Erb rodu Lambergů

Lambergové jsou rakouský šlechtický rod, jehož počátky sahají do Dolních Rakous 13. století. Ve službách Habsburků dosáhla řada jeho členů vysokých postů ve státní správě, armádě i církvi; v letech 1641 a 1667 byli povýšeni do hraběcího stavu a jedna linie získala roku 1707 titul knížat. Z rodu vzešel pražský arcibiskup Karel z Lamberka. Od 17. do 20. století drželi Lambergové několik panství v Čechách a na Moravě, nejhlubší stopu zanechali v Pošumaví, kde jim až do roku 1945 patřily rozsáhlé statky kolem zříceniny hradu Rabí.

Původ a historie rodu

Regionálního významu dosáhli Lambergové ve 14. století v Kraňsku. Roku 1536 získali v Dolním Rakousku hrad Ottenstein, který jim po pozdějších barokních úpravách zůstal až do druhé světové války, a krátce poté i panský stav se jménem Lamberg von Ortenegg und Ottenstein. Diplom na titul barona byl bratrům Volfgangovi, Josefovi a Kašparovi III. vystaven v Praze roku 1544.

Z potomstva Kašpara III. vynikl Jan Maxmilián (1608–1682), signatář vestfálského míru, vyslanec ve Španělsku a nejvyšší císařský hofmistr. Roku 1641 obdržel hraběcí titul a promyšlenou sňatkovou politikou vybudoval z Lambergů vlivnou dvorskou aristokracii. Jeho nejmladší syn Jan Filip (1651–1712), kardinál a biskup v Pasově, položil základ rodového majetku v jihozápadních Čechách. Knížecí titul získal roku 1707 Leopold Matyáš. Druhý hraběcí titul obdrželi roku 1667 synové Jana Františka; z této větve pocházel diplomat Leopold Josef (1654–1706), jehož potomci užívali jméno Lamberg-Sprinzenstein. Větev Lamberg-Ottenstein se nejdéle udržela v severním Maďarsku, kde se hlavním sídlem stal zámek Mór. Z ní vzešel František Filip (1791–1848), polní podmaršál, který byl jako vrchní velitel v Uhrách při příjezdu do Budapešti zavražděn.

Na Moravě koupil Jan Maxmilián roku 1678 panství Kunštát pro syna Kašpara Bedřicha, jenž zahájil barokní přestavbu tamního zámku; roku 1733 Kunštát rod prodal. Linie Guttenberg-Stein držela Kvasice a Zdounky, zanikla však už v první polovině 19. století. V Čechách se Lambergové zakotvili díky kardinálu Janu Filipovi, který v letech 1707–1710 zakoupil hrad Rabí se statky Žihobce a Žichovice a vytvořil z nich fideikomis. Za knížete Karla Evžena (1765–1831) se rodina přestěhovala ze Štýrska do Pošumaví a upravila zámky v Žihobcích a Žichovicích. Jeho syn Gustav Jáchym (1812–1862) vyvolal skandál sňatkem s dcerou žichovického šafáře Kateřinou Hrádkovou; jejich potomci nemohli zdědit titul ani majetek, které tak přešly na uherskou větev.

V 19. století soustředila uherská větev všechny statky v Rakousku, Čechách a Uhrách. Posledním majitelem celku o bezmála 40 000 hektarech byl generál jízdy Jindřich Lamberg (1841–1929); po jeho smrti byly prodány kmenové statky Steyr (1938) a Ottenstein (1939). Pošumavský majetek, který tehdy vlastnily dcery Kuniberta Lamberga, přešel roku 1945 na československý stát. Rod dnes žije pouze v potomstvu knížete Gustava Jáchyma z morganatického manželství. Hrobka knížecí linie je v Nezamyslicích u Žichovic.

Erb

Podrobný popis rodového erbu Lambergů není v dostupných podkladech zaznamenán. Rod užíval erb pod jménem Lamberg von Ortenegg und Ottenstein a jeho znak provázel postupná povýšení do panského (1544), hraběcího (1641 a 1667) a knížecího stavu (1707). Barevnou znakovou památku na rod lze hledat v jeho hrobce v Nezamyslicích; jméno Lambergů nese také barokní hospodářský dvůr Lamberk, vystavěný koncem 17. století na kunštátském panství.

Významné osobnosti

• Karel z Lamberka (1563–1612) – pražský arcibiskup a velmistr řádu křižovníků s červenou hvězdou.
• Jan Maxmilián z Lambergu (1608–1682) – diplomat, signatář vestfálského míru a nejvyšší císařský hofmistr, od roku 1641 hrabě.
• Jan Filip z Lambergu (1651–1712) – kardinál a biskup v Pasově, kupec panství Rabí.
• Leopold Matyáš z Lambergu (1667–1711) – nejvyšší štolba, roku 1707 povýšen na knížete.
• František Filip z Lambergu (1791–1848) – rakouský generál, zavražděn v Budapešti.
• Jindřich z Lambergu (1841–1929) – generál jízdy, poslední majitel celého rodového majetku.

Sídla a panství

• Ottenstein (Dolní Rakousy) – 1536–1939.
• Zámek Lamberg ve Steyru – 1666–1938.
• Mór (Maďarsko) – hlavní sídlo uherské větve, dnes Lamberg-kastély.
• Kunštát – 1678–1733.
• Hostinné – 1750–1758.
• Kvasice – 1763–1902; Zdounky – 1806–1889.
• Rabí – 1708–1920; Žichovice – 1707–1945; Žihobce – 1710–1945.
• Nové Město nad Metují – 1858–1908.

Prameny a literatura

• Ottův slovník naučný. 15. díl. Praha, 1900 (reprint Praha, 1999). ISBN 80-7203-196-1.
• LAMBERG, Johann Maximilian Graf von. Diarium Lamberg 1645–1649. Aschendorffsche Verlagsbuchhandlung, 1986. ISBN 3402050269.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I (A–M). Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992–1994. ISBN 80-85770-79-2.
• Heslo „Lambergové" na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)