Chotkové z Chotkova

Chotkové z Chotkova a Vojnína byli starý český šlechtický rod, který pocházel ze západních Čech. První zmínky o něm spadají do 14. století a později pronikl mezi drobnou šlechtu. Jeho vzestup přerušily pobělohorské konfiskace, jež rod přivedly na hranici chudoby. K novému rozkvětu jej dovedl vzdělaný Václav Antonín (1674–1754) a v roce 1723 získali Chotkové titul hrabat. V dalších generacích 18. a 19. století zastávali nejvyšší úřady v Čechách i ve správě habsburské monarchie ve Vídni; působení nejvyššího purkrabího Karla Chotka (1783–1868) dodnes připomínají názvy Chotkovy ulice a Chotkových sadů v Praze. Rod se mezitím rozvětvil do několika linií, které vlastnily majetek v Čechách a v Uhrách, a v 18. a 19. století po sobě zanechal několik rodových sídel, jež jsou významnými architektonickými památkami různých slohů – barokní Veltrusy, empírovou Kačinu a novorenesanční Velké Březno. Středoevropského významu dosáhly aktivity Chotků při budování zámeckých parků ve Veltrusích, Kačině a Dolné Krupé. Přestože celkový význam rodu v 19. století poklesl, nadále drželi rozsáhlé pozemky a získali dědičné členství v rakouské i uherské panské sněmovně. Naposledy jméno rodu zviditelnila Žofie Chotková, morganatická manželka následníka trůnu Františka Ferdinanda, která s ním roku 1914 zahynula při atentátu v Sarajevu. Majetek Chotků v Československu byl zkonfiskován v roce 1945 a rod vymřel v roce 1970.