Erb rodu pánů z Kunštátu a Poděbrad

Páni z Kunštátu a Poděbrad (německy von Podiebrad) byli původně moravský šlechtický rod, který od 14. století získával statky i v Čechách. Za jeho prapředka je považován olomoucký purkrabí Gerhard ze Zbraslavi. Rozrod, spojený společným erbem „vrchních pruhů“, obsadil řadu vysokých zemských úřadů a v 15. století dal zemi krále Jiřího z Poděbrad. Rod vymřel po meči roku 1647.

Původ a historie rodu

První předci se uvádějí na počátku 13. století. Zakladatel Gerhard ze Zbraslavi je v listinách doložen v letech 1222–1240 a literatura jej někdy mylně zaměňuje s jeho vnukem Gerhardem ze Zbraslavi a Obřan. Čtyři Gerhardovi synové založili čtyři větve: Mikul pokračoval v linii psané po Zbraslavi a Račicích, Smil ze Zbraslavi a Střílek byl významným fundátorem, Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu založil město Kunštát, podle něhož rod přijal jméno, a Boček z Jaroslavic byl předkem obřanské větve, jejíž příslušník Gerhard vystavěl u Brna hrad Obřany. V rodině se opakovala jména Gerhard (později Heralt či Erhart) a Boček.

Kunovi synové se dále rozdělili: Boček I. z Jevišovic (1277–1314) založil jevišovickou větev se statky v Čechách i na Moravě, Bohušovi zůstalo kunštátské panství. Ve 14. století vznikly další linie – stařechovicko-skalská, líšnická, lysická (s Blanskem a Rájcem, později Častolovicemi a Kostomlaty) a boleradicko-loučská (Boleradice, Vizovice). Hlavní kunštátská, zvaná též bouzovská, větev držela Napajedla a Moravskou Třebovou a vymřela v 15. století. Boček z Kunštátu a Poděbrad, královský číšník, založil poděbradskou větev.

Z ní vzešli husitští válečníci Viktorín a Hynek Bočkové a především Viktorínův syn Jiří z Kunštátu a Poděbrad (1420–1471), který výrazně rozšířil rodové statky a stal se českým králem. Svým potomkům zajistil knížecí titul; podle hlavního slezského panství se nazývali knížata z Minsterberka.

Na přelomu 15. a 16. století se kunštátský majetek začal rozpadat. Lysická a boleradicko-loučská větev vymřely už před husitskými válkami, do konce 15. století vyhasly další dvě a v 16. století přežívaly jen větve poděbradská a jevišovická (Zajímačové z Kunštátu). Celý rozrod skončil minsterberským knížetem Karlem Fridrichem roku 1647; jeho dcera Alžběta Marie z Württemberka, poslední Poděbradovna, zemřela roku 1686. Příbuzensky se rod spojil s Rožmberky, Valdštejny, Vartemberky i Pernštejny.

Erb

Erb pánů z Kunštátu je jednoduchý a dal jméno celému rozrodu „erbu vrchních pruhů“: na stříbrném štítě jsou v jeho horní polovině tři černá břevna.

Významné osobnosti

• Gerhard ze Zbraslavi (doložen 1222–1240) – přerovský beneficiář a olomoucký kastelán, zakladatel rodu.
• Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu (1250–1295) – zakladatel kunštátské větve, moravský maršálek a olomoucký komorník.
• Boček z Kunštátu a Poděbrad (1350–1373) – královský číšník, zakladatel poděbradské větve.
• Hynek I. Suchý Čert z Jevišovic (1385–1407) – proslulý loupežný rytíř a válečník.
• Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad (1403–1427) – husitský válečník, otec krále Jiřího.
• Jiří z Kunštátu a Poděbrad (1420–1471) – český král.
• Viktorín z Poděbrad (1443–1500) a Hynek z Poděbrad (1452–1492) – synové krále Jiřího.
• Jan Kuna II. z Kunštátu (1495–1540) – brněnský komorník a moravský zemský hejtman.

Sídla a panství

Rodová sídla ležela především na Moravě: Zbraslav, Kunštát, hrad Obřany u Brna, Jevišovice, Líšnice, Lysice s Blanskem a Rájcem, Boleradice a Vizovice, Napajedla a Moravská Třebová. V Čechách držela poděbradská větev Poděbrady, lysická větev Častolovice a Kostomlaty; potomci krále Jiřího pak vládli ve slezském Minsterbersku.

Prameny a literatura

• FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-949-2.
• PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. ISBN 80-7106-683-4.
• BOROVSKÝ, Tomáš; DUFKA, Jiří; KONEČNÝ, Michal; KROUPA, Petr. V erbu tří pruhů: Páni z Kunštátu a jejich hrad. Průvodce expozicí na zámku Kunštát. Kroměříž: Národní památkový ústav, ústřední památková správa v Kroměříži, 2014. ISBN 978-80-87231-18-0.
• PAVELKOVÁ, Jindra. Pečeti pánů z Kunštátu. Exkurz do sfragistické problematiky významného moravského rodu. Brno: Moravská zemská knihovna, 2009. ISBN 978-80-7051-186-2.
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4.
• PROCHÁZKA, Roman von. Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch: Degener, 1973.
• Heslo „páni z Kunštátu a Poděbrad“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)