Erb rodu Deymů ze Stříteže

Deymové ze Stříteže jsou starý vladycký rod z jižních Čech, doložený od 14. století a v 18. století povýšený do hraběcího stavu. Jeho větve zakotvily v Čechách, v Bavorsku i v Prusku; k nejznámějším členům patří politik roku 1848 Vojtěch Rudolf Deym a hudební mecenáš Jan Josef Deym, hostitel Ludwiga van Beethovena. Příslušníci rodu dnes žijí v Bavorsku i v České republice.

Původ a historie rodu

Rod pochází ze Stříteže severně od Milevska. Roku 1385 byl do zemských desek zapsán Oldřich Dym z Dobrzemyslic; jméno jeho potomků vzniklo chybným pravopisem a výslovností ze slova dým. Beneš a Mrakeš ze Stříteže se roku 1415 připojili ke stížnému listu proti upálení Mistra Jana Husa. Od Jana Deyma ze Stříteže, připomínaného k roku 1459, lze rodokmen těchto vladyků a rytířů sledovat souvisle. V 16. století se rod podle majetku rozdělil na větev čimelickou a čížovskou.

Po Bílé hoře museli evangelíci Adam a Václav opustit zemi, zatímco Vilém zůstal po konfiskacích v Čechách jako man. Ze synů Václava Ignáce Deyma (1669–1747) z čížovské větve vzešly tři dodnes existující linie: bavorská se sídlem v Arnstorfu, česká, založená Antonínem Josefem (1700–1727), se sídly v Hostinném (statek od roku 1799) a v Hajanech u Brna (zámek do roku 1945), a česko-pruská se statkem Nemyšl na Táborsku. Roku 1730 obdržel hraběcí titul rytíř Jan Šťastný, který však zemřel bez potomků, a téhož roku i Václav Hynek, majitel Vodice, Přestanic, Libětic a domu v Praze, jehož větev pokračovala v Bavorsku. Josef se stal královským komořím a dědičným říšským radou; František Deym koupil roku 1799 Hostinné, podle něhož se jeho linie nazývala. Další potomci žili v Prusku, ve Slezsku i v Čechách.

Jan Josef Deym (1752–1804) sloužil od osmnácti let u kyrysníků; po souboji, v němž se domníval, že zabil soupeře, uprchl do ciziny a v Holandsku a Neapolsku žil pod jménem Müller. Živil se figurálními odlitky z vosku, neapolská královna Karolína ho zaměstnala kopírováním antických soch a roku 1796 získal ve Vídni uměleckou cenu. Císař František I. mu udělil milost, vrátil titul a jmenoval jej komořím. Oženil se s Josefínou Brunsvickovou z Korompy, blízkou přítelkyní Beethovena, jenž byl u Deymových ve Vídni častým hostem a hraběti věnoval několik skladeb. Nejvýznamnějším členem rodu byl Vojtěch Rudolf Deym (1812–1863), zemský patriot, který roku 1848 předsedal Svatováclavskému výboru, byl místopředsedou Národního výboru, poslancem říšského ústavodárného sněmu a zakladatelem, vedoucím i financovatelem Národních novin; ke konci života se stáhl do ústraní. Bedřich (1801–1853), velkostatkář a ekonom, zasedal ve frankfurtském národním shromáždění, stavěl se proti české národní emancipaci, přesto finančně podporoval Františka Palackého. V novější době vedl Josef hrabě Deym hraběcí zámecký pivovar v Arnstorfu, předsedal Spolkovému svazu soukromých pivovarů Německa a roku 1995 obdržel cenu Bavorského řádu piva. Rod se spojil s Běšiny, Janovskými z Janovic a Desfoursy-Walderode.

Erb

V červeném štítě je stříbrná husa. Po přijetí hraběcího titulu byl erb polepšen zeleným pahorkem, na němž husa stojí.

Významné osobnosti

• Jan Josef (Joseph) Deym ze Stříteže (1752–1804) – c. k. komoří, mecenáš umění a hudby, voskorytec, známý též jako Joseph Müller.
• Bedřich Deym ze Stříteže (1801–1853) – velkostatkář, ekonom a poslanec frankfurtského národního shromáždění.
• Vojtěch Rudolf (Vlastimil Vojtěch) Deym ze Stříteže (1812–1863) – politik roku 1848, zakladatel Národních novin.
• Ferdinand Deym ze Stříteže (1837–1900) – poslanec českého zemského sněmu a říšské rady, člen panské sněmovny.
• František Deym ze Stříteže (1838–1903) – rakouský diplomat, vyslanec v Petrohradě, Bruselu a Londýně.
• Helena (Ilka) Deymová ze Stříteže, provdaná Melicharová (1858–1948) – osobnost českého uměleckého života, přítelkyně Julia Zeyera.
• František de Paula Deym ze Stříteže (1871–1925) – velkostatkář v Hostinném, poslanec českého a moravského zemského sněmu.

Sídla a panství

• Střítež u Milevska – původní sídlo rodu.
• Čimelice a Čížová – sídla obou větví od 16. století.
• Vodice, Přestanice, Libětice – statky hraběte Václava Hynka.
• Hostinné (statek od 1799), Hajany u Brna (zámek do 1945), Nemyšl na Táborsku.
• Arnstorf v Bavorsku – sídlo bavorské větve se zámeckým pivovarem.

Prameny a literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I (A–M). Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
• POUZAR, Vladimír a kol. Almanach českých šlechtických rodů. Praha: Martin, 1996–. ISBN 80-85955-01-6.
• Heslo „Deymové ze Stříteže“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)