Erb rodu Odkolků z Újezdce

Odkolkové z Újezdce, starším pravopisem z Oujezdce a německy Odkolek von Augezdetz, byli český vladycký rod doložený od 14. století. Psali se podle Újezdce u Mladé Boleslavi a v 16. století vystupovali jako drobní pozemkoví vlastníci v severních a středních Čechách, objevili se ale i na Moravě a ve Slezsku. Roku 1680 dosáhli stavu svobodných pánů. Česká větev vymřela na počátku 19. století, takzvaná rakouská větev žila ještě v jeho druhé polovině.

Původ a historie rodu

Rodinná tradice kladla počátky rodu k Jiřímu z Újezdce, kterého měl pasovat na rytíře Přemysl Otakar I. Prvním bezpečně doloženým předkem je však Mikuláš, který roku 1398 vlastnil Násedlnice; další členové rodu drželi na počátku 15. století Újezdec, Husí Lhotu a Vlkavu. Poté zprávy o rodu na dlouho mlčí a Odkolkové se znovu objevují až v 16. století, od jeho konce také na Moravě, například v Temenici. Tvrz Újezdec, podle níž se jmenovali, prodali roku 1544. Od konce 17. století se rod dělil na českou a rakouskou větev.

Českou větev založil Vilém Jindřich Odkolek († 1681), který koupil Mžany a především panství Barchov. Působil jako regent lichtenštejnských panství, později byl královským radou, soudcem komorního soudu a nakonec vrchním nad královskými statky; v Praze vlastnil pozdější MacNevenův palác. Za něho byl rod roku 1680 povýšen do stavu svobodných pánů a získal polepšený erb. Z jeho sedmi synů vynikl Vilém František († 1692), hejtman Jihlavského kraje a od roku 1683 královský rada. Tato větev vymřela na začátku 19. století.

Rakouští Odkolkové, kteří v němčině užívali podobu Freiherr Odkolek von Augezt, pocházeli od Jana Buriana, bratra Viléma Jindřicha. Jeho jediný syn Karel Lev zemřel roku 1707 v Brně; potomci se věnovali převážně vojenské dráze. Josef Wolfgang dosáhl hodnosti nejvyššího vachtmistra a padl roku 1789 u Bělehradu, jeho syn Josef padl zřejmě roku 1809 u Řezna. Albert Josef (1784–1857) působil ve státní správě a usadil se ve Vídni. Posledním připomínaným členem větve byl August (narozen 1856), syn Josefa Karla Alberta Leopolda, sekretáře stavovského výboru ve Vídni.

Zvláštní kapitolou je měšťanská rodina Odkolků z Roudnice nad Labem. Podle rodinné tradice pocházela od Antonína Kryštofa, nejmladšího syna Ferdinanda († 1680), který si vzal dceru poddaného a podle rodinné smlouvy se on i jeho potomci vzdali užívání šlechtictví výměnou za prostředky na koupi majetku v Mlázovicích. Z této rodiny vzešli pražský pekař František Odkolek i konstruktér zbraní Adolf Odkolek, který titul sám užíval; o oprávněnosti tradice však genealog Jan Dobřenský pochyboval. Když litoměřický lékárník Karl Odkolek požádal roku 1889 ministerstvo vnitra o potvrzení šlechtického stavu, úřady jeho původ nedokázaly vyloučit ani prokázat a žádost roku 1890 odložily.

Erb

Původní erb tvořil ve zlatém poli půl kozorožce; tato podoba, potvrzená polepšením z roku 1680, je považována za autentickou. Existují ale i jiné varianty, například v Dírenském erbovníku je hlavní figurou stříbrný půl kozel v modrém poli. Po polepšení roku 1680 byl štít čtvrcen: v prvním a čtvrtém poli zůstal starý erb, ve druhém a třetím je zlaté břevno v černém poli a uprostřed štítu zelený drak, odkazující na prabábu Viléma Jindřicha Dorotu z Vartenberka. Stočený zelený drak byl důležitou součástí erbu Vartenberků, původně odznak Dračího řádu. Nad štítem jsou dvě přilby: na pravé křídlo, svrchu zlaté a zespodu černé, na levé obrněná ruka s mečem.

Významné osobnosti

• Vilém Jindřich Odkolek z Újezdce († 1681) – regent lichtenštejnských panství, královský rada, roku 1680 povýšen do stavu svobodných pánů.
• Vilém František Odkolek z Újezdce († 1692) – hejtman Jihlavského kraje a královský rada.
• Albert Josef Odkolek (1784–1857) – absolvent Tereziánské akademie, úředník dolnorakouské vlády a krajský komisař v Somboru.
• Adolf Odkolek (přelom 19. a 20. století) – konstruktér zbraní z roudnické rodiny, užíval jméno Odkolek von Augezd.

Sídla a panství

Újezdec u Mladé Boleslavi (tvrz prodána 1544), Násedlnice, Husí Lhota a Vlkava ve středověku; v 17. století Mžany a panství Barchov, na Moravě Temenice; v Praze pozdější MacNevenův palác. Roudnická linie držela majetek v Mlázovicích.

Prameny a literatura

• D'ELVERT, Christian. Die Freiherren Odkolek von Augezd. In: Notizen-Blatt der Historisch-Statistischen Section, 1870, s. 73–75.
• Ottův slovník naučný. 18. díl, s. 628.
• Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser. 1859, s. 549–550; 1866, s. 667.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II (N–Ž). Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0294-9.
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992–1994. ISBN 80-85770-79-2.
• Heslo „Odkolkové z Újezdce" na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)