Sušice

Sušice je město na řece Otavě v Šumavském podhůří, ležící v okrese Klatovy v Plzeňském kraji zhruba 25 kilometrů jihovýchodně od Klatov. Žije zde okolo jedenácti tisíc obyvatel a jako obec s rozšířenou působností spravuje území třiceti obcí s necelými 24 tisíci lidmi. Patří rovněž k evropskému sdružení měst Douzelage.

K Sušici náleží kromě vlastního města i okolní vesnice a osady, mezi nimi Albrechtice, Červené Dvorce, Divišov, Humpolec, Stráž, Volšovy či Záluží. Nejvýše položeným místem je vrch Sedlo (902 m n. m.) na jihovýchodě, naopak nejníže leží výtok Otavy ve výšce 448 metrů. Na území zasahují přírodní parky Kašperská vrchovina, Kochánov a okrajově Buděticko. Hospodářsky má význam dřevozpracující, papírenský a strojírenský průmysl; světově proslulou výrobu zápalek firmy SOLO Sušice však ukončili v roce 2008. Historické jádro s radnicí uprostřed náměstí je městskou památkovou zónou, na náměstí sídlí i jedna z budov Muzea Šumavy. Nad městem se na 845 metrů vysokém Svatoboru tyčí 32 metrů vysoká rozhledna, blíže k zástavbě stojí nižší rozhledna Starý vodojem.

Historie

Oblast dnešní Sušice byla osídlena již na přelomu doby halštatské a laténské v 5. století př. n. l., kdy zde žili Keltové; po nich zůstalo například Hradiště na Sedle. Osídlení pokračovalo v době římské a po příchodu prvních Slovanů, kteří v kraji zanechali také pohřebiště. Středověké počátky města se pojí s rýžováním zlata.

Vlastní město založil roku 1273 Přemysl Otakar II. a Sušice se stala správním centrem Sušicka, jež bylo až do 19. století součástí Prácheňského kraje. K rozkvětu přispívala Zlatá stezka, zejména v 16. století, a v první polovině 19. století se zde začal objevovat průmysl. S keltskou minulostí bývá spojován hypotetický název Setuakaton, který však možná označoval blízký kopec Sedlo.