Erb rodu pánů z Lipé

Páni z Lipé byli starý český panský rod, který vzešel z rozrodu Ronovců a své jméno odvozoval od Lipé, dnešní České Lípy. Největší moci a slávy dosáhli na počátku 14. století za Jindřicha z Lipé, považovaného za druhého muže v zemi po králi, a dědičně drželi úřad nejvyššího maršálka Českého království. V dalších staletích jejich majetek i vliv upadaly a rod vymřel po meči roku 1680.

Původ a historie rodu

Společným předkem všech větví Ronovců byl Smil Světlický; páni z Lipé pocházeli z jeho syna Častolova ze Žitavy. Smilův vnuk Chval z Lipé založil hrad Lipý a v polovině 13. století mu patřilo území od Žitavy přes Lužické hory až k České Lípě. Jeho syn Čeněk jako první užil predikát z Lipé. Čeněk měl syny Jindřicha a Čeňka z Ojvína, který založil pirkštejnskou větev rodu.

Jindřich z Lipé byl od počátku 14. století pro svůj vliv považován za druhého muže země po králi. V letech 1304 a 1307 se zasloužil o uhájení Kutné Hory před císařem Albrechtem. Už za Jindřicha Korutanského získal roku 1308 dva z nejvyšších zemských úřadů, nejvyššího maršálka a podkomořího, a s přestávkami, kdy upadl v nemilost, je zastával i za Jana Lucemburského; úřad nejvyššího maršálka pak v rodu zůstal dědičně. Roku 1320 byl zemským hejtmanem a zastupoval krále za jeho nepřítomnosti. Byl dlouholetým druhem královny vdovy Elišky Rejčky, s níž po jmenování moravským zemským hejtmanem přesídlil do Brna. Své statky na Žitavsku a v severních Čechách vyměnil za majetek ve východních Čechách a na Moravě.

Ze čtyř Jindřichových synů proslul především Jindřich zvaný Železný, kterému dal král Jan za manželku svou příbuznou Anežku z Blankenheimu a jenž rovněž zastupoval krále jako zemský hejtman. Jan byl krátce moravským hejtmanem a roku 1337 provázel markraběte Karla do Tyrol a Itálie jako velitel jeho vojska, brzy nato však zemřel. Čeněk se účastnil tažení Jana Lucemburského i Karla IV. a Pertold byl v letech 1334–1343 vyšehradským proboštem. Rod pokračoval pouze potomky Jindřicha Železného, z nichž většina nesla jméno Jindřich. Jeden z nich doprovázel Karla IV. po Evropě, jiný byl roku 1457 členem svatebního poselstva Ladislava Pohrobka do Francie, za Jiřího z Poděbrad zastával úřad moravského hejtmana a oženil se s královou dcerou Barborou.

Konec rodu přineslo 17. století. Pertold Bohobud z Lipé se zapojil do stavovského povstání, po jeho porážce uprchl do Slezska a v nepřítomnosti byl odsouzen k smrti a ztrátě úřadů i majetku. Ferdinand II. jej částečně omilostnil, statky však propadly a úřad nejvyššího maršálka přešel na Berky z Dubé. Pertold dožil ve Skalici v Uhrách a jeho syn Čeněk Hovora zemřel roku 1680 ve Slezsku; jím rod vymřel po meči. Páni z Lipé se sňatky spojili s Rožmberky, Pernštejny, Trčky, pány z Kravař, z Boskovic či z Kunštátu.

Erb

Erb pánů z Lipé byl shodný s erbem pánů z Lichtenburka, jiné větve Ronovců: ve zlatém štítě nesli černé ostrve, tedy zkřížené osekané kmeny s pahýly větví, a v klenotu měli kapra.

Významné osobnosti

• Chval z Lipé (polovina 13. století) – zakladatel hradu Lipý, pán území od Žitavy po Českou Lípu.
• Jindřich z Lipé (počátek 14. století) – nejvyšší maršálek a podkomoří, zemský hejtman, druh královny Elišky Rejčky.
• Jindřich Železný z Lipé – syn Jindřicha, zemský hejtman, manžel Anežky z Blankenheimu.
• Jindřich z Lipé (15. století) – moravský hejtman za Jiřího z Poděbrad a manžel jeho dcery Barbory.
• Pertold Bohobud z Lipé – účastník stavovského povstání, po Bílé hoře zbaven úřadů a majetku.
• Čeněk Hovora z Lipé († 1680) – poslední mužský člen rodu.

Sídla a panství

Původní državy rodu ležely v severních Čechách a na Žitavsku. Jindřich z Lipé získal od Jana Lucemburského do zástavy Tachov, jako odúmrť po pánech z Obřan Moravský Krumlov, Obřany, Nové Město na Moravě, Střílky a Koryčany a z majetku zrušených templářů koupil Čejkovice. Roku 1319 vyměnil s králem Žitavu, hrady Ronov, Ojvín a Krásný Buk za polovinu Německého Brodu se stříbrnými doly a hrad Lipnici, Českou Lípu prodal Hynkovi Berkovi z Dubé a roku 1323 postoupil Tachov za panství Vranov a Jevíčko. Jindřich Železný získal věnem Tovačov, který vyměnil za Moravskou Třebovou. Od poloviny 14. století rod statky odprodával; sídelním hradem se stal Templštejn. Počátkem 16. století z rozsáhlého panství mnoho nezbývalo.

Prameny a literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha, 1882–1927 (reprint Argo, 1993–1998).
• PROCHÁZKA, Roman von. Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch: Degener, 1973.
• Heslo „páni z Lipé" na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)