Teplice

Teplice jsou lázeňské statutární město v Ústeckém kraji, středisko stejnojmenného okresu. Leží v rozlehlé kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím, asi patnáct kilometrů západně od Ústí nad Labem, a daleko viditelnou dominantou je Doubravská hora.

Žije zde přibližně 51 tisíc obyvatel. Pro svou kulturní vyspělost a klasickou architekturu si město až do druhé světové války vysloužilo přezdívku Malá Paříž.

Historie

Podle archeologických nálezů se v místě dnešního města zdržovali pravěcí lovci již před 10 až 40 tisíci lety, ve 4. století př. n. l. tu sídlili Keltové a po nich germánské kmeny Markomanů a Kvádů. Objevení termálních pramenů klade Hájkova kronika do roku 762, první věrohodná zmínka o městské části Trnovany však pochází až z roku 1057.

Kolem roku 1160 založila královna Judita, manželka Vladislava II., poblíž starší slovanské vsi klášter benediktinek. Zhruba o sto let později vyrostlo opevněné gotické město na obdélném půdorysu, jímž procházela významná obchodní cesta do Saska. Klášter zanikl na konci husitských válek či krátce poté, mezi bitvou u Ústí nad Labem roku 1426 a rokem 1436, kdy budovy připadly Jakoubkovi z Vřesovic.

Majitelé Teplic se často střídali, na místě kláštera vyrostl renesanční zámek a pokračoval rozvoj lázeňství. Poslední český majitel Vilém Kinský z Vchynic a Tetova byl roku 1634 v Chebu zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna. Zkonfiskované panství získal Jan z Aldringenu, který však téhož roku za záhadných okolností zemřel, aniž je spatřil; zdědila je jeho sestra a věnem přinesla Jeronýmu Clarymu. V době rekatolizace po třicetileté válce odešli zdejší evangelíci do okolí Altenbergu, kde si s dalšími exulanty založili kolonii Georgenfeld i osady jako Gottgetreu a Geising, zatímco na jejich majetek byli usazeni rakouští kolonisté, jejichž potomci ve městě zůstali až do odsunu roku 1945.

Z roku 1680 pocházejí nejstarší seznamy lázeňských hostů v českých zemích. Claryové přestavěli zámek v barokním slohu a roku 1718 nechali na Zámeckém náměstí postavit barokní morový sloup Nejsvětější Trojice z dílny Matyáše Bernarda Brauna. V 18. století se rozvíjel průmysl, po roce 1742 vznikly v okolí první hnědouhelné doly a rozkvétala výroba punčoch.