Erb rodu Bavorů ze Strakonic

Bavorové ze Strakonic patřili k předním českým šlechtickým rodům 13. století. Na soutoku Otavy a Volyňky vybudovali jeden z prvních šlechtických hradů v zemi, o nějž se v neobvyklém uspořádání dělili s řádem johanitů, a ovládali rozsáhlé Prácheňsko. Nejvýznamnějším členem rodu byl Bavor II., nejvyšší komorník království a zeť Přemysla Otakara II. Rod mizí z pramenů po roce 1405.

Původ a historie rodu

Počátky rodu sahají do 12. století a vážou se spíše k Moravě. Listina z roku 1167 zaznamenává dar Bavorů litomyšlskému klášteru, roku 1183 byla johanitům darována vesnice Ivanovice na Hané a roku 1199 se olomouckým biskupem stal premonstrát Bavor z téhož rodu; jeho synovec zřejmě zastával úřad panovníkova komorníka. Prameny však neposkytují dost údajů, aby bylo možné příbuznost moravských a strakonických Bavorů bezpečně prokázat. Se strakonickým rodem jsou spojeny i další vladycké větve, například z Drahonic, z Chlumu, z Křemže, z Nečtin, z Pořešína, z Tmáně či z Újezda.

Nejstarší zmínkou o Bavorech ze Strakonic je listina Přemysla Otakara I. z roku 1225, která na žádost Bolemily, manželky Bavorovy, potvrzuje její dar johanitům, jemuž se synové snažili zabránit. Roku 1235 je na listině Václava I. poprvé mezi svědky podepsán „Bavor ze Strakonic“ a roku 1243 darovali Bavor I. s manželkou Bohuslavou johanitům řadu vesnic a „strakonický kostel a dům, vyjma domu zakladatelova“ – od té doby sídlili na strakonickém hradě johanité ve východní a Bavorové v západní části. Hrad vznikl na počátku 13. století na místě staršího pohřebiště a patrně i kostela. Zda je Bavor z let 1225, 1235 a 1243 jedna osoba, nebo více generací, není jisté; číslování členů rodu vzniklo až v moderní době.

Dcera Bavora I. Domaslava se roku 1256 provdala za Jindřicha z Lichtenburka. Jeho syn Bavor II. spravoval panství v letech 1260–1279, stal se nejvyšším královským komorníkem a maršálkem a oženil se s Anežkou, levobočnou dcerou Přemysla Otakara II. Z jeho synů byl Bavor III. purkrabím na Zvíkově a od roku 1315 se psal z Bavorova; při dělení majetku mu připadly Pořešín, Horažďovice a Prácheň, Vilém dostal Strakonice, ale zemřel bez potomků, a Mikuláš se stal pánem na Blatné. Mikulášův syn Bavor IV. zvaný Bašek zdědil po strýci Strakonice; jeho syn Břeněk byl roku 1402 nucen prodat zbytky panství johanitům a roku 1405 se o něm i o celém rodu objevuje poslední zpráva. Po zániku rodu koupili většinu statků johanité, zbytek přešel na pány z Rožmitálu, potomky Bavorů po přeslici. Sňatky byli Bavorové spojeni s královskou dynastií, Rožmberky, Lichtenburky a Šternberky.

Erb

Erbem Bavorů ze Strakonic byla modrá střela s červeným střelištěm na zlatém štítě. Klenotem byla zlatá křídla. Střela z jejich erbu se později objevila i v erbu Lvů z Rožmitálu, kteří strakonické dědictví převzali.

Významné osobnosti

• Bavor (12. století) – premonstrát, od roku 1199 olomoucký biskup.
• Bavor I. ze Strakonic (1. polovina 13. století) – první doložený nositel přídomku, spoluzakladatel johanitské komendy ve Strakonicích.
• Bavor II. ze Strakonic (vládl 1260–1279) – nejvyšší komorník a maršálek království, zeť Přemysla Otakara II.
• Bavor III. ze Strakonic († po 1315) – purkrabí na Zvíkově, od roku 1315 psaný z Bavorova.
• Mikuláš ze Strakonic – pán na Blatné, otec Bavora IV.
• Břeněk ze Strakonic (uváděn 1402–1405) – poslední známý člen rodu.

Sídla a panství

• Strakonice – hrad na soutoku Otavy a Volyňky, sdílený s johanity (do roku 1402).
• Horažďovice, Prácheň a Pořešín – podíl Bavora III.
• Blatná – sídlo Mikulášovy linie.
• Bavorov – městečko, podle něhož se Bavor III. psal od roku 1315.

Prameny a literatura

• KOTLÁROVÁ, Simona. Bavorové erbu střely. České Budějovice: Veduta, 2004. ISBN 80-86829-04-9.
• SVOBODA, Miroslav. Páni ze Strakonic: vládci Prácheňska a dobrodinci johanitů. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. ISBN 978-80-7422-034-0.
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992–1994. ISBN 80-85770-79-2.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha, 1882–1927 (reprint Argo, 1993–1998).
• Heslo „Bavorové ze Strakonic“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)