Erb rodu Harbuval-Chamaré

Harbuval-Chamaré (též Harbuval de Chamaré) byli šlechtický rod z francouzsko-belgického pomezí, připomínaný od roku 1112. V 18. století přesídlili ze Slezska do východních Čech, kde získali hraběcí titul a vystavěli zámky v Potštejně a Nových Hradech; rokokový novohradský zámek je nejvýznamnější památkou, kterou po sobě zanechali. Rod vymřel roku 1972.

Původ a historie rodu

Kolébkou rodu je hrabství Artois na rozhraní dnešní Francie a Belgie, kde se roku 1112 jako první připomíná Jean d’Harbuval. Po generace zůstával rod nižší šlechtou a jeho členové sloužili v různých armádách; s druhým jménem Chamaré a s baronským titulem se v 16. století poprvé uvádí Jean-Baptiste Harbuval-Chamaré, plukovník španělské armády. Jeho jmenovec vstoupil roku 1675 do císařských služeb a padl roku 1701 na počátku války o španělské dědictví. Vdova Johanna Rosina, rozená Fritschová, se po finančních potížích znovu provdala a roku 1718 koupila panství Altwasser ve Slezsku (dnes Stary Zdrój v Polsku).

O usazení v Čechách se zasloužil Jan Ludvík Harbuval-Chamaré (1701–1764), od roku 1727 svobodný pán a v letech 1732–1741 ředitel Královské rytířské akademie v Lehnici. Z věn tří manželek nakupoval ve třicátých letech statky ve Slezsku; když však Slezsko za války o rakouské dědictví připadlo Prusku, rozhodl se jako katolík přesídlit do Čech. Roku 1746 koupil za 70 000 zlatých panství Potštejn, kde vedle starého mohutného hradu vystavěl barokní zámek, a roku 1750 za 100 000 zlatých panství Nové Hrady. Za věrnost habsburské monarchii obdržel roku 1751 hraběcí titul; jako odborník na hospodářství spolupracoval s hrabětem Rudolfem Chotkem na oživení textilního průmyslu ve východních Čechách a získal několik výnosných úřadů.

Starší syn Jan Zikmund (1733–1777) sloužil v armádě a po sňatku s hraběnkou Johannou Keglevicsovou (1743–1783) přesídlil do Uher; jeho potomci vlastnili statky v dnešním Chorvatsku se sídlem na zámku Gornja Rijeka a linie vymřela c. k. generálmajorem Josefem (1793–1857). České statky zdědil mladší Jan Antonín (1737–1808), proslulý neúspěšným hledáním pokladů ve zříceninách hradu Potštejn, který v letech 1774–1777 vystavěl podle vlastního návrhu, rozpracovaného architektem Josefem Jägerem, rozlehlý rokokový zámek v Nových Hradech. Jeho příběh inspiroval román Aloise Jiráska Poklad (1881), který Zdeněk Troška zfilmoval pod názvem Poklad hraběte Chamaré (1984).

V dalších generacích už rod významnou osobnost nevydal. V první polovině 19. století vlastnil dva paláce v Praze, nákladný novohradský zámek však chátral, ačkoli velkostatek měl ještě koncem 19. století přes 2 000 hektarů a vynášel 10–11 000 zlatých ročně. Potštejn přešel roku 1851 sňatkem Alžběty Harbuval-Chamaré (1831–1893) na Dobřenské z Dobřenic; její sestra Marie Anna (1832–1912) se provdala za rakousko-uherského ministra války hraběte Arthura Bylandt-Rheidta (1821–1891), jenž tak získal rodový palác ve Sněmovní ulici na Malé Straně. Nové Hrady koupil roku 1904 za jeden milion zlatých pražský velkoobchodník Štěpán Berger. Rodina poté žila v Rakousku a vymřela roku 1972 Janem Ludvíkem Harbuval-Chamaré (1887–1972).

Erb

Na vyobrazení je štít rozdělen do několika polí. Ve středním červeném poli stojí obrněný rytíř s mečem; v postranních polích jsou zlatá hvězda v modrém poli, červený lev s praporem ve stříbrném poli, modrý lev se zlatou hvězdou a červeno-stříbrné šachování. Nad štítem s hraběcí korunou jsou tři korunované přilby, v jejichž klenotech se opakují rytíř s mečem a oba lvi.

Významné osobnosti

• Jean d’Harbuval – první připomínaný člen rodu (1112).
• Jean-Baptiste Harbuval-Chamaré († 1701) – císařský důstojník, padl ve válce o španělské dědictví.
• Jan Ludvík Harbuval-Chamaré (1701–1764) – ředitel rytířské akademie v Lehnici, od roku 1751 hrabě, stavebník potštejnského zámku.
• Jan Antonín Harbuval-Chamaré (1737–1808) – stavebník zámku v Nových Hradech a hledač pokladů na Potštejně.
• Josef Harbuval-Chamaré (1793–1857) – c. k. generálmajor, poslední mužský potomek uherské linie.
• Jan Ludvík Harbuval-Chamaré (1887–1972) – poslední příslušník rodu.

Sídla a panství

• Altwasser (Stary Zdrój) ve Slezsku – panství koupené roku 1718.
• Potštejn (1746–1851) – barokní zámek pod starým hradem.
• Nové Hrady (1750–1904) – rokokový zámek z let 1774–1777.
• Dva paláce v Praze, mimo jiné ve Sněmovní ulici na Malé Straně.
• Gornja Rijeka v Chorvatsku – sídlo uherské linie.

Prameny a literatura

• SMUTNÝ, Bohumír. Rodinný archiv Harbuvalů a Chamaré Potštejn. Zámrsk: SOA Zámrsk, 2004.
• ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VII. Východní Čechy. 1989.
• CERMAN, Ivo. Chotkové. 2008. ISBN 978-80-7106-977-5.
• BRŇOVJÁK, Jiří. Šlechticem z moci úřední. 2015. ISBN 978-80-7464-461-0.
• KOŠŤÁL, Vratislav; KOŠŤÁLOVÁ, Renata. Francouzská šlechta v českých zemích. Brno, 2021. ISBN 978-80-7364-118-4.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I (A–M). Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
• PROCHÁZKA, Roman von. Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch: Degener, 1973.
• Heslo „Harbuval-Chamaré“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)