Erb rodu Bruntálských z Vrbna

Bruntálští z Vrbna (též páni z Vrbna, německy Wrbna-Freudenthal) byli šlechtický rod slezského původu, doložený od 13. století. V 16. století pronikli na severní Moravu, roku 1624 získali hraběcí titul a později se usadili v Čechách na Hořovicích. Členové rodu zastávali nejvyšší zemské i dvorské úřady, čtyři z nich obdrželi Řád zlatého rouna. Rod vymřel roku 1976.

Původ a historie rodu

Jméno rodu pochází od vsi Vrbna (dnes Wierzbna) u Svídnice v Dolním Slezsku. Poprvé jsou páni z Vrbna zmíněni roku 1209 v listině knížete Jindřicha I. Bradatého, kde jako svědci vystupují Štěpán, Jan a Mikuláš z Vrbna. V letech 1302–1319 zasedal Jindřich z Vrbna na vratislavském biskupském stolci. Roku 1431 se Hynek z Vrbna usadil v Dívčím Hradě a jeho syn Jan získal roku 1466 do zástavy od strýce Bernarda Bírky z Násile panství Bruntál. Od té doby užívali členové rodu přídomek „Bruntálský"; roku 1506 přešel Bruntál s rozsáhlými lesy a doly na zlato a stříbro do jejich plného vlastnictví.

Vrcholu dosáhl rod za Hynka staršího (1534–1596), moravského zemského hejtmana v letech 1590–1594, který přestavěl bruntálský hrad na renesanční zámek. Hostil zde císaře Rudolfa II. i Matyáše, zastavil se tu i Fridrich Falcký. Nákladné přestavby dalších sídel (Branná, Náměšť) však zatížily rodové finance na generace. Účast ve stavovském povstání přinesla těžké ztráty: Hynkův syn Jiří (1570–1622), za povstání moravský nejvyšší sudí, zemřel ve vězení na Špilberku a posmrtně mu byl zabaven Lipník nad Bečvou i Helfštýn. Jan mladší (1590–1642), držitel Bruntálu a opavský zemský hejtman, odešel do exilu.

Jiní členové rodu naopak na pobělohorské době vydělali. Od opavského hejtmana Štěpána († 1567), pána na Hlučíně, se odvíjela slezská a česká větev. Ze slezské vynikl plukovník Jiří Štěpán (1615–1682), od roku 1652 říšský hrabě a držitel Velkých Heraltic, Lysic a Letovic; jeho syn Ferdinand Oktavián se sňatkem s vévodkyní Marií Sibylou šlesvicko-holštýnsko-sonderburskou spříznil s většinou evropských knížecích dvorů. Václav Albrecht (1659–1732) zdědil po Berkách z Dubé Rychmburk, tato odnož však vymřela roku 1757, když Karel Václav padl v bitvě u Vratislavi.

Jedinou linií, která přežila do 20. století, byla větev hořovická. Jejím předkem byl Václav Bruntálský z Vrbna (1589–1649), říšský hrabě od roku 1624, který prodal Hlučín, koupil Fulnek a Paskov a jako první z rodu získal majetek v Čechách. Jeho syn Jan František (1634–1705) získal díky spříznění s Martinici Hořovice a dotáhl to na nejvyššího hofmistra a nejvyššího kancléře Českého království. Potomci zakotvili v 18. století u císařského dvora ve Vídni. Hrabě Rudolf (1761–1823) proslul jako průkopník průmyslu, když v Komárově na hořovickém panství založil železárny.

Roku 1852 potomci Hořovice prodali, téhož roku však zdědili Holešov. Rudolf (1831–1893) usiloval o dědictví po vymřelých Kounicích; jeho syn Rudolf Kristián (1864–1927) získal roku 1897 Jaroměřice nad Rokytnou a o rok později právo užívat spojené jméno a erb Wrbna-Kaunitz-Rietberg-Questenberg und Freudenthal. Oženil se s bavorskou princeznou Elvírou (1868–1943), sestřenicí krále Ludvíka III. Veškerý majetek v Československu byl rodu zkonfiskován roku 1945. Poslední potomek, hrabě Alfons (1892–1976), uhořel při požáru svého domu v Mnichově a rod jím vymřel.

Erb

Původním erbem pánů z Vrbna byly tři zlaté lilie v modrém poli, doložené už roku 1261. Později bylo do štítu přidáno zlaté břevno, které jej dělí na dvě poloviny a v každé z nich jsou původní tři zlaté lilie. Podle rodové pověsti jeden z předků ve službách francouzského krále zastřelil římského hejtmana Colonnu, a proto má rod v klenotu prostřelený zlatý sloup (italsky colonna).

Významné osobnosti

• Jindřich z Vrbna († 1319) – vratislavský biskup.
• Hynek starší Bruntálský z Vrbna (1534–1596) – moravský zemský hejtman, stavebník bruntálského zámku.
• Jan František (1634–1705) – nejvyšší kancléř Českého království, zakladatel hořovické větve.
• Karel Václav (1716–1757) – generál císařské armády, padl v bitvě u Vratislavi.
• Eugen Václav (1728–1789) – nejvyšší maršálek císařského dvora.
• Rudolf Jan (1761–1823) – nejvyšší komorník císařského dvora, zakladatel železáren v Komárově.
• Ladislav (1795–1849) – c. k. polní podmaršál, velitel ve Veroně.
• Rudolf Kristián z Wrbna-Kounic (1864–1927) – dědic Jaroměřic nad Rokytnou, manžel princezny Elvíry Bavorské.

Sídla a panství

• Bruntál (1506–1621) – kmenové sídlo, renesanční zámek.
• Hlučín (1542–1629), Helfštýn (1592–1622), Branná (1581–1614), Náměšť na Hané (1534–1600).
• Fulnek (1622–1788) a Paskov (1634–1690) – statky hořovické větve na Moravě.
• Hořovice (1690–1852) s Jincemi (1806–1852) – hlavní sídlo v Čechách.
• Velké Heraltice (1522–1600, 1668–1720, 1767–1840), Letovice, Krnsko, Studénka.
• Holešov (1852–1945) a Jaroměřice nad Rokytnou (1897–1945) – poslední velkostatky rodu.

Prameny a literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4.
• MAŠEK, Petr. Modrá krev. 3. upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. ISBN 80-204-1049-X.
• STIBOR, Jiří. Bruntálští z Vrbna. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 10. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-502-4.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I (A–M). Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
• PROCHÁZKA, Roman von. Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch: Degener, 1973.
• Heslo „Bruntálští z Vrbna" na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)