Erb rodu Althannů
Erb: Wikimedia Commons (Wikimedia Commons)

Althannové (německy též Althann, Althan, Altham či Altheim) jsou šlechtický rod původem z Dolního Bavorska, od 16. století usazený v Rakousku. Později získali rozsáhlé majetky na Moravě, v Čechách a v Kladském hrabství i v Prusku a Uhrách a řada jejich členů dosáhla vysokých postů ve státní správě, armádě a církvi. Na českém území je s jejich jménem spojen především zámek Vranov nad Dyjí.

Původ a historie rodu

Nejstarší dějiny rodu nejsou zcela jasné. Za nejstaršího předka se považuje Dietmar z Thannu († 1233), účastník křížové výpravy do Svaté země, přezdívaný pro svůj věk „der alte Thann“ („stará jedle“), což dalo rodu jméno; jiné prameny zmiňují ve 12. století Altheimy ve Švábsku. Bezpečně doložen je až Volfgang z Althannu, který se počátkem 16. století usadil v Rakousku a sňatkem získal hrad Goldburg, oblíbené sídlo rodu zaniklé požárem za napoleonských válek.

Volfgangův syn Kryštof (1535–1589) byl roku 1574 povýšen mezi svobodné pány, od roku 1579 předsedal dvorské komoře a od roku 1577 držel v zástavě moravské Oslavany. Jeho mladší syn Volf Dětřich (1576–1623) koupil Jaroslavice (1609) a Vranov nad Dyjí (1617), jako protestant se však zapojil do stavovského povstání a majetek mu byl zkonfiskován. Většinu získal zpět starší bratr Michael Adolf I. (1574–1636), katolík, císařský generál a diplomat, povýšený roku 1608 do hraběcího stavu. Na paměť své konverze stanovil, že všichni mužští potomci ponesou první jméno Michael a ženy Marie – pravidlo dodržované až do 20. století.

V polovině 17. století se oddělila králická větev: Michael Ferdinand (1610–1658) získal roku 1650 Králíky a roku 1653 Mezilesí v Kladsku. Z této linie vzešel Michael Václav (1630–1686), vyslanec v Polsku a Švédsku a zemský hejtman v Kladsku, i kardinál Michael Bedřich (1680–1734), biskup ve Vácu a v letech 1722–1728 místokrál v Neapoli. Michael Adolf II. (1648–1709) založil roku 1669 hrušovanskou větev, která vymřela roku 1805. Hlavní vranovská linie se po návratu Vranova do rodu (1680) prosadila za Michaela Jana II. (1643–1702), který zahájil velkolepou přestavbu zámku se Sálem předků od Johanna Bernharda Fischera. Jeho syn Michael Jan III. (1679–1722), nejvyšší štolba a vlivná osobnost dvora Karla VI., obdržel roku 1719 chorvatské panství s hradem Čakovec; jeho manželka Marie Anna Pignatelliová (1689–1755) byla údajnou favoritkou císaře.

Nákladný život a neustálé stavby přivedly vranovskou větev k úpadku: roku 1790 prodala Jaroslavice, roku 1791 Čakovec a roku 1793 za 600 000 zlatých i Vranov. Po vymření králické větve (1810) zdědila její statky; Michael Karel (1801–1881) přikoupil roku 1841 Milíčeves, kde postavil empírový zámek, zadlužil se však a panství nakonec přešlo na Vrintsy. Michael Robert (1853–1919), dědičný člen rakouské, uherské i pruské panské sněmovny, získal sňatkem s Antonií Hatzfeld-Wildenburg dědictví po Dietrichsteinech – Lipník nad Bečvou a Hranice s 6 500 hektary. Posledním majitelem Králík, Svojšic a Lipníka byl JUDr. Michael Karel Althann (1897–1987), jemuž byl roku 1945 zkonfiskován majetek v Česku i v Polsku. Rod žije dodnes, mimo jiné na statku Murstetten v Dolních Rakousích, který drží nepřetržitě více než 400 let.

Erb

Původní erb Althannů tvoří červený štít se stříbrným břevnem, přes něž je položeno černé písmeno A. V této jednoduché podobě přetrval staletí; polepšení souvisela s udělením hodnosti dědičných číšníků Svaté říše římské (1714) a dědičných kraječů rakouských zemí (1824). Erb je k vidění na zámku ve Vranově nad Dyjí, na Althanském paláci ve Znojmě, v Hrušovanech nad Jevišovkou a Jaroslavicích i na budově bývalého zájezdního hostince v Milíčovicích.

Významné osobnosti

  • Michael Adolf I. (1574–1636) – císařský diplomat a polní maršál, roku 1608 hrabě.
  • Michael Václav (1630–1686) – diplomat, zemský hejtman v Kladsku v letech 1680–1686.
  • Michael Jan II. (1643–1702) – iniciátor barokní přestavby zámku Vranov nad Dyjí.
  • Gundakar Ludvík (1665–1747) – polní maršál a generální ředitel dvorských staveb.
  • Michael Jan III. (1679–1722) – císařský nejvyšší štolba, rytíř Řádu zlatého rouna.
  • Michael Bedřich (1680–1734) – kardinál, biskup ve Vácu, místokrál v Neapoli.
  • Marie Anna Pignatelli (1689–1755) – důvěrnice Karla VI. a mecenáška umění.
  • Michael Robert (1853–1919) – velkostatkář, dědičný člen rakouské a pruské panské sněmovny.

Sídla a panství

  • Vranov nad Dyjí (1617–1629, 1680–1793)
  • Oslavany (1577–1654), Jaroslavice (1609–1790), Hrušovany nad Jevišovkou (1669–1784)
  • Králíky (1650–1945) a kladské Mezilesí s letním sídlem Wölfersdorf (1653–1945)
  • Svojšice (1738–1923), Milíčeves (1841–1871)
  • Lipník nad Bečvou a Helfštýn (1909–1945)
  • paláce ve Vídni, Brně a Znojmě; Goldburg a Murstetten v Dolních Rakousích

Prameny a literatura

  • MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I (A–M). Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.
  • BRYCHTOVÁ, Květa. Erby rodu Althannů na architektonických, sochařských a vybraných movitých památkách na Znojemsku. Bakalářská práce. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2008.
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1992–1994. ISBN 80-85770-79-2.
  • POUZAR, Vladimír a kol. Almanach českých šlechtických rodů. Praha: Martin, 1996–. ISBN 80-85955-01-6.
  • Heslo „Althannové“ na české Wikipedii (hlavní zdroj faktů)