Erb rodu Paarů
Paarové jsou knížecí rod původem z Lombardie, který se v 17. století usadil v Čechách. Po několik generací drželi dědičné poštmistrovství a výrazně se podíleli na organizaci rakouského poštovnictví na českém území od 17. do 19. století. Roku 1769 byli povýšeni do knížecího stavu a jejich hlavním sídlem v Čechách se stal zámek v Bechyni, který drželi až do roku 1948.
Původ a historie rodu
Do 15. století patřili Paarové k nevýrazným rodům a zpráv o nich se dochovalo málo. Vzestup začal v 15. století, kdy se Martin Paar stal nejvyšším poštmistrem v Uhrách; jeden z jeho synů zastával stejný úřad v Nizozemsku a druhý syn Jan zakoupil od arciknížete Karla poštmistrovství ve Štýrsku. Roku 1606 bylo několik členů rodu, bratrů a bratranců, povýšeno na říšské svobodné pány. Jan Kryštof Paar získal roku 1630 výnosné dědičné poštmistrovství pro Čechy, Moravu, Uhersko a Rakousko a mohl se psát jako nejvyšší dědičný poštmistr. Rodina na tomto obchodu značně zbohatla a konkurovala Thurn-Taxisům, kteří drželi poštovní práva v jiných zemích Svaté říše římské.
Jan Kryštof se natrvalo usadil v Čechách, kde koupil Měcholupy s Deštnicí, Veletice a Kestřany. Byl císařským komořím a roku 1636 obdržel příslib hraběcího stavu, zemřel však ještě téhož roku; říšským hrabětem se stal až jeho potomek Karel 21. října 1652. Manželkou Jana Kryštofa byla Františka Polyxena ze Švamberka a po smrti Adama ze Švamberka udělil císař Paarům právo vložit do svého erbu švamberský znak. Rodové panství se postupně rozrostlo o Zdechovice, Bechyni, Vysoké Veselí či Nusle. Dvorské poštmistrovství Paarové podrželi do roku 1720; po zestátnění poštovní sítě roku 1722 jim zůstal pouze čestný titul nejvyššího dvorského a generálního dědičného poštmistra.
Roku 1769 byl Jan Václav Paar povýšen do knížecího stavu. Vyměnil Budišov za Kardašovu Řečici a stavebně se výrazně projevil na zámku v Bechyni. Jan Karel Paar (1772–1819) se účastnil napoleonských válek, Ludvík působil jako vyslanec ve Švédsku a další členové rodu se uplatnili v diplomacii a armádě; Eduard Paar (1837–1919) byl generálplukovníkem a v letech 1887–1916 generálním pobočníkem císaře Františka Josefa. Alfons Paar (1903–1979) podepsal v září 1939 Národnostní prohlášení české a moravské šlechty.
Konfiskace postihly rodinu až po roce 1948, proto mohli Paarové po roce 1989 uplatnit restituční nároky a vrátit se z emigrace. Část majetku včetně zámku v Bechyni jim byla vrácena, vzápětí však byla vložena do společnosti APS ovládané Čechošvýcarem Josefem Šťávou a nakonec odprodána. Karel Eduard Paar (* 1934) byl v letech 1995–1996 a znovu 2004–2011 pražským velkopřevorem Maltézského řádu, který po roce 1989 obnovil činnost ve své původní budově na Malé Straně. Hlavou rodu byl od roku 1979 jeho starší bratr Alfons Václav, 7. kníže Paar (1932–2016), žijící v italsky mluvící části Švýcarska; nyní je nejstarším členem rodiny Karel.
Erb
Podoba znaku se v průběhu staletí vyvíjela. K původním modrým a zlatým pruhům a černé orlici na zlatém poli přibyla po zděděných panstvích rožmberská růže a labuť Švamberků, kterou směli Paarové užívat z císařského povolení po vymření tohoto rodu.
Významné osobnosti
- Jan Kryštof Paar († 1636) – nejvyšší dědičný poštmistr, zakladatel české větve rodu.
- Karel Josef Paar (1654–1725) – c. k. tajný rada a komoří, rytíř Řádu zlatého rouna.
- Jan Václav Paar (1719–1792) – roku 1769 povýšen na knížete, stavebník zámku v Bechyni.
- Václav Paar (1744–1812) – c. k. tajný rada a mecenáš umění.
- Ludvík Paar (1817–1893) – diplomat, velvyslanec ve Vatikánu v letech 1873–1888.
- Eduard Paar (1837–1919) – generálplukovník, generální pobočník císaře Františka Josefa.
- Alfons Paar (1903–1979) – signatář Národnostního prohlášení české a moravské šlechty z roku 1939.
- Karel Eduard Paar (* 1934) – velkopřevor Maltézského řádu v Čechách.
Sídla a panství
- Bechyně (1761–1948) – hlavní rodové sídlo v Čechách.
- Hartberg ve Štýrsku (1571–1634, 1756–1981) a palác Paarů ve Vídni.
- Měcholupy (1624–1690) – první české panství rodu.
- Kardašova Řečice (1768–1930), Pluhův Žďár (1793–1928), Dražíč (1806–1924), Černice (1766–1948), Dobronice (1825–1948) a Opařany (1825–1889) – jihočeské statky.
- Zdechovice (1722–1889), Smiřice (1715–1780), Jeřice (1748–1852), Budišov (1715–1766).
- Nuselské panství a zaniklá tvrz ve Vršovicích v Praze.
Prameny a literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4.
- MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II (N–Ž). Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0294-9.
- POUZAR, Vladimír a kol. Almanach českých šlechtických rodů. Praha: Martin, 1996–. ISBN 80-85955-01-6.
- Heslo „Paarové" na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)