Erb rodu Dobřenských z Dobřenic

Dobřenští z Dobřenic (též Dobrzenští z Dobrzenicz či Dobržensky z Dobrženitz) jsou starý český vladycký rod pocházející z Dobřenic, obce ležící asi 15 km jihozápadně od Hradce Králové. Na Královéhradecku sídlili po několik staletí, v 19. století získali Chotěboř, Plandry a Potštejn; roku 1744 obdrželi titul svobodných pánů a roku 1906 byla jedna linie povýšena do hraběcího stavu. Rod žije dodnes a po roce 1989 se vrátil na chotěbořský zámek.

Původ a historie rodu

Nejstarší zmínky o rodu pocházejí ze 14. století. První doložená se váže k roku 1339, kdy jako svědci vystupují Zdeněk a Bohuněk z Dobřenic; v letech 1353–1370 je připomínán Syptihněv z Kosic, jehož syn Hroch se stal plebánem v Dobřenicích a začal se psát z Dobřenic. V 15. století se Dobřenští rozdělili na čtyři linie, které se dále štěpily nebo zanikaly; Bohuněk (1472–1517) založil větev barchovskou. Mnozí členové rodu volili vojenskou kariéru nebo státní službu – celkem šest Dobřenských zastávalo úřad krajského hejtmana v Chrudimském, Čáslavském a Hradeckém kraji. Karel Kunata (1613–1647), hejtman chrudimského kraje, přestoupil ke katolictví a získal od Kinských zpět Dobřenice; zemřel násilnou smrtí u Starých Čívic.

Jan Oldřich (1623–po 1691) působil jako diplomat braniborského kurfiřta a vyjednával braniborsko-švédskou smlouvu. Jeho syn Bohuslav Bedřich († asi 1707) velel vojsku táhnoucímu roku 1683 na pomoc obležené Vídni a byl povýšen do panského stavu, zemřel však bez potomků. Roku 1744 byli do panského stavu povýšeni bratři Václav Petr (1710–1783), František Karel (1713–1755) a Jan Josef I. (1721–1796). Václav Petr, hradecký hejtman, uspořádal roku 1781 v Dobřenicích oslavu tisíciletého trvání rodu, neboť uvěřil omylu Hájkovy Kroniky české z roku 1541, podle níž rod pochází z roku 781. Synové Jana Josefa I. založili linii chotěbořskou (Jan Václav I., 1779–1843) a potštejnskou (Prokop, 1783–1815).

Dobřenické panství rod držel až do roku 1862, kdy je prodal Michal Václav (1805–1877), v mládí vynikající houslista a vynálezce. Barokní zámek postavený na místě tvrze roku 1693 byl roku 1775 za selského povstání vypálen. Jan Josef II. (1812–1869) získal sňatkem s Marií Vančurovou z Řehnic chotěbořské panství, Antonín (1807–1869) dosáhl hodnosti polního podmaršála. Jan Václav II. (1841–1919), voják, politik a genealog, byl roku 1906 povýšen do rakouského hraběcího stavu a 26. února 1912 získali Dobřenští jako jeden z 64 hraběcích rodů dědičné místo v panské sněmovně. Jeho dcera Alžběta (1875–1951) se roku 1908 provdala za prince Pedra de Alcântara Orleánsko-Braganzského, hlavu portugalského královského a brazilského císařského rodu. Zámek v Potštejně sloužil před první světovou válkou jako kulturní centrum, kam zavítali Rainer Maria Rilke nebo Karl Kraus. V letech 1938 a 1939 se Dobřenští přihlásili k deklaracím české šlechty na obranu československého státu a českého národa. Roku 1948 byla rodina vyvlastněna, František (1915–1978), poslední majitel Potštejna, odešel do Švýcarska. Roku 1992 získala rodina v restituci zámek a pozemky v Chotěboři a část členů se tam vrátila. Jan Josef Dobrzenský (* 1946) je 50. velmistrem Řádu svatého Lazara.

Erb

V původním znaku Dobřenských byl čáp. Podle pověsti předek rodu v tureckém zajetí poznal čápa, který v létě létal do jeho domoviny, a pták mu pomohl k návratu domů. Po povýšení do panského stavu byl k erbu přidán čáp v modrém poli.

Významné osobnosti

• Karel Kunata Dobrzenský z Dobrzenic (1613–1647) – hejtman chrudimského kraje, navrátil rodu Dobřenice.
• Jan Oldřich Dobřenský (1623–po 1691) – diplomat braniborského kurfiřta.
• Václav Petr Dobrzenský (1710–1783) – hradecký hejtman, roku 1744 povýšen do panského stavu.
• Antonín Dobřenský z Dobřenic (1807–1869) – c. k. generálmajor a polní podmaršálek.
• Jan Václav II. Dobřenský (1841–1919) – voják, politik a genealog, člen panské sněmovny, od roku 1906 hrabě.
• Alžběta Dobřenská z Dobřenic (1875–1951) – manželka prince Petra de Alcantara d’Orléans-Bragança.
• Jan Maxmilián Dobřenský (1911–1996) – signatář prohlášení české šlechty z roku 1939, po roce 1989 restituent Chotěboře.
• František Dobrzenský (1915–1978) – sběratel zbraní, poslední majitel Potštejna, po roce 1948 v exilu ve Švýcarsku.

Sídla a panství

• Dobřenice (do 1862) – rodové sídlo s barokním zámkem z roku 1693; Kratonohy, Barchov.
• Chotěboř – panství zkonfiskované roku 1948 a vrácené roku 1992.
• Potštejn (do 1948), Plandry.

Prameny a literatura

• Ottův slovník naučný. Díl VII. Praha, 1893 (reprint 1997). ISBN 80-7185-104-3.
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4.
• ŘEZNÍK, Miloš. Potštejnská větev Dobřenských z Dobřenic. Východočeský sborník historický, 1994, č. 4, s. 175–188.
• POUZAR, Vladimír a kol. Almanach českých šlechtických rodů 2011. Praha, 2010.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I (A–M). Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha, 1882–1927 (reprint Argo, 1993–1998).
• Heslo „Dobřenští z Dobřenic“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)