Náchod

Náchod je město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji, na severovýchodě Čech v turistickém regionu Kladské pomezí. Žije zde okolo dvaceti tisíc obyvatel a protéká jím řeka Metuje. Založeno bylo v polovině 13. století rytířem Hronem z rodu Načeradiců, který hrad umístil na strategické místo, kde se zemská stezka zužuje do průsmyku zvaného Branka.

Jméno města souvisí s tím, že se přes Náchod chodívalo do Slezska, od roku 1945 do Polska; tudy také vede hraniční přechod Náchod-Běloves/Kudowa Słone na hlavní trase Praha–Varšava. Historické jádro je městskou památkovou zónou, dříve byl Náchod významným textilním střediskem přezdívaným „Manchester východu“ a místní část Běloves má statut lázeňského místa.

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1254. Kolem poloviny 13. století založil Hron z rodu Načeradiců hrad chránící území, kudy procházela stará obchodní zemská cesta z Prahy do Kladska a Slezska; pod hradem zřejmě vyrostlo i samotné město. Hrad stál v strategicky cenném místě, kde se stezka stahovala do průsmyku Branka, a jméno Náchod znamenalo místo, kterým se chodí či prochází.

Předchůdcem města byla trhová ves na místě dnešního Starého Města, jejíž význam dokládá hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele ze 13. století. Od počátku 14. století chránily Náchod hradby, na něž navazovaly další dvě linie stoupající vzhůru k hradu, a tehdy začala vznikat i dvě hlavní předměstí – Horské a Krajské před oběma branami.

V průběhu staletí se majitelé hradu střídali, mezi nimi král Jan Lucemburský a od roku 1437 sirotčí hejtman Jan Kolda II. ze Žampachu, a měnila se i podoba sídla, jež se z původního opevnění rozrostlo ve velký fortifikační celek. Roku 1544 získal Náchod bohatý rod Smiřických ze Smiřic, kterým středověký hrad nevyhovoval – v letech 1566 až 1614 jej přestavěli na pohodlný renesanční zámek a město zažilo největší kulturní i hospodářský rozkvět. Náchod byl obdařen výsadami téměř rovnými královským městům a roku 1601 koupil rytířský statek ve Slaném (Słone) v Kladském hrabství, o nějž přišel roku 1945 po druhé světové válce.

Rozvoj přervala třicetiletá válka. Statky Smiřických propadly pro věrnost rodu králi Fridrichu Falckému císařskému fisku a byly roku 1623 prodány Trčkům z Lípy. Po zavraždění Adama Erdmana Trčky a jeho švagra Albrechta z Valdštejna v Chebu roku 1634 připadl majetek opět koruně a od císaře jej darem získal generál Ottavio Piccolomini, vévoda z Amalfi. Náchod tak přešel do rukou italského rodu Piccolominiů, jehož panování poznamenaly válečné události a násilná rekatolizace.