Polička

Polička je město v okrese Svitavy v Pardubickém kraji, ve východní části Čech poblíž zemské hranice s Moravou. Leží v kotlině při Bílém potoku, asi sedmnáct kilometrů západně od Svitav, a žije zde přibližně 9 100 obyvatel. Historické jádro je městskou památkovou zónou.

Historie

Poličku založil jako královské město český král Přemysl Otakar II. v roce 1265. Lokaci provedl Konrád z Limberka, který sem přivedl osadníky ze severního Německa. Ve městě původně stál hrad, jenž zanikl zřejmě za husitských válek. Polička prosperovala díky cestě ze středních Čech do moravských center a uděleným právům mílovému, várečnému a hrdelnímu; až na kostel a čtyři brány byla její původní zástavba dřevěná.

Roku 1305 je Polička zmiňována jako věnné město českých královen. Ve druhé polovině 14. století bylo město vydlážděno a vznikaly kamenné domy i hradby. Opevnění bylo na vnější straně deset metrů vysoké a obsahovalo devatenáct bašt, jádro 2,5 metru široké hlavní hradby tvořilo lité opukové zdivo obložené tvrdým kamenem a doplňovala je předsunutá parkánová zeď s vodním příkopem.

Kritickým byl pro město rok 1421, kdy Polička nejprve otevřela bránu Janu Žižkovi, ale poté byla vypleněna vojskem Zikmunda Lucemburského; v dalším průběhu husitských válek patřila do umírněného pražského městského svazu. Za vlády Jiřího z Poděbrad posílila obranu barbakány u čtyř bran a dalším vodním příkopem. Polička se těšila přízni Jagellonců, roku 1547 se však zapojila do odboje proti Ferdinandu I., za což byla tvrdě potrestána pozastavením práv, konfiskací majetku a pokutou a musela statky po dvanácti letech znovu odkoupit.

Při soupisu domů v královských městech roku 1567 jich Polička měla 200. Po celé 16. století do města pronikala renesance, patrná například v kostele svatého Michala, jehož stavbu řídil od roku 1576 stavitel italského původu Ambrož Vlach; vnějšek kostela byl ještě gotizující, vnitřek však plně renesanční, a zároveň byla na hřbitově vystavěna hranolová zvonice. Roku 1613 zasáhl Poličku ničivý požár, který ušetřil jen gotickou radnici a jihozápadní část města, a po stavovském povstání byla městu po roce 1620 znovu odňata privilegia a statky.