Erb rodu Hochbergů z Hennersdorfu
Hochbergové z Hennersdorfu, počeštěně též Hubrykové nebo Hoberkové z Hennersdorfu a ve starších pramenech uvádění i jako z Hendersdorfu, z Hoberku, z Huburku či z Hendršdorfu, byli český vladycký a později panský rod slezského původu. V Čechách se objevili v polovině 16. století, drželi řadu menších statků zejména ve východních Čechách a roku 1746 dosáhli stavu svobodných pánů. Zprávy o nich v Čechách končí v první polovině 19. století.
Původ a historie rodu
Rod pocházel ze Slezska, kde ještě v 19. století žila hraběcí rodina Hochberků z Hochberka, užívající stejný erb jako čeští Hoberkové. Nejstarší větví rodu byla knížata Pleského knížectví; hrabatům z Hochberku patřily vedle Plesu také Fürstenstein s Rohnstockem a Neuschloss a v 17. a 18. století měli statky rovněž v Dolních Rakousích. Do Čech přišli jako první patrně Martin z Hendršdorfu, který v letech 1540–1542 držel dům v Náchodě, a Kunrat z Hoburka na Fürstenštejnu, jenž měl roku 1558 v zástavě Frýdlant.
Bedřich Hubryk z Hennersdorfu, úředník na Smiřicích, koupil roku 1592 Vesec u Žirče a žil ještě roku 1603. Po něm Vesec držel Petr Hubryk (1615–1620) a souběžně Vilém Jaroslav, jehož manželka Kateřina ze Štampachu statek předala synovi Bedřichu Kryštofovi. Bratři Jan, Petr a Václav Hubrykové byli roku 1623 při konfiskační komisi osvobozeni od pokuty za účast na stavovském povstání. Jan Hubryk Vesecký měl za manželku Johannu Hamzovou ze Zabědovic, roku 1633 jí postoupil svůj mlýn v Jaroměři a žil ještě roku 1655; pro dluhy byl Vesec roku 1660 prodán jezuitům koleje sv. Klimenta v Praze. Další příslušníci rodu se po Bílé hoře objevují v různých krajích: Jan Hubryk držel roku 1615 Jedlinu na Hradecku, Oldřich Betlsdorf (Berzdorf) na Boleslavsku a za účast na stavovském odboji zaplatil roku 1629 pokutu 100 zlatých, Karel byl odsouzen k manství, ač měl jen selský dvorec v Klukách u Poděbrad. Jan Hubryk, císařský nejvyšší dodavatel proviantu, získal roku 1631 dědičně statky Keblany a Šmikusy na Žatecku.
Bedřich Karel, někdejší regent Albrechta z Valdštejna na Hrubé Skále, držel v letech 1643–1664 Samšinu, po něm ji zdědili synové Jan Petr a Jan Jindřich. Jan Petr se stal císařským radou, místodržícím, zemským soudcem a podkomořím; vlastnil Hokov, Humburky, Sudslav, kde dal postavit kostel, Velkou Lhotu a Borovnici, kterou po manželce Ludmile Maximilianě Lukavecké z Lukavic zdědil a roku 1688 prodal. Jan Jindřich na Samšině a Mačkově měl jedinou dceru Annu Kateřinu, provdanou za Václava Rudolfa Mladotu ze Solopisk. Z dalších držav rodu jsou známy Mezilesice a Čankovice, které po smrti Viléma Jaroslava Hubryka, roku 1668 hejtmana na Pardubicích, prodal roku 1693 jeho syn Václav Antonín hraběti Kašparu Nosticovi, dále svobodný dvůr ve Svépravicích a Odlochovice na Voticku. Karel Hubryk provdal roku 1709 dceru Karolínu Františku za Zikmunda Jáchyma Šmídla ze Šmíden a manželé postavili roku 1717 kapli sv. Jana Nepomuckého ve Studnici u České Skalice.
Roku 1746 byli bratři Jan Antonín a František Václav povýšeni mezi české svobodné pány. Roku 1817 koupil Antonín svobodný pán Hoberk z Hennersdorfu od Terezie hraběnky Trauttmansdorffové panství Nová Bystřice v jižních Čechách; zdědila je jeho jediná dcera Marie, provdaná za rytíře Matěje Riese, a tím zprávy o rodu v Čechách končí. Na Moravě je jméno rodu spojeno s renesanční tvrzí v Nemili u Zábřeha: Jan Hubryk z Belnsdorfu, regent statků Ladislava Velena ze Žerotína, ji roku 1617 koupil za deset tisíc zlatých, byl povýšen do rytířského stavu a tvrz velkoryse přestavěl za účasti mistrů z Moravské Třebové; do stavby nechal zabudovat svůj erb z maletínského pískovce.
Erb
Erb českých Hubryků z Hennersdorfu tvořil stříbrný štít s červeno-bílou šachovnicí o třech řadách, nad níž se tyčily tři modré pahorky, prostřední nejvyšší. Na přilbě byly jako klenot dvě ryby obrácené hlavami dolů s kytkou uprostřed. Tento štít se později stal druhým a třetím polem rozhojněného erbu hrabat Hochberků z Hennersdorfu.
Významné osobnosti
- Kunrat z Hoburka na Fürstenštejnu (16. století) – roku 1558 zástavní držitel Frýdlantu.
- Bedřich Hubryk z Hennersdorfu († po 1603) – úředník na Smiřicích, roku 1592 kupec Vesce u Žirče.
- Jan Hubryk z Belnsdorfu (17. století) – regent statků Ladislava Velena ze Žerotína, od roku 1617 majitel a stavebník tvrze v Nemili.
- Bedřich Karel Hoberk z Hennersdorfu (17. století) – regent Albrechta z Valdštejna na Hrubé Skále, držitel Samšiny v letech 1643–1664.
- Jan Petr Hoberk z Hennersdorfu (17. století) – císařský rada, místodržící, zemský soudce a podkomoří.
- Antonín svobodný pán Hoberk z Hennersdorfu (19. století) – roku 1817 kupec panství Nová Bystřice.
Sídla a panství
- Vesec u Žirče (1592–1660)
- Samšina a Mačkov (od roku 1643)
- Hokov, Humburky, Sudslav, Velká Lhota, Borovnice (2. polovina 17. století)
- Mezilesice a Čankovice (do roku 1693)
- Keblany a Šmikusy na Žatecku (od roku 1631)
- Odlochovice na Voticku (1753–1764)
- Nová Bystřice (od roku 1817)
- Tvrz Nemile u Zábřeha na Moravě (od roku 1617)
Prameny a literatura
- MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I (A–M). Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha, 1882–1927 (reprint Argo, 1993–1998).
- Heslo „Hochbergové z Hennersdorfu“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)