Erb české linie Thurn-Taxisů

Česká linie Thurn-Taxisů (německy Thurn und Taxis) je mladší větev původem německého knížecího rodu, který v 16. století stál u zrodu evropského poštovnictví. Založil ji roku 1808 kníže Maxmilián Josef, když zdědil zámky Loučeň a Dobrovici. Po sto čtyřicet let se rod uplatňoval v českém hospodářství, zejména v pivovarnictví, a jako mecenáš české kultury. Jeho potomci dnes žijí po celém světě a někteří se vrátili na původní rodová panství v Čechách.

Původ a historie rodu

Zakladatelem české větve byl kníže Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu (1769–1831), nejmladší syn Alexandra Ferdinanda, 3. knížete z Thurn-Taxisu, a kněžny Marie Henriety z Fürstenbergu. Roku 1791 se oženil s kněžnou Eleonorou z Lobkovic (1770–1834), příslušnicí starého českého rodu. V roce 1808 zdědil po sestřenici Marii Josefě z Fürstenbergu zámky Loučeň a Dobrovici a po roce 1820 se v Čechách usadil natrvalo. Rodině patřily i dva paláce v Praze: jeden na tehdejším okraji města v dnešní ulici V Jámě (zanikl) a palác Thurn-Taxisů na Malé Straně pod Pražským hradem.

Maxmilián a Eleonora měli šest synů: Karla Anselma (1792–1844), Augusta Marii Maxmiliána (1794–1862), Josefa (1796–1857), Karla Theodora (1797–1868), Fridricha Hannibala (1799–1857) a Viléma Karla (1801–1848). Prvorozený Karel Anselm se roku 1815 oženil s hraběnkou Marií Isabelou z Eltz-Faust ze Strombergu a měl s ní šest dětí. Dědicem panství se stal Hugo Maxmilián (1817–1889), Emerich (1820–1900) dosáhl hodnosti generála a získal Řád zlatého rouna, Marie Terezie se provdala za hraběte Belcrediho a nejmladší Rudolf (1833–1904) se později psal jako svobodný pán z Troskova.

Rudolf, vystudovaný právník, se stal českým vlastencem a podporovatelem českého umění, hudby a literatury. Roku 1861 založil první česky psaný právnický časopis Právník a spolu s Karlem Jaromírem Erbenem přispíval do slovníku právnické terminologie. Hugo Maxmilián, ženatý s hraběnkou Almerií z Belcredi, držel Dobrovici, Loučeň a Mcely a statky ve Vlkavě, Niměřicích a Cetni.

Hugův syn Alexandr (1851–1939) se roku 1875 oženil s kněžnou Marií z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (1855–1934) a roku 1889 oba zdědili loučeňské panství. Ačkoli ve srovnání s řezenskou linií nebyli nijak bohatí, patřili k nadšeným mecenášům českého umění; Alexandr hrál na housle, Marie byla amatérskou malířkou. Jejím chráněncem byl pražský básník Rainer Maria Rilke, který rodinu navštěvoval na Loučni i na zámku Duino u Terstu a kněžně věnoval sbírku Elegie z Duina.

Erb

Erb české linie je složitý knížecí znak. Štít je rozdělen do mnoha polí, po stranách jej drží dva zlatí lvi jako štítonoši, nad štítem spočívá knížecí koruna a celý znak zakrývá červený knížecí plášť podšitý hermelínem a završený korunou.

Významné osobnosti

• Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu (1769–1831) – zakladatel české větve, dědic Loučně a Dobrovice.
• Karel Anselm z Thurn-Taxisu (1792–1844) – prvorozený syn Maxmiliána, manžel Marie Isabely z Eltz-Faust ze Strombergu.
• Hugo Maxmilián z Thurn-Taxisu (1817–1889) – dědic rodových panství Dobrovice, Loučeň a Mcely.
• Emerich z Thurn-Taxisu (1820–1900) – generál a rytíř Řádu zlatého rouna.
• Rudolf z Thurn-Taxisu (1833–1904) – právník a český vlastenec, zakladatel časopisu Právník.
• Alexandr z Thurn-Taxisu (1851–1939) – majitel Loučně, mecenáš českého umění.
• Marie z Thurn-Taxisu (1855–1934) – malířka a mecenáška, přítelkyně Rainera Marii Rilka.

Sídla a panství

• Loučeň – hlavní rodové sídlo české linie od roku 1808.
• Dobrovice – zámek zděděný spolu s Louční.
• Mcely, Vlkava, Niměřice a Cetno – statky Huga Maxmiliána.
• Palác Thurn-Taxisů na Malé Straně v Praze a zaniklý palác v ulici V Jámě.

Prameny a literatura

• MEHLER, J. B. Das fürstliche Haus Thurn und Taxis in Regensburg. J. Habbel, 1898.
• RILKE, Rainer Maria. Briefwechsel zwischen Rainer Maria Rilke und Marie von Thurn und Taxis. Niehans & Rokitansky, 1951.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II (N–Ž). Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0294-9.
• POUZAR, Vladimír a kol. Almanach českých šlechtických rodů. Praha: Martin, 1996–. ISBN 80-85955-01-6.
• Heslo „Česká linie Thurn-Taxisů" na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)