Erb rodu Landštejnů

Landštejnové, nazývaní též páni z Landštejna a Třeboně, byli starý český panský rod a jeden z pěti hlavních rozrodů Vítkovců. Jejich původním sídlem byla Třeboň, na sklonku 13. století však získali pevný hrad Landštejn na pomezí Čech, Moravy a Rakous a začali se psát podle něj. Vrcholu moci dosáhli za vlády Jana Lucemburského a Karla IV., kdy zastávali nejvyšší zemské úřady; rod vymřel roku 1612.

Původ a historie rodu

Společným předkem Vítkovců byl Vítek z Prčice, který měl pět synů. Čtvrtý z nich, Vítek IV. z Klokot, zanechal tři syny – Vítka ze Skalice, Pelhřima z Třeboně a Ojíře ze Svin – a čtyři dcery, Lidmilu z Hrádku, Kateřinu z Pohledu, Gertrudu ze Žinkov a Juttu z Kováně. Jejich potomstvo rod dále rozvětvilo. Ve druhé polovině 13. století získal Pelhřimův syn Sezema hrad Landštejn, od něhož nový přídomek pochází.

Na přelomu 13. a 14. století prosluli jako neohrožení válečníci Ojíř ze Svin a jeho syn Vítek z Landštejna. Vítek se roku 1309 podílel na vyhnání Jindřicha Korutanského, když míšeňské vojsko obléhalo Prahu, a zastával úřad nejvyššího komorníka. Tentýž úřad vykonával i jeho syn Vilém z Landštejna, který se stal hejtmanem na Moravě, v letech 1351–1356 byl pražským purkrabím a patřil k oddaným spolupracovníkům Karla IV. V 15. století se uplatnil Mikuláš Svitáček z Landštejna (1454–1484), nejvyšší písař a královský maršálek.

Landštejnové vystavěli v jižních Čechách řadu pevných hradů a drželi tu mnoho panství. Vedlejší větví rodu byli Zubové z Landštejna a Borotína, další linie se usadila na Moravě, kde získala statky na Kroměřížsku a postavila hrad Nový Světlov. Příbuzensky byli Landštejnové spojeni s pány z Dubé, z Donína, z Kopidlna, s Valdštejny, Vartenberky, Týřovskými a Mladoty ze Solopisk. Posledním mužským členem rodu byl Vilém, hejtman Nového Města pražského, jehož smrtí roku 1612 Landštejnové vymřeli. Podle lidové tradice má na Landštejně za větrných nocí strašit duch Viléma z Landštejna, potrestaný za svou krutost.

Erb

Štít je červený a nese stříbrnou pětilistou růži. Jde o rodové znamení Vítkovců, jejichž jednotlivé rozrody užívaly růži v různých barvách.

Významné osobnosti

• Sezema z Landštejna (2. polovina 13. století) – syn Pelhřima z Třeboně, první držitel hradu Landštejn z rodu.
• Vítek z Landštejna (počátek 14. století) – válečník, nejvyšší komorník, účastník vyhnání Jindřicha Korutanského roku 1309.
• Vilém z Landštejna (polovina 14. století) – nejvyšší komorník, moravský hejtman a v letech 1351–1356 pražský purkrabí, důvěrník Karla IV.
• Mikuláš Svitáček z Landštejna (1454–1484) – nejvyšší písař a královský maršálek.
• Vilém z Landštejna († 1612) – hejtman Nového Města pražského, poslední člen rodu.

Sídla a panství

K sídlům rodu patřily Třeboň a hrad Landštejn, dále Trhové Sviny, Bystřice, Lomnice, Lipnice, Veselí, Želeč a statky na Rakovnicku. Moravská linie držela majetky na Kroměřížsku a vystavěla hrad Nový Světlov.

Prameny a literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Landštejna, s. 86.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha, 1882–1927 (reprint Argo, 1993–1998).
• PROCHÁZKA, Roman von. Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch: Degener, 1973.
• Heslo „Landštejnové" na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)