Erb rodu Cetrysů z Kynšperka

Cetrysové z Kynšperka (německy Czettritz) byli starý slezský šlechtický rod, který svůj původ odvozoval od osad Ceteřice a hradu Kynšperk ve Svídnickém knížectví na území dnešního Polska. Odtud se rozšířili po celém Slezsku a v 16. století se jako zástavní držitelé opavského a hradeckého zámku prosadili i na Opavsku a na Moravě. Po porážce stavovského povstání odešli příslušníci rodu do exilu v Holandsku.

Původ a historie rodu

K nejstarším známým členům rodu patřil Diprant Cetrys z Bělé, maršálek vratislavského biskupa, který od biskupa Jana získal právo na železné doly u Frývaldova (dnešního Jeseníku). Další Diprant, tentokrát s přídomkem z Kynšperka, působil jako maršálek hlohovského knížete.

Na Opavsko se Cetrysové dostali v době sporů opavských stavů s Ferdinandem I., který se snažil stavovskou moc omezit. Roku 1530 panovník zastavil opavský zámek Oldřichu Cetrysovi († 1543), jenž předtím zastával funkce u dvora Ludvíka Jagellonského; opavské stavy to chápaly jako zásah do svých práv. Roku 1535 získali do zástavy také zámek a panství Hradec nad Moravicí Oldřichův bratr Jiřík se syny Adamem a Friedrichem. Jiřík již roku 1520 koupil Posutice u Krnova, oženil se s Barborou Gotschovou a v letech 1531–1537 byl zemským hejtmanem Opavského knížectví. Jeho třetího syna Jiříka Konstantina zabil roku 1564 Matyáš Rotmberk z Ketře. Oldřich koupil roku 1541 z věna své manželky Barbory z Rottalu a Tollberka panství Fulnek a z Cetrysů se stal vlivný rod. Po Oldřichově smrti však Fulnek dalším sňatkem vdovy přešel na Baltazara Schweinitze († 1572), který tamní hrad přestavěl na renesanční zámek.

Fridrich Cetrys rozšířil roku 1569 rodový majetek o Mokré Lazce a Štítinu; jeho syn Oldřich zahynul roku 1576 v souboji s Jaroslavem Lichnovským z Voštic. Roku 1584 se majiteli Kunvaldu, vyčleněného z fulneckého panství, stali manželé Jan a Ester Cetrysové z Kynšperka, kteří tam založili pivovar; roku 1653 Kunvald od rodu koupil hrabě Gabriel Serényi. Dne 27. ledna 1627 se v Opavě konala svatba Kateřiny Cetrysové z Kynšperka s Václavem Oderským z Lidéřova, jíž se účastnili i Dánové a čeští exulanti. Po potlačení stavovského povstání příslušníci rodu odešli do Holandska.

Erb

Cetrysové nosili v erbu hlavu býka. Na vyobrazení je štít polcený na stříbrnou a červenou polovinu a býčí hlava má barvy obrácené – ve stříbrném poli je červená, v červeném stříbrná. V klenotu nad korunovanou přilbou se nacházejí dva zkřížené mečíky.

Významné osobnosti

• Diprant Cetrys z Bělé – maršálek vratislavského biskupa, držitel práv na železné doly u Frývaldova.
• Diprant Cetrys z Kynšperka – maršálek hlohovského knížete.
• Jiřík Cetrys z Kynšperka – zemský hejtman Opavského knížectví v letech 1531–1537.
• Oldřich Cetrys z Kynšperka († 1543) – dvořan Ludvíka Jagellonského, zástavní držitel opavského zámku a majitel Fulneku.
• Jan Cetrys z Kynšperka – od roku 1584 majitel Kunvaldu, zakladatel tamního pivovaru.

Sídla a panství

• Opavský zámek (zástava od 1530) a Hradec nad Moravicí (zástava od 1535).
• Posutice u Krnova (od 1520), Fulnek (od 1541).
• Mokré Lazce a Štítina (od 1569).
• Kunvald (1584–1653).

Prameny a literatura

• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I (A–M). Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992–1994. ISBN 80-85770-79-2.
• Heslo „Cetrysové z Kynšperka“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)