Erb rodu pánů z Biberštejna

Páni z Biberštejna, psaní též z Bibrštejna či Bieberštejna a nazývaní i Biberštejnové, byli panský rod údajně švýcarského původu, který žil v Čechách, ve Slezsku, v Lužici a v Polsku. Do Čech přišli ve 13. století z Míšeňského markrabství, kde sídlili na hradě Bieberstein. Téměř tři staletí drželi severočeské Frýdlantsko a patřili k nejbohatším rodům země; vymřeli roku 1683.

Původ a historie rodu

Jako první vešel ve známost Rudolf z Biberštejna, zvaný též Rulík nebo Rulek, který roku 1278 koupil od krále Přemysla Otakara II. panství s hradem Frýdlant, předtím odňaté Ronovcům. Jeho syn Jan získal Nymburk a v hromadění majetku pokračoval Bedřich z Biberštejna, stoupenec Karla IV. Právě v generacích po příchodu do Čech nabyl rod největšího jmění: vedle Frýdlantu to byly po roce 1340 Tuchoraz, Chotěbuz, statky v Lužici a dokonce ve Slezsku, mimo jiné Žarov. Bedřichovi synové si roku 1416 otcovský majetek rozdělili.

V dalších letech se rod rozštěpil na dvě větve. Frýdlantskou založil Oldřich; její člen Oldřich V. (1457–1519) stál na katolické straně proti Jiřímu z Poděbrad, a proto roku 1469 frýdlantský hrad poničili husité, hrad byl však obnoven. Jáchym I. († 1521) koupil roku 1516 hrad Děvín s Osečnou a hrad Ralsko u Mimoně. Jeho bratr Jan VI. († 1550), od roku 1547 svobodný pán, získal roku 1524 panství Kost, hrad Trosky a město Sobotku, v letech 1527–1548 byl hejtmanem Boleslavského kraje a roku 1549 mluvčím panského stavu na zemském sněmu. Frýdlantská větev vymřela roku 1551 Kryštofem; její majetek připadl králi a část odkoupili Lobkovicové.

Druhou větev založil Václav. Z ní pocházel Karel z Biberštejna (1528?–1593), v letech 1554–1588 hejtman Hlohovského knížectví a 1566–1571 nejvyšší mincmistr Českého království v Kutné Hoře, který se marně snažil získat zpět Frýdlant. Roku 1570 dal v Mimoni postavit panský dům, z něhož pozdějšími přestavbami vznikl zámek, a roku 1589 koupil panství Stránov u Mladé Boleslavi. Ani jeho potomci nedokázali rodový majetek udržet. Linie Forst a Brody vymřela po meči Ferdinandem II. roku 1667 a jako poslední z rodu zemřela roku 1683 Alžběta z Biberštejna, představená svobodného evangelického kláštera v Quedlinburgu, manželka Jana Albrechta Hovory Křineckého z Ronova, jenž byl roku 1670 povýšen na říšského hraběte z Ronova a Biberštejna se spojeným erbem obou rodů. Příbuzensky byli Biberštejnové spjati s Lobkovici, Berky z Dubé, Šliky, Trčky a Vartenberky.

S rodem je spojena i pověst o nejbohatším Biberštejnovi Bedřichovi, který prý hrál s ďáblem v kostky a prohrál duši; pekelník mu za to rozoral skálu pod hradem a při pohřbu se zdála rakev nápadně lehká, jako by si ho sám vládce pekel odnesl.

Erb

Ve zlatém poli nesli Biberštejnové červený jelení paroh, který Paprocký z Hlohol pro jeho tvar nazýval korálem. Později rozšířili erb o dvě další pole s jelenem a třemi kosami. Po sňatku Alžběty z Biberštejna s Křineckým z Ronova vznikl spojený erb Ronovců a Biberštejnů. Červené biberštejnské paroží se dodnes objevuje ve znacích některých měst z bývalých rodových panství.

Významné osobnosti

• Rudolf z Biberštejna (připomínán 1278) – kupec Frýdlantu, zakladatel české větve rodu.
• Bedřich z Biberštejna (před 1306–1360) – pán na Frýdlantě a Žarově, stoupenec Karla IV., nejbohatší člen rodu.
• Oldřich V. z Biberštejna (1457–1519) – majitel Frýdlantu, odpůrce Jiřího z Poděbrad.
• Jáchym I. z Biberštejna (asi 1455–1521) – kupec Děvína a Ralska, prostředník mezi řádem německých rytířů a polským králem.
• Jan VI. z Biberštejna († 1550) – držitel Kosti a Trosek, hejtman Boleslavského kraje, od roku 1547 svobodný pán.
• Karel z Biberštejna (1528?–1593) – hejtman Hlohovského knížectví, nejvyšší mincmistr, stavebník v Mimoni a na Stránově.
• Alžběta z Biberštejna († 1683) – představená kláštera v Quedlinburgu, poslední členka rodu.

Sídla a panství

• Frýdlant – 1278–1551, hlavní sídlo rodu; Hamrštejn s Libercem.
• Nymburk, Tuchoraz, Chotěbuz a lužické statky – 14. století.
• Žarov (Żary), Forst a Brody – slezská a lužická panství.
• Děvín s Osečnou a Ralsko – od 1516.
• Kost, Trosky a Sobotka – od 1524.
• Mimoň – panský dům z roku 1570; Nový Stránov – od 1589.

Prameny a literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Bibirštejna, s. 22.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha, 1882–1927 (reprint Argo, 1993–1998).
• PROCHÁZKA, Roman von. Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch: Degener, 1973.
• Heslo „Páni z Biberštejna" na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)