Erb rodu Berků z Dubé

Berkové z Dubé byli starý český šlechtický rod, jedna z linií Ronovců, která se ve 14. století vyčlenila z pánů z Dubé. Ve své době patřili k nejbohatším rodům v zemi; jejich hlavním dominiem bylo Českolipsko, statky drželi také ve východních Čechách, na Moravě a v Kladsku a řada členů zastávala nejvyšší zemské úřady. Roku 1637 byli povýšeni na říšská hrabata. V Čechách vymřel rod roku 1706, potomci pobělohorských emigrantů žili dál v Sasku a ve Švédsku.

Původ a historie rodu

Ronovci odvozují původ od Smila z Tuháně z konce 12. století, jehož synové Jindřich a Častolov získali od panovníka kraj na severu Čech a založili větve pánů z Klinštejna, z Lipé, Lichtenburků a pánů z Dubé. Předkem pánů z Dubé byl Častolovův syn Hynek (Jindřich) z Dubé, uváděný v letech 1249–1290; z jeho vnuků založil Půta rod Adršpachů, Hynek Žák byl olomouckým biskupem a Hynek Berka z Dubé (narozen asi 1297) se stal zakladatelem Berků. Hynek Berka, doložený v letech 1316–1348, patřil k předním šlechticům dvora Jana Lucemburského a od roku 1319 až do smrti zastával úřad nejvyššího purkrabího. Držel Jestřebí, Dubou, Kuřívody, Mšeno, Kokořín, po bratrech zdědil Bezděz a Housku, přikoupil lipské a sloupské zboží sahající až do Lužice a lénem držel Honštejnsko. Jeho synové Hynek Honštejnský a Jindřich Jednooký založili po rozdělení majetku roku 1352 dvě linie.

Honštejnské linii připadlo lipské a sloupské panství i lužický Honštejn. Hynek Berka mladší († 1361) převzal po otci úřad nejvyššího purkrabího a účastnil se korunovační jízdy Karla IV.; jeho syn Hynek Honštejnský († 1419) byl nejvyšším sudím a fojtem v Dolní Lužici, spoluzakladatelem panské jednoty proti Václavu IV. a přikoupil Rumburk, Tolštejn a Šarfenštejn. Za husitských válek stáli Berkové na katolické straně: Hynek Hlaváč z Dubé a Lipé († 1423), fojt Horní Lužice, se účastnil křížové výpravy proti Praze roku 1420 a na jeho hradě Lipý se roku 1422 sešla protihusitská šlechta. V 15. století část držav ztratili – Sloup prodali, Českou Lípu obsadili husité, Honštejn roku 1443 vyměnili se saským kurfiřtem za Mühlberg a o Tolštejn přišel Albrecht Berka při vzdoru Jiřímu z Poděbrad.

Kuřívodská linie Jindřicha Jednookého držela Dubou, Kuřívody, Jestřebí, Housku, Frýdlant, Milštejn a Mšeno; Jindřich koupil Jablonné a postavil hrady Milčany, Hrádek a Čáp. Jindřich Berka z Dubé a Lipé († 1470), karlštejnský purkrabí a manžel Elišky z Kunštátu, sestry Jiřího z Poděbrad, získal zpět sloupské i lipské panství a Zákupy. Po velkém dělení roku 1502 zůstaly Zákupy a Milštejn rodu do roku 1612, Sloup do roku 1616 a Jablonné až do roku 1706. Zdislav Berka z Dubé a Lipé († 1553), nejvyšší sudí a za podporu Ferdinanda I. nejvyšší hofmistr (1534–1553) a fojt Horní Lužice, zemřel bez potomků; jeho dědic Zbyněk vybudoval v Zákupech rodinnou hrobku, kde je pohřbeno 23 členů rodu. Z této katolické větve pocházel pražský arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé a Lipé (1551–1606), prezident české komory Jindřich Volf, povýšený roku 1637 na hraběte, a poslední mužský člen rodu František Antonín († 1706), diplomat, tajný rada a místodržící, donátor kaple na Svaté Hoře. Naproti tomu mladší větev na Kuřívodech, Novém Berštejně a v Bělé pod Bezdězem byla nekatolická: Václav starší a Bohuchval Berkové patřili ke stavovským direktorům, po Bílé hoře uprchli ze země a jejich majetek získal roku 1621 Albrecht z Valdštejna. Berkové byli pohřbíváni také v zaniklém kostele sv. Petra a Pavla v České Lípě, jehož hrobky byly po požáru roku 1787 vykradeny.

Erb

Berkové nosí, stejně jako všechny ostatní odnože Ronovců, černé sukovité větve čili ostrve ve zlatém poli; znamení Ronovců je odvozeno od německého pojmenování ostrve – Ronne. Po povýšení do hraběcího stavu si erb polepšili o červený štítek s černým lvem na skále.

Významné osobnosti

• Hynek Berka z Dubé (asi 1297 – po 1348) – nejvyšší purkrabí v letech 1319–1348, zakladatel rodu a poddanského města Hradčany.
• Jindřich Berka z Dubé (Hynek Žák) – olomoucký biskup v letech 1327–1333.
• Hynek Berka z Dubé a Honštejna († 1419) – nejvyšší sudí, fojt Dolní Lužice, spoluzakladatel panské jednoty.
• Jindřich Berka z Dubé a Lipé († 1470) – karlštejnský purkrabí, švagr Jiřího z Poděbrad.
• Zdislav Berka z Dubé a Lipé († 1553) – nejvyšší hofmistr Českého království a fojt Horní Lužice.
• Zbyněk Berka z Dubé a Lipé (1551–1606) – pražský arcibiskup a velmistr křižovníků s červenou hvězdou.
• Bohuchval Berka z Dubé – stavovský direktor, pán na Kuřívodech a Bělé, pobělohorský emigrant.
• František Antonín Berka z Dubé († 1706) – diplomat a místodržící, poslední mužský člen rodu v Čechách.

Sídla a panství

• Česká Lípa s hradem Lipý a Sloup – jádro honštejnské linie.
• Dubá, Kuřívody, Jestřebí, Houska, Bezděz, Mšeno, Kokořín – statky kuřívodské linie.
• Honštejn v Horní Lužici (do roku 1443), Rumburk, Tolštejn, Šarfenštejn.
• Jablonné (do roku 1706), Milštejn a Zákupy (do roku 1612) s rodovou hrobkou.
• Nový Berštejn a Bělá pod Bezdězem – sídla mladší větve.

Prameny a literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992–1994. ISBN 80-85770-79-2.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha, 1882–1927 (reprint Argo, 1993–1998).
• Heslo „Berkové z Dubé“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)