Erb rodu Bredů

Bredové (též Bredau, z Bredova, německy von Bredow) byli starý šlechtický rod původem z Nizozemí, jehož jméno pochází od vsi Bredow ve Střední marce (dnes součást obce Brieselang v Braniborsku). Do Čech přišli za třicetileté války a v 17. a 18. století drželi panství Lemberk, Tachlovice, Kyšperk či Stračov. Poslední mužský potomek české linie zemřel roku 1938.

Původ a historie rodu

Přímá rodová linie začíná roku 1251 statkářem Arnoldem de Bredow. V 15. století se rod usadil v Braniborsku, zejména v okolí Špandavy, a odtud přišli jeho členové do Čech. Z nejstarší doby vyniká biskup Joachim von Bredow (1441–1507).

Do českých dějin vstoupil Jan Rudolf Breda, který přišel roku 1620 s vojskem bavorského kurfiřta a bojoval na Bílé hoře. Od roku 1631 sloužil v císařské armádě pod velením Ottavia Piccolominiho. Lemberské panství, zkonfiskované po Bílé hoře a roku 1623 koupené Albrechtem z Valdštejna, dostal roku 1633 jako valdštejnský leník; po vévodově zavraždění roku 1634 mu bylo ponecháno dědičně. Roku 1640 byl jmenován poručíkem polního maršála, při pronásledování Francouzů byl však 14. listopadu téhož roku u Ziegenhainu smrtelně zraněn.

Jeho syn Kryštof Rudolf Breda chtěl z Lemberka vybudovat honosné sídlo odpovídající jeho postavení u dvora. Nákladné stavby financoval všemožně, podle pověsti nechával poddaným ženám stříhat vlasy a prodával je vlásenkářům. Roku 1680 se Lembersko připojilo k velkému nevolnickému povstání, během něhož Kryštof Rudolf zemřel v Praze. Panství pak spravovala vdova Benedikta z Ahlefeldtu se synem Hartvíkem Mikulášem, který byl 4. března 1674 povýšen do hraběcího stavu. Benedikta Terezie koupila roku 1691 v Praze pět domů, na jejichž místě Hartvík Mikuláš postavil dvoupatrový palác, tzv. Bredovský dvůr (zbořen 1869).

Ještě před rokem 1700 vznikla vedle lemberské primogenitury sekundogenitura na Tachlovicích, kterou držel Hartvíkův bratr Karel Jáchym (1663–1740). Ta skončila roku 1728 bankrotem, způsobeným spekulativními nákupy panství na splátky; na její působení upomíná jméno dvora Peklov u Hřebče, založeného roku 1725 na polích zabavených vzbouřeným sedlákům. Po smrti Hartvíka Mikuláše († 1723) si jeho tři synové založili vlastní linie: Jan Václav koupil roku 1725 Kyšperk, Jan Antonín Baltazar se přiženil na Stračov a Karel Josef převzal zadlužený Lemberk, který byl roku 1726 prodán Filipu Josefovi z Gallasu. Karel Josef se oženil s Marií Josefou von Pissnitz, jež koupila panství Hartenberg (Hřebeny).

Jan Václav Breda (1688–1740) zemřel na Kyšperku, kde roku 1734 založil vsi Bredůvku a Bořitov (dnes Bořitava), pojmenovaný po jeho manželce Josefě Františce Bořitové z Martinic. Dědicem Kyšperka se stal syn Jan (1734–1766). V 19. století žila rodina ve Vídni: Ludwig Breda (1800–1882) si nechal přestavět dům v Maueru od architekta Ludwiga Förstera a jeho syn Viktor (1856–1938), který vyženil zámeček Vásárhélyi-Bréda v maďarské Lőkösháze, byl posledním mužským potomkem této linie.

Erb

Původním erbem Bredů byl válečný žebřík se zlatými příčkami ve stříbrném poli, v klenotu lev držící žebřík. Při povýšení 4. března 1674 byl štít rozčtvrcen: žebřík zůstal v prvním a čtvrtém poli, ve druhém a třetím modrém poli přibyl korunovaný bílý kozel se zlatými rohy, stojící na červeném cimbuří věže. Uprostřed byl jako polepšení položen černý štítek se zlatou císařskou korunou na červené podušce mezi zlatými iniciálami CM. K původnímu klenotu přibyly další dva, s korunovanou orlicí uprostřed a s kozlem vlevo. Alianční znak hrabat z Bredy a Bechyňů z Lažan s chronogramem 1730 nese sokl sochy sv. Jana Nepomuckého ve Stračově.

Významné osobnosti

• Joachim von Bredow (1441–1507) – biskup.
• Jan Rudolf Breda (1595–1640) – císařský důstojník, účastník bitvy na Bílé hoře a zakladatel české větve rodu.
• Karel Jáchym Breda (1663–1740) – držitel tachlovické sekundogenitury, zakladatel dvora Peklov.
• Hartvík Mikuláš z Bredy († 1723) – pán na Lemberku, stavebník pražského Bredovského dvora.
• Jan Václav Ignác Breda (1688–1740) – majitel Kyšperka, zakladatel vsí Bredůvka a Bořitov.
• Ludwig Breda (1800–1882) – stavebník Bredovského domu ve Vídni.
• Viktor Breda (1856–1938) – poslední mužský potomek linie.

Sídla a panství

• Lemberk (1633–1726) – zámek u Jablonného v Podještědí s Bredovským letohrádkem a barokní zahradou.
• Tachlovice – sídlo sekundogenitury.
• Kyšperk (dnes Letohrad) – koupen roku 1725; nad městem stojí barokní kaple sv. Jana Nepomuckého Na Kopečku z roku 1734.
• Stračov, Hartenberg (Hřebeny) a Malešov – další statky rodu.
• Bredovský dvůr v Praze na Novém Městě (zbořen 1869).

Prameny a literatura

• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I (A–M). Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha, 1882–1927 (reprint Argo, 1993–1998).
• Heslo „Bredové" na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)