Erb rodu Colloredů

Colloredové, později Colloredové z Wallsee a Colloredo-Mansfeldové, jsou starobylý italsko-rakouský rod, který svůj původ odvozuje od pánů z Waldsee a jméno od hradu Colloredo ve Furlansku. Do českých zemí přišli během třicetileté války, v 18. století dosáhli knížecího titulu a sňatkem s dědičkou Mansfeldů získali Dobříš. Po roce 1989 rod restituoval Dobříš a vede spor o zámek Opočno.

Původ a historie rodu

Nejstarším známým předkem je Albanus z Waldsee, družiník císaře Oty I., s nímž roku 962 táhl do Itálie. Jeho syn Heliabordus zůstal v Itálii a roku 1025 obdržel od aquilejského patriarchy Poppa lénem místohrabství ve Furlansku s hradem Mels. Vilém z Waldsee a Melsu (zemřel 1303) získal roku 1303 svolení vystavět nové sídlo u vsi Colloreda, pojmenované patrně podle lískového porostu (latinsky Coryletum), a jméno hradu přenesl na svůj rod. Bratřím Fridrichovi IV., Leliovi a Ludvíkovi II., ministru Rudolfa II., císař roku 1588 potvrdil šlechtictví a roku 1591 udělil dědičný titul říšských svobodných pánů z Waldsee.

Do Čech přišli v 17. století bratři Jeroným (1582–1638) a Rudolf (1585–1657), roku 1624 povýšení na hrabata. Jeroným bojoval po boku Valdštejna u Lützenu, po generalissimově smrti byl potrestán a později omilostněn; padl roku 1638. Rudolf, velkopřevor maltézského řádu a zemský velitel císařského vojska, ubránil roku 1648 Prahu před Švédy a v Čechách zůstal natrvalo. Jejich příbuzný Jan Baptista (1598–1649), vrchní velitel benátského vojska, padl na Krétě v boji s Turky. Ludvík III. (1631–1693) držel Dymokury a Smidary; po soudní při z let 1701–1704 připadla fideikomisní panství Opočno a Počernice i dolnorakouský Staatz Jeronýmovi IV. (1674–1726), guvernérovi v Miláně a moravskému zemskému hejtmanovi, který roku 1723 obdržel dědičný úřad nejvyššího zemského stolníka Českého království.

Jeho syn Rudolf Josef I. (1706–1788), říšský vicekancléř a rytíř Řádu zlatého rouna, byl roku 1763 povýšen do říšského knížecího stavu, od roku 1764 dědičného v primogenituře. Z jeho synů se Hieronymus stal salcburským knížetem-arcibiskupem, Josef a Václav polními maršály a František Gundakar (1731–1807) sňatkem s Marií Isabelou, poslední z rodu Mansfeldů, získal Dobříš a Obořiště, později i Nepomuk a Zelenou Horu; od té doby rod užívá jméno Colloredo-Mansfeld, v listině z roku 1789 omylem zapsané jako Mannsfeld. Antonín Theodor (1726–1811) byl v letech 1777–1811 prvním olomouckým arcibiskupem, Jeroným (1842–1881) předlitavským ministrem zemědělství.

V září 1939 podepsali Jeroným VIII. (1870–1942) a jeho synové Josef, Jeroným a Weikhard Národnostní prohlášení české šlechty; roku 1942 byli všichni členové rodu prohlášeni za nepřátele říše a jejich majetek v Čechách i Rakousku zabaven. Franz Ferdinand (1910–1944) padl jako stíhač RAF. Po válce byl majetek vyvlastněn podruhé; rakouské statky se vrátily roku 1948, v Čechách získala rodina po roce 1990 zpět Dobříš, Zbiroh (vzápětí prodaný státu) a asi 20 000 hektarů lesů a rybníků. Zámek Opočno zůstal po rozhodnutí Ústavního soudu (2020) a Evropského soudu pro lidská práva (2021) státu, spor o mobiliář však rod roku 2023 vyhrál. Hlavou rodu je Jerome Colloredo-Mannsfeld (* 1949), žijící střídavě na Dobříši.

Erb

Původní erb hrabat z Colloreda tvořil černý štít se stříbrným břevnem, na něž byl později přidán císařský orel. Jako knížata rod znak rozšířil na čtvrcený štít, v jehož středu zůstal původní erb a do jednotlivých polí byly umístěny erby dalších rodů.

Významné osobnosti

• Rudolf z Colloreda (1585–1657) – polní maršál a velkopřevor maltézských rytířů, obránce Prahy před Švédy roku 1648.
• Jeroným z Colloreda (1674–1726) – nejvyšší maršálek císařského dvora, guvernér v Miláně a moravský zemský hejtman.
• Rudolf Josef I. z Colloreda (1706–1788) – říšský vicekancléř, první kníže.
• Antonín Teodor z Colloreda (1726–1811) – první arcibiskup olomoucký.
• Jeroným VII. Colloredo-Mannsfeld (1842–1881) – předlitavský ministr zemědělství.
• Franz Ferdinand Colloredo-Mannsfeld (1910–1944) – dobrovolník a stíhač britského letectva.
• Jerome Colloredo-Mannsfeld (* 1949) – 9. kníže, podnikatel.

Sídla a panství

Hrad Colloredo ve Furlansku, v Čechách Opočno, Dymokury, Smidary, Počernice, Tloskov, Dobříš, Obořiště, Nepomuk se Zelenou Horou a Zbiroh, v Dolních Rakousích Staatz. Dobříšský zámek, vrácený roku 1998, dnes slouží jako muzeum a hotel.

Prameny a literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I (A–M). Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
• POUZAR, Vladimír a kol. Almanach českých šlechtických rodů. Praha: Martin, 1996–. ISBN 80-85955-01-6.
• Heslo „Colloredové“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)