Erb rodu Clary-Aldringenů

Clary-Aldringenové jsou rakouský šlechtický rod italského původu. Rodová aliance vznikla po vymření Aldringenů roku 1664, kdy Jan Jiří Marek Clary sloučil jména a erby obou rodů; roku 1666 získal hraběcí titul a roku 1767 byli Clary-Aldringenové povýšeni do knížecího stavu. Jejich hlavním sídlem byly Teplice, s nimiž je spojen rozvoj tamních lázní i turistiky v Českém Švýcarsku. Roku 1945 byl majetek rodu zkonfiskován a rodina odsunuta; dnes žije převážně v Německu.

Původ a historie rodu

Rod Claryů (původně de Clario) pochází pravděpodobně z Toskánska a připomíná se od 14. století; prapředek Bernard I. „z Florencie“ údajně obdržel 29. června 1363 český inkolát od Karla IV. Do Čech se Claryové dostali za třicetileté války: František Clary de Riva koupil roku 1623 od české komory konfiskované statky Dobříčany na Žatecku a Bílence na Chomutovsku, roku 1627 získal inkolát a roku 1641 stav svobodných pánů. Jeho syn Jeroným († 1671), císařský generál, se jako manžel Anny Marie z Aldringenu stal dědicem jejích bratrů. Po vymření Aldringenů roku 1664 sloučil Jeronýmův jediný syn Jan Jiří Marek (1638–1700) s císařským svolením erb i jméno obou rodů, byl povýšen na hraběte (1666) a zdědil Teplice.

Jan Jiří Marek rozšířil majetek o Lenešice (1684) a Kostomlaty pod Milešovkou (1687), připojil díly Benešova nad Ploučnicí a na Malé Straně vystavěl palác, dnes zvaný Aueršperský. Jako vyslanec v Drážďanech navázal přátelské styky se saským dvorem, které prospěly teplickým lázním. Díky jeho třem manželstvím se rod v 18. století rozrostl: Karel Ignác (1729–1791) byl nejvyšším mincmistrem Českého království, právník Leopold Kašpar (1736–1800) nejvyšším zemským komorníkem na Moravě a česko-rakouským místokancléřem.

Hlavní linie zůstala na Teplicích. František Karel (1675–1751), nejvyšší lovčí Českého království, přikoupil Krupku (1710) a roku 1747 zřídil z teplického panství fideikomis. Jeho syn František Václav (1706–1788) byl roku 1767 povýšen do knížecího stavu s tím, že knížecí titul náleží prvorozenému a ostatní členové zůstávají hrabaty; roku 1751 zásadně přestavěl teplický zámek a roku 1760 koupil ve Vídni palác Mollard-Clary. Kníže Edmund Mořic (1813–1894), rytíř Řádu zlatého rouna a dědičný člen panské sněmovny, byl prvním prezidentem Ústecko-teplické dráhy, nechal postavit Sokolí hnízdo a zpřístupnil Edmundovu soutěsku v Českém Švýcarsku. Jeho syn Karel Richard (1844–1920) působil jako vlivný poslanec zemského sněmu, bratři Siegfried (1848–1929) a Manfred (1852–1928) vynikli jako diplomat a místodržitel ve Štýrsku, roku 1899 krátce i rakouský ministerský předseda.

Po roce 1918 zasáhla do majetku rodu pozemková reforma a vysoká převodní daň; roku 1922 byl prodán vídeňský palác. Poslední majitel Teplic Alfons (1887–1978) zaujal k republice nepřátelský postoj a roku 1940 vstoupil do NSDAP; dva z jeho synů padli na východní frontě. Roku 1945 byla rodina po neúspěšném pokusu o útěk do americké zóny nasazena na žně a poté odsunuta do Německa. Současnou hlavou rodu je Hieronymus Clary und Aldringen (* 1944), narozený v Teplicích, který žije ve Frankfurtu, vlastní zámek Herrnau u Salcburku a po roce 1989 Teplice příležitostně navštěvuje.

Erb

Knížecí znak je čtvrcený červeným pruhem napříč a uprostřed nese štítek s císařským orlem na zlatém poli. V pravém horním poli se třpytí tři stříbrné hvězdy na modrém poli, v levém horním leží na zlatém poli koruna se dvěma černými háky. V pravém dolním poli jsou na zlatě tři šindele, v levém dolním svítí v modrém poli bílá věž.

Významné osobnosti

• Jan Jiří Marek (1638–1700) – první hrabě Clary-Aldringen, vyslanec v Drážďanech.
• František Václav (1706–1788) – nejvyšší lovčí, roku 1767 první kníže z Clary-Aldringenu.
• Leopold Kašpar (1736–1800) – právník, nejvyšší komoří na Moravě a dvorský místokancléř.
• Karel Josef (1777–1831) – 3. kníže, protinapoleonský velitel, memoárista, malíř a ilustrátor v Neapoli.
• Leontina, provdaná Radziwillová (1811–1890) – básnířka a kreslířka.
• Edmund Mořic (1813–1894) – 4. kníže, rytíř Řádu zlatého rouna, mecenáš Teplic a Českého Švýcarska.
• Manfred (1852–1928) – místodržitel ve Štýrsku a roku 1899 rakouský předseda vlády.
• Alfons (1887–1978) – 7. kníže, poslední majitel Teplic.

Sídla a panství

• Teplice (1664–1945)
• Benešov nad Ploučnicí (1664–1856)
• Bynovec (1664–1945)
• Dobříčany (1623–1804)
• Kostomlaty pod Milešovkou (1687–1770)
• Krupka (1710–1945)
• Lobeč (1765–1802), Jetřichovice (1770–1784), Nová Bystřice (1754–1791)
• palác v Praze na Malé Straně (dnes Aueršperský), palác Mollard-Clary ve Vídni (1760–1922), palác v Benátkách (od roku 1855)

Prameny a literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I (A–M). Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
• FLOOH-WAGNES, Elma. Manfred Graf Clary und Aldringen, der letzte k.k. Statthalter in Steiermark. Im Selbstverlag des Verfassers, 1952.
• MITIS, Oskar Freiherr von. Souvenirs du prince Charles de Clary-et-Aldringen. 1914.
• POUZAR, Vladimír a kol. Almanach českých šlechtických rodů. Praha: Martin, 1996–. ISBN 80-85955-01-6.
• BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-4-7.
• Heslo „Clary-Aldringenové“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)