Erb rodu Mattencloitů

Mattencloitové byli šlechtický rod pocházející z porýnského Kleve, který se v 17. století usadil v českých zemích. Roku 1689 získali český inkolát a rytířský stav, v roce 1732 byl jeden z jejich příslušníků povýšen do stavu svobodných pánů. Rod působil v Čechách, ve Slezsku a v Uhrách a držel několik menších statků; jeho jméno je spojeno také s počátky těžby uhlí v Doubravě na Karvinsku.

Původ a historie rodu

Zakladatelem české linie byl Bartoloměj Gottfried Mattencloit, komorní rada ve Slezsku, kterému byl roku 1689 udělen český inkolát spolu s rytířským stavem. Jeho syn František Ludvík Mattencloit (1693–1768) působil jako apelační rada v Praze a vládní rada Lehnického knížectví a dosáhl českého stavu svobodných pánů; tím se rod zařadil mezi úřednickou šlechtu habsburské monarchie.

Příslušníci rodu žili v následujících generacích v Čechách, ve Slezsku i v Uhrách. Nikdy nepatřili k velkým pozemkovým vlastníkům, drželi však řadu menších statků, mezi nimi Pyšely, Slezské Pavlovice, Doubravu, Dolní Žibřidovice a Horní Domaslavice. Hospodářsky nejvýznamnější byla Doubrava: roku 1822 tu Anton von Mattencloit objevil na kopci Viderholec uhlí a toto datum je dodnes považováno za vznik dolu Doubrava.

Na přelomu 19. a 20. století převzal baron Richard von Mattencloit (1862–1925) navíc příjmení své matky, baronky Gabriely Ubelliové ze Siegburgu (1838–1910), takže rod nakonec vystupoval pod spojeným jménem Mattencloit-Ubelli.

Erb

Dochované vyobrazení erbu svobodných pánů z Mattencloitu je černobílá rytina, takže barvy nelze s jistotou určit. Štít je čtvrcený: v prvním a čtvrtém poli je zvíře ve skoku, patrně kůň, umístěné nad koulí, ve druhém a třetím poli je několik vodorovných břeven. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přilby; na pravé je klenotem křídlo, na levé sedící pes.

Významné osobnosti

• Bartoloměj Gottfried Mattencloit (konec 17. století) – komorní rada ve Slezsku, roku 1689 získal český inkolát a rytířský stav.
• František Ludvík Mattencloit (1693–1768) – apelační rada v Praze a vládní rada Lehnického knížectví, povýšen do stavu svobodných pánů.
• Anton von Mattencloit (1. polovina 19. století) – majitel Doubravy, roku 1822 objevil na svém panství uhlí.
• Richard von Mattencloit-Ubelli (1862–1925) – přijal příjmení své matky a dal rodu spojené jméno Mattencloit-Ubelli.

Prameny a literatura

• MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. Praha: Mladá fronta, 2010. ISBN 978-80-204-2349-8.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I (A–M). Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992–1994. ISBN 80-85770-79-2.
• Heslo „Mattencloitové" na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)