Erb rodu Baillet-Latour

Baillet-Latour (Bailletové de la Tour, Baillet de Latour) byl šlechtický rod původem z Burgundska, který po přesídlení do dnešní Belgie sloužil španělským a poté rakouským Habsburkům. Roku 1674 dosáhl šlechtického stavu a roku 1719 hraběcího titulu. Rakouská větev dala monarchii několik vojevůdců a ministrů a díky spříznění s Kolovraty získala jihočeské velkostatky Radenín a Hroby, které jí patřily do roku 1948. Česká linie vymřela roku 1970, belgická roku 1980.

Původ a historie rodu

Nejstarší dějiny rodu sahají údajně do 11. století se zmínkami k roku 1066, prvním prokazatelně doloženým předkem je však Jean de Baillet, připomínaný roku 1379 jako komorník burgundských vévodů. Potomci přesídlili do Španělského Nizozemí, kde jim král Karel II. udělil roku 1674 šlechtický stav. Po válce o španělské dědictví přešli plynule do služeb rakouských Habsburků; Christophe Ernest Baillet (1668–1732), člen státní rady v Rakouském Nizozemí, se zasloužil o potlačení nepokojů roku 1718 a o rok později získal od Karla VI. hraběcí titul s predikátem de Latour podle zámku Latour na hranici Francie, Belgie a Lucemburska, kde rodina sídlila od 17. století do roku 1794. Zemřel bezdětný a titul přešel na potomstvo jeho bratra Jeana-Baptista (1665–1714), předka pozdější rakouské větve.

Rakouskou větev založil Maxmilián (1737–1806), polní zbrojmistr a vojevůdce válek s revoluční Francií, v letech 1799–1805 zemský velitel na Moravě a ve Slezsku; jeho mladší bratr Ludvík (1753–1836) dosáhl téže hodnosti, ale vrátil se do Belgie. Maxmiliánův syn Theodor (1780–1848), rovněž polní zbrojmistr, byl jako rakouský ministr války zavražděn v revolučním roce 1848 ve Vídni. Z této linie pocházel ještě Vincenc (1848–1913), rakouský ministr školství a kultury v letech 1897–1898 a doživotní člen panské sněmovny.

Českou linii založil Josef Jan (1815–1891), vnuk Maxmiliána, který se roku 1846 oženil s hraběnkou Henriettou Krakovskou z Kolovrat (1828–1902). Ta roku 1878 zdědila po otci velkostatek Radenín v jižních Čechách, kde se rodina usadila. Posledním potomkem byl René (1878–1970), poslanec českého zemského sněmu a roku 1939 signatář Národnostního prohlášení české šlechty. Po matce převzal Radenín a po smrti Klotyldy Krakovské z Kolovrat (1839–1920), vdovy po svém strýci, se soudil s Kolovraty o sousední Hroby, jež mu soud přiřkl roku 1923; k oběma velkostatkům patřilo po pozemkové reformě přes 2 000 hektarů. Roku 1948 byly Radenín a Hroby zestátněny, René však s manželkou Johannou, rozenou Vratislavovou z Mitrovic, v Radeníně dožil. Mladší dcera Ernestina (1914–2011) získala roku 1993 spolu s neteří Františkou oba velkostatky zpět v restituci. Z belgické větve vynikl Ferdinand (1850–1925), guvernér v Antverpách a senátor, a jeho syn Henri (1876–1942), dlouholetý předseda Mezinárodního olympijského výboru, ženatý s pražskou rodačkou Elisabeth Clary-Aldringenovou; posledním členem rodu byl Alfred (1901–1980), podílník pivovaru Artois a zakladatel nadace Artois-Baillet Latour. Rodové hrobky jsou v Radeníně, v Hrobech a na vídeňském ústředním hřbitově.

Erb

Dostupné vyobrazení ukazuje velký hraběcí erb: v modrém oválném štítě je zlatá figura připomínající rozvinutý stan či plachtu, štít nese hraběcí korunu a po stranách jej drží dva černí orli jako štítonoši. Na pásce nad erbem je heslo „Non omnibus idem“.

Významné osobnosti

• Christophe Ernest Baillet (1668–1732) – člen státní rady v Rakouském Nizozemí, roku 1719 první hrabě de Latour.
• Maxmilián Baillet de Latour (1737–1806) – polní zbrojmistr, zemský velitel na Moravě a ve Slezsku, zakladatel rakouské větve.
• Ludvík Baillet de Latour (1753–1836) – polní zbrojmistr, vrchní velitel v Rakousku v letech 1806–1807.
• Theodor Baillet de Latour (1780–1848) – rakouský ministr války, zavražděn za revoluce roku 1848.
• Vincenc Baillet de Latour (1848–1913) – rakouský ministr školství a kultury, doživotní člen panské sněmovny.
• Ferdinand Baillet de Latour (1850–1925) – guvernér v Antverpách a belgický senátor.
• Henri Baillet de Latour (1876–1942) – předseda Mezinárodního olympijského výboru v letech 1925–1942.
• René Baillet de Latour (1878–1970) – poslanec českého zemského sněmu, poslední majitel Radenína a Hrobů.

Sídla a panství

• Zámek Latour na francouzsko-belgicko-lucemburském pomezí – sídlo rodu od 17. století do roku 1794.
• Radenín v jižních Čechách (1878–1948, po roce 1993 opět v držení rodiny) s rodovou hrobkou.
• Hroby (1923–1948) – sousední velkostatek získaný soudním rozhodnutím.
• Statky v Banátě – získané sňatkem Karla Theodora s hraběnkou Szapáryovou.

Prameny a literatura

• KOŠŤÁLOVÁ, Renata; KOŠŤÁL, Vratislav. Francouzská šlechta v českých zemích. Brno, 2021. ISBN 978-80-7364-118-4.
• POUZAR, Vladimír. Almanach českých šlechtických rodů 2007. Praha, 2006. ISBN 80-85955-34-2.
• MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I (A–M). Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992–1994. ISBN 80-85770-79-2.
• Heslo „Baillet-Latour“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)