Znak – Nové Město na Moravě

Nové Město na Moravě leží na západě Moravy v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina, deset kilometrů východně od Žďáru nad Sázavou na jižním okraji Žďárských vrchů. Žije zde přibližně 9 800 obyvatel. Město založil kolem roku 1250 Boček z Obřan, zakladatel cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, a největšího rozkvětu dosáhlo v době renesance za pánů z Pernštejna. Zachovalé historické jádro je městskou památkovou zónou, kterou doplňuje sochařská výzdoba ulic a náměstí od místních rodáků Jana Štursy a Vincence Makovského. K nejvýznamnějším památkám patří kostel svaté Kunhuty, stará radnice a zámek.

Díky geografické poloze, nadmořské výšce a klimatu je město dějištěm sportovních událostí světového významu. Konal se zde závod v běžeckém lyžování Zlatá lyže, jenž býval součástí Světového poháru, jeho místo převzaly závody Světového poháru v biatlonu a v letech 2013 a 2024 se tu uskutečnilo mistrovství světa v biatlonu. Každoročně se zde jede také závod Světového poháru horských kol. Sportovní akce hostí areál Vysočina arena.

Historie

Vznik města je úzce spjat se založením žďárského kláštera Bočkem z Obřan v polovině 13. století; do té doby pokrýval téměř celé území česko-moravské hranice pomezní prales. První písemná zmínka pochází z roku 1267, kdy je osada uváděna ještě jako Bočkonov v listině potvrzující Bočkův odkaz klášteru. Jako Nové Město se poprvé objevuje na listině krále Václava II. z roku 1293, kde je již označeno za městečko. Po smrti Smila z Obřan roku 1312 připadlo Jindřichu z Lipé, který zde nechal vybudovat tvrz pro svou rozlehlost nazývanou hradem.

Od roku 1496 patřilo panství Pernštejnům a zažívalo výrazný hospodářský rozmach, zvláště za Vratislava z Pernštejna v letech 1561–1582. Tři roky po jeho smrti prodali Jan a Maxmilián z Pernštejna panství Vilému Dubskému z Třebomyslic, který nechal pustou tvrz zbořit a na jejím místě vystavěl renesanční zámeček, čímž se vrchnost po dlouhé době opět usadila přímo ve městečku.

Po Bílé hoře bylo panství zkonfiskováno a roku 1624 je získal kardinál František z Ditrichštejna, který v té době držel i sousední klášterní panství žďárské, odkud byla nová správa vykonávána. Za jeho vlastnictví bylo Nové Město roku 1635 povýšeno na město a současně mu byl obnoven znak. V roce 1638 panství znovu změnilo majitele – stal se jím Šimon Kratzer ze Schönsperka, dřívější hospodářský správce, který podporoval sklářskou výrobu a zamýšlel vybudovat železářské hutě; svůj záměr však neuskutečnil, neboť byl roku 1645 zastřelen Švédy při útoku na město.

Panství poté spravoval a roku 1660 převzal jeho syn František Maxmilián Kratzer, který otcův plán naplnil: roku 1651 postavil na Kadově dvě železářské vysoké pece a navazující hamry na Kuklíku, Vříšti a Líšné, a položil tak základ železářské výroby na Novoměstsku. Část obyvatel města patřila v 17. století do společenství tajných evangelíků.