Erb rodu Fürstenbergů

Fürstenbergové jsou bývalý knížecí panovnický rod, jehož jméno pochází od Fürstenbergu v Bádensku. Od roku 1283 drželi lankrabství Baar a v letech 1716–1806 vládli vlastnímu říšskému knížectví. V Čechách patřili k nejvyšší světské i duchovní aristokracii a od poloviny 18. století do roku 1929 vlastnili křivoklátské panství, kde výrazně zasáhli do rozvoje železářství a pivovarnictví. Dnešní potomci sídlí v Německu a Rakousku.

Původ a historie rodu

První historicky doloženou osobností rodu hrabat z Urachu je Egino I. (zemřel 1050). Po smrti Egina V., hraběte z Urachu a Freiburgu, roku 1236 připadlo hrabství Fürstenberg jeho synu Jindřichovi I. (1236–1284), příteli Rudolfa I. Habsburského, který v bitvě na Moravském poli roku 1278 nesl říšskou zástavu; listinou z roku 1283 získal lankrabství Baar. Bedřich II. (1496–1559) získal sňatkem s Annou z Werdenbergu hrabství Heiligenberg; jeho synové založili linii kinzigtalskou, baarskou a heiligenberskou. Vazby na Čechy navázal Albrecht I. (1557–1599), nejvyšší štolba Rudolfa II., sňatkem s Alžbětou z Pernštejna; jeho syn Kryštof II. obdržel roku 1601 český inkolát.

Roku 1664 byli bratři Heřman Egon, František Egon a Vilém Egon z heiligenberské linie povýšeni do říšského knížecího stavu a roku 1667 získali virilní hlas v říšském knížecím kolegiu. Po vymření heiligenberské (1716) a meßkirchské (1744) linie sjednotil všechny državy Josef Vilém Arnošt (1699–1762) ze stühlingenské větve, jenž roku 1723 přenesl sídlo do Donaueschingen. Jeho manželka Marie Anna z Valdštejna přinesla věnem panství Křivoklát, které závětí z roku 1756 připadlo mladšímu synovi Karlu Egonovi I. (1729–1787). Ten byl v letech 1771–1782 nejvyšším purkrabím Českého království, roku 1774 prvním čestným prezidentem Královské české společnosti nauk a shromáždil knihovnu o 20 000 svazcích, dnes uloženou na Křivoklátě.

Knížectví Fürstenberg o 2 090 km² a 120 000 obyvatelích bylo roku 1806 mediatizováno a lankrabství Baar připadlo Bádensku. Posledním panujícím knížetem byl Karel Egon II. (1796–1854), od roku 1804 dědic všech švábských statků, který v Čechách zakládal hutě a slévárny, provozoval koněspřežku z křivoklátských lesů do Prahy a podpořil založení Národního muzea. Po jeho smrti se rod rozdělil na švábskou primogenituru, vymřelou roku 1896, a křivoklátskou sekundogenituru Maxmiliána Egona I. (1822–1873), sídlícího v Lánech.

Roku 1906 patřilo knížatům v Čechách 40 089 hektarů, z 80 procent lesů. Pozemková reforma vedla Maxmiliána Egona II. (1863–1941) k rozprodeji statků: roku 1921 postoupil státu zámek v Lánech, který se stal letním sídlem prezidenta, a roku 1929 hrad Křivoklát. Těžiště rodu se přesunulo do Donaueschingen a po vymření lankraběcí větve roku 1932 i do rakouské Weitry. Posledním Fürstenbergem narozeným v Čechách byl Joachim Egon (1923–2002); po jeho synu Heinrichovi (1950–2024) je hlavou rodu Christian (* 1977). Rodina dnes drží Donaueschingen, Werenwag, Heiligenberg a Hohenlupfen, lankraběcí linie pak panství Weitra.

Erb

Erb Fürstenbergů tvoří zlatý štít s červenou orlicí, znakem Fürstenbergu. Na něm leží čtvrcený střední štítek: v prvním a třetím červeném poli je stříbrný církevní prapor hrabství Werdenberg, ve druhém a čtvrtém stříbrném poli do rohu posunuté břevno s křížem za hrabství Heiligenberg. Štít má stříbrný lem s modrými dvojobláčky, připomínající Blumeneck.

Významné osobnosti

• Jindřich I. (1236–1284) – nositel říšské zástavy v bitvě na Moravském poli, první lankrabě v Baaru.
• Albrecht I. (1557–1599) – nejvyšší štolba císaře Rudolfa II., manžel Alžběty z Pernštejna.
• Karel Egon I. (1729–1787) – nejvyšší purkrabí Českého království, první prezident Královské české společnosti nauk.
• Marie Josefa z Fürstenbergu (1731–1770) – kněžna-abatyše kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.
• Karel Egon II. (1796–1854) – poslední panující kníže, zakladatel hutí a sléváren v Čechách.
• Bedřich Egon (1813–1892) – olomoucký arcibiskup a kardinál, zakladatel kroměřížské Nové knihovny, zemřel na Hukvaldech.
• Maxmilián Egon II. (1863–1941) – prodal státu Lány a Křivoklát.

Sídla a panství

V Čechách tvořilo fürstenberský fideikomis křivoklátské panství s Křivoklátem, Krušovicemi, Nižborem, Skřivaní a Podmokly; sídlem sekundogenitury byl zámek v Lánech. V Německu rodu náležely Donaueschingen, Stühlingen, Heiligenberg a Meßkirch, v Dolních Rakousích Weitra. Rodové hrobky se nacházejí v Nižboru, Altweitře, Donaueschingen a ve Stroblu am Wolfgangsee.

Prameny a literatura

• BÜTTNER, Heinrich. Egino von Urach-Freiburg, der Erbe der Zähringer und Ahnherr des Hauses Fürstenberg. 1939.
• SKALICKÁ, Eva. Šlechtické rody na Rakovnicku. Rakovník: Rabasova galerie, 1998. ISBN 80-85868-18-0.
• MAŠEK, Petr. Modrá krev: minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. Praha: Mladá fronta, 2003. ISBN 80-204-1049-X.
• ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. ISBN 80-86493-00-8.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I (A–M). Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
• POUZAR, Vladimír a kol. Almanach českých šlechtických rodů. Praha: Martin, 1996–. ISBN 80-85955-01-6.
• Heslo „Fürstenbergové“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)