Erb rodu Elsniců z Elsnic

Elsnicové z Elsnic (německy Oelsnitz von der Oelsnitz) byli původně česko-míšeňský šlechtický rod, který si přídomek zvolil podle sídla Oelsnitz v míšeňském Krušnohoří. Ve druhé polovině 15. století se usadili v Čechách, kde přes svůj původ v nižší šlechtě dosáhli v předbělohorské době významného postavení. Po porážce stavovského povstání přišli konfiskacemi o majetek a většina rodu odešla do saského exilu.

Původ a historie rodu

Roku 1426 dobyl Fridrich z Elsnic, rychtář v Königsteinu a poddaný saského kurfiřta Fridricha I., hrad Rathen. První zmínka o rodu v Českém království pochází z roku 1471, kdy Hanuš z Elsnic koupil od Berků z Dubé hrad Lemberk; roku 1492 přikoupil od Racka Cukra z Tanfeldu návarovské hradiště. S Hanušem přišel do Čech i jeho bratr Kryk. Titulář zemských desek z roku 1534 uvádí již tři Elsnice: Kryštofa na Lemberku, Bedřicha na Svojkově a Volfa; byli to patrně Hanušovi potomci. Bratři Bedřich a Václav, oba s početnými rodinami, stáli na počátku dvou rodových linií.

Bedřich z Elsnic se roku 1520 oženil s Annou Blektovou z Outěchovic a koupil panství Svojkov, které před smrtí roku 1543 věnoval manželce; po ní je zdědili synové Mikuláš, Volf, Kastulus, Jindřich a Jan. Na Českolipsku zůstal pouze Jan, jenž roku 1567 vyženil Valtínov a Hlemýždí, hospodařit však nedokázal a pořídil si dům v České Lípě. Po jeho smrti roku 1603 se početní potomci znesvářili o dědictví. Syn Arnošt se sňatkem s vdovou Lukrécií Penčíkovou dostal ke statkům v Žandově a Stružnici, roku 1623 byl však za účast v povstání odsouzen ke ztrátě poloviny majetku a odešel do exilu; zemřel roku 1633 v saském Schandau. Jeho syn Jan Arnošt se roku 1631 zúčastnil saského tažení do Čech a za obsazení Žandova byl zbaven všech práv.

Václav z Elsnic se oženil s Ludmilou Raussendorfovou ze Špremberku, jejíž otec vlastnil Vrbičany, a roku 1553 přikoupil Stradonice. Vypracoval se na hejtmana Slánského kraje a navázal styky s předními zemskými pány; roku 1575 požádal Maxmiliána II., aby lenní statek Vrbičany proměnil v dědičný, císař však zemřel dříve a ani Rudolf II. věc do Václavovy smrti roku 1581 nevyřídil. Z jeho synů Bernard zdědil Kobylníky, roku 1590 přikoupil Čeradice a Milý, roku 1613 Patokryje, Bílichov, Stradonice a dům v Celetné ulici a roku 1612 splatil dluh na Vrbičanech. Jeho pět synů si roku 1620 statky rozdělilo, pobělohorskou konfiskací však o vše přišli a roku 1628 odešli do Saska. Kryštof získal sňatkem s Kateřinou Kokovskou z Hertemberka Kokovice; Karel koupil roku 1597 Evaň a pravděpodobně tam postavil tvrz. Jeho synové ves roku 1619 prodali a peníze jim byly po Bílé hoře zkonfiskovány.

Rekatolizační mandát Ferdinanda II. z 31. července 1627 přiměl jen v tomto roce k odchodu 185 nekatolických šlechtických rodin; exulanty od roku 1622 přijímalo Saské kurfiřtství. Bohuslav Elsnic složil přísahu věrnosti v Pirně a žil v Žitavě, kde pobývaly i rodiny Jana Jindřicha a dalších příbuzných. Václav z Elsnic se roku 1638 vrátil do Čech jako lesník na křivoklátském panství; od něj patrně pocházeli Elsnicové usazení v letech 1670–1705 v Jaroměři. Ostatní potomci setrvali v rytířském a panském stavu převážně mimo Čechy.

Erb

Na vyobrazení je štít zlatý a přes něj je položeno červené kosmé břevno se třemi stříbrnými kotouči. Barvy štítu se opakují i v klenotu nad korunovanou přilbou.

Významné osobnosti

• Fridrich z Elsnic – rychtář v Königsteinu, roku 1426 dobyl hrad Rathen.
• Hanuš z Elsnic († 1510) – od roku 1471 pán na Lemberku, první člen rodu v Čechách.
• Bedřich z Elsnic († 1543) – majitel Svojkova, zakladatel českolipské linie.
• Václav z Elsnic († 1581) – hejtman Slánského kraje, pán na Vrbičanech.
• Bernard z Elsnic – majitel Kobylníků, Čeradic a dalších statků, roku 1612 splatil rodové dluhy.
• Arnošt Elsnic z Elsnic († 1633) – držitel Žandova a Stružnice, pobělohorský exulant.

Sídla a panství

• Lemberk (od 1471) a návarovské hradiště (od 1492).
• Svojkov (od 1520), Valtínov a Hlemýždí, Žandov a Stružnice.
• Vrbičany, Stradonice, Kobylníky, Čeradice, Milý, Patokryje, Bílichov, Kokovice, Evaň (1597–1619).

Prameny a literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992–1994. ISBN 80-85770-79-2.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha, 1882–1927 (reprint Argo, 1993–1998).
• Heslo „Elsnicové z Elsnic“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)