Původ a historie rodu

Za předka rodu je pokládán Jaroslav, jeden z předních českých pánů na přelomu 11. a 12. století, který držel březnické, rožmitálské a čížkovské panství. Prvním nositelem přídomku z Rožmitálu byl Oldřich, považovaný i za zakladatele rodového sídla. Z jeho synů Protivy, Budislava, Oldřicha a Sezimy se panství ujal Sezima, který roku 1347 proti vůli bratra Oldřicha prodal polovinu hradu a městečka nově zřízenému pražskému arcibiskupství; to ji držela až do husitských válek. O dalších potomcích, Vincencovi a Janovi, mnoho nevíme, Jindřich z Rožmitálu je doložen darem kostelu sv. Barbory roku 1396. Se Zdeňkem z Rožmitálu začíná dlouhá řada nositelů tohoto jména a v téže době se objevuje původně křestní jméno Lev, které se stalo příjmením hlavní linie až do jejího vymření.

Vrchol rodu představuje 15. a počátek 16. století. Jaroslav Lev z Rožmitálu a na Blatné proslul v letech 1465–1467 cestou po panovnických dvorech západní Evropy, kam putoval s poselstvím Jiřího z Poděbrad a účastnil se rytířských turnajů. Jeho sestra Johana (kolem 1430–1475), na rozdíl od většiny rodu vyznavačka víry podobojí, se stala druhou manželkou Jiřího z Poděbrad a českou královnou; politický vliv uplatňovala i jako vdova a dokonce předsedala zemskému sněmu. Jaroslavův syn Zdeněk Lev z Rožmitálu (kolem 1470–1535) byl karlštejnským purkrabím, nejvyšším zemským sudím a od roku 1507 nejvyšším purkrabím; stál v čele katolické strany a byl krátce nekorunovaným vládcem země. Zdědil po Bavorech ze Strakonic Strakonice, přikoupil Zbiroh a Hořovice, ale neúspěšný pokus vymanit Český Krumlov z rožmberského dominia jej stál úřad, do něhož se za Ferdinanda I. vrátil jen na tři roky. Jeho dluhy dosáhly 65 000 kop grošů, takže syn Adam musel prodat rodová panství včetně Rožmitálu a Blatné. Zdeňkova dcera Anna (1500–1563) se provdala za nejvyššího kancléře Adama I. z Hradce a po ovdovění se starala o rožmberské sirotky.

Adam přešel na Moravu do služeb olomouckého biskupa Jana Dubravia, který mu propůjčil statek Blansko, a usadil se na Hrotovicích. Následující generace majetek již jen vyženily nebo zdědily: Maxmilián dědil po Šelmbercích, Jan Zdeněk Lev vlastnil roku 1580 Hrotovice a Konici. Dva z jeho synů, Jan a Zdeněk, byli roku 1627 popraveni za účast v selské vzpouře. Zdeněk František Lev získal roku 1631 blanenské panství, lenní statek olomouckých biskupů, po něm je drželi Kašpar Melichar Baltazar († 1667) a jeho synové, kteří je pro tíživé finanční poměry roku 1694 prodali Gellhornům. Potomstvo Karla Maxmiliána a Kateřiny Žeranovské ze Sezemic přesídlilo na biskupská léna na severní Moravě; roku 1760 zemřel Antonín Bernard, pán na Hrozové a Pelhřimovech, a jeho syn Bernard Antonín byl posledním mužským potomkem, jímž rod vymřel.

Erb

Jako všichni Buzici nosili Lvové z Rožmitálu černou kančí hlavu ve zlatém nebo stříbrném poli. Od 15. století k ní ve čtvrceném štítě přibyl zlatý lev v modrém nebo černém poli jako mluvící znamení příjmení Lev. Klenotem na přilbě zůstala původní kančí hlava. Na hradě a zámku Blatná se vyskytuje zajímavá varianta, v níž jednoho lva v dolní čtvrti nahrazuje střela z erbu Bavorů ze Strakonic, jejichž statky Lvové z Rožmitálu zdědili díky sňatkovému příbuzenství.

Významné osobnosti

• Oldřich z Rožmitálu (13.–14. století) – první nositel přídomku a zakladatel rodového sídla.
• Johana z Rožmitálu (kolem 1430–1475) – druhá manželka Jiřího z Poděbrad, česká královna.
• Jaroslav Lev z Rožmitálu a na Blatné (15. století) – vůdce poselstva Jiřího z Poděbrad po západní Evropě v letech 1465–1467.
• Zdeněk Lev z Rožmitálu (kolem 1470–1535) – nejvyšší purkrabí Českého království, vůdce katolické strany.
• Anna z Rožmitálu (1500–1563) – manželka nejvyššího kancléře Adama I. z Hradce, pečovatelka o rožmberské sirotky.
• Zdeněk František Lev z Rožmitálu († 1634) – držitel blanenského panství od roku 1631.

Sídla a panství

• Rožmitál pod Třemšínem – hrad a městečko, rodové sídlo (do 16. století).
• Blatná – sídlo Jaroslava Lva z Rožmitálu.
• Strakonice, Zbiroh, Hořovice – statky Zdeňka Lva.
• Hrotovice, Konice, Blansko – moravské statky (16.–17. století).
• Hrozová a Pelhřimovy – biskupská léna na severní Moravě (18. století).

Prameny a literatura

• KOTLÁROVÁ, Simona. Páni z Rožmitálu. České Budějovice: Veduta, 2008. ISBN 80-86829-37-5.
• ŠAŠEK Z BÍŘKOVA, Václav. Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa. Československý spisovatel, 1974.
• LETTS, Malcolm. The Travels of Leo of Rozmital through Germany, Flanders, England, France, Spain, Portugal and Italy 1465–1467. Cambridge: Hakluyt Society, 1957.
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992–1994. ISBN 80-85770-79-2.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha, 1882–1927 (reprint Argo, 1993–1998).
• Heslo „Páni z Rožmitálu“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)