Erb rodu Berchtoldů z Uherčic

Berchtoldové z Uherčic (německy Berchtold zu Ungarschitz) jsou hraběcí linie šlechtického rodu, který vzešel ze starobylé tyrolské rodiny Berchtoldů a postupně se usadil v Dolních Rakousích, v Čechách a na Moravě. Zakladatel linie, právník a dvorský úředník Jakub Berchtold, zakoupil roku 1628 moravské Uherčice, jeho synové získali roku 1673 titul říšských hrabat a rod poté po tři staletí sídlil na Moravě, naposledy na Buchlově a v Buchlovicích. Po konfiskaci majetku po druhé světové válce vymřel.

Původ a historie rodu

Rodová pověst praví, že jeden z předků byl rytířem, který v bitvě na Moravském poli zasadil první smrtelnou ránu Přemyslu Otakarovi II. Šlechtický stav a erb potvrdil bratrům Maximilianu, Hannsi, Ernstovi a Niclasi Berchtoldovým císař Rudolf II. listinou z 18. června 1594.

Jakub Berchtold (1585–1641), syn tyrolského šlechtice Matyáše a doktor práv, sloužil arcivévodovi Ferdinandovi jako tajný písař. Roku 1618 byl jmenován císařským radou, 6. ledna 1626 jej Ferdinand II. povýšil do rytířského stavu, roku 1627 se stal prezidentem dvorské komory a 4. května 1633 říšským svobodným pánem. Roku 1628 koupil od Hanse Georga ze Schwarzenau panství Uherčice s Vratěnínem, Frejštejnem a okolními vesnicemi, podle nichž mu císař udělil predikát; následovalo biskupské léno Dešná (1631), Županovice, panství Police (1633), Kojetice (1636) a konfiskát Radim u Kolína (1632).

Z druhého manželství zanechal tři syny, jimž císař Leopold I. udělil 19. července 1673 titul říšských hrabat s přídomkem z Uherčic, Vratěnína a Police. Nejstarší František Benedikt (1631–1690), c. k. komoří a mecenáš umění, obdržel Uherčice; zasloužil se o jejich barokní výzdobu, založil klášter bosých augustiniánů a nový farní kostel ve Vratěníně. Zanechal jen dcery, které Uherčice roku 1692 prodaly. Druhorozený Matyáš Arnošt (1632–1678) převzal rakouský Pottendorf a Polici, jež se stala hlavním moravským sídlem rodu, a roku 1666 přikoupil Budkov; jeho vnuk Adam Ignác (1701–1786), tajný rada, vrchní zemský komoří a hejtman Znojemského kraje, si po dělbě roku 1722 ponechal Polici, Budkov, Želetice a Žerotice. Nejmladší Jakub Filip (1634–1679) obdržel Radim a sňatkem s Kateřinou z Říčan založil mladší, později uherskou linii, z níž vzešel banskobystrický biskup František († 1793).

Prosper Antonín (1720–1807), vnuk Františka Karla, prodal roku 1757 zděděné statky své matce a koupil v Čechách Stráž nad Nežárkou a Neznašov; sňatkem s Marií Terezií Petřvaldskou z Petřvaldu, paní na Buchlově, otevřel rodu cestu k buchlovskému panství. Jeho syn Karel Gustav (1761–1813) pokračoval v jihočeské větvi s hrobkou v Neznašově, druhý syn Leopold I. (1759–1809), cestovatel a filantrop, založil moravskou větev. Z ní pocházel Zikmund II. (1834–1900), poslanec říšské rady, a Leopold II. (1863–1942), rakousko-uherský ministr zahraničí v letech 1912–1915, který se po válce jako nežádoucí osoba nesměl vrátit do Buchlovic a dožil v Uhrách. Po druhé světové válce byl majetek posledním příslušníkům rodu Aloisovi (1894–1977) a Zikmundovi III. (1900–1979) zkonfiskován a rod jimi vymřel.

Erb

Erb z roku 1594 tvořil modrý štít, v němž zlatý dvouocasý lev kráčí po třech návrších a drží v pravé tlapě obnažený stříbrný meč a v levé kruhový stříbrný štít s hrotem uprostřed. V klenotu na korunované přilbě stál tentýž lev. Erb svobodných pánů byl čtvrcený: v prvním a čtvrtém zlatém poli rozkročená korunovaná černá orlice, ve druhém a třetím poli zlatý lev s mečem a štítem na černém klínu sahajícím k hornímu okraji a po obou stranách tři šikmé červené pruhy se dvěma bílými. Nad štítem stály tři přilby s klenoty: korunovanou černou orlicí, lvem s mečem a štítem a červeno-stříbrně šrafovaným křídlem. Po dalších úpravách obsahoval čtvrcený erb černou říšskou orlici ve zlatém poli a lva se stříbrným štítem s červeným a stříbrným kosmým pruhem.

Významné osobnosti

• Jakub Berchtold (1585–1641) – císařský rada a prezident dvorské komory, roku 1633 povýšen do stavu svobodných pánů.
• Adam Ignác (Hynek) Berchtold (1701–1786) – nejvyšší komoří na Moravě.
• František Berchtold (1730–1793) – první biskup v Banské Bystrici, autor duchovní literatury.
• Leopold Berchtold (1759–1809) – cestovatel a filantrop, zakladatel moravské větve.
• Bedřich Všemír Berchtold (1781–1876) – lékař a botanik.
• Zikmund Berchtold (1834–1900) – poslanec říšské rady.
• Leopold Berchtold (1863–1942) – diplomat, v letech 1912–1915 rakousko-uherský ministr zahraničí.

Sídla a panství

• Uherčice (1628–1692) s Vratěnínem a Frejštejnem – první moravské panství rodu.
• Police (od 1633) – hlavní rodové sídlo na Moravě; Budkov (od 1666).
• Radim u Kolína (1632–1679), Pottendorf v Dolních Rakousích.
• Stráž nad Nežárkou, Neznašov (od 1784) – sídla jihočeské větve.
• Hrad Buchlov a zámek Buchlovice – sídla moravské větve do roku 1945.

Prameny a literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4.
• WISSGRILL, Franz Karl. Schauplatz des landsässigen Nieder-Österreichischen Adels, vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten. Svazek 1. Vídeň, 1794.
• PLUSKAL MORAVIČANSKÝ, František. Leopold Graf von Berchtold der Menschenfreund. Brno, 1859.
• HANTSCH, Hugo. Leopold Graf Berchtold. Graz: Verlag Styria, 1963.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I (A–M). Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
• PROCHÁZKA, Roman von. Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch: Degener, 1973.
• Heslo „Berchtoldové z Uherčic“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)