Znak – Most

Most je statutární město v severozápadních Čechách, v okrese Most v Ústeckém kraji. Žije zde přibližně 63 tisíc obyvatel a jde o druhé největší město Ústeckého kraje. Historické město bylo v 70. a 80. letech 20. století téměř zcela zbořeno kvůli těžbě uhlí.

Nejcennější stavbou a turistickým lákadlem je kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl roku 1975 přesunut na současné místo, a nad městem se tyčí hrad Hněvín. Sousedními sídly jsou mimo jiné Litvínov, Horní Jiřetín, Bílina či Obrnice.

Historie

První zmínky o osídlení místa, na němž dnes Most stojí, pocházejí z latinské Kosmovy kroniky z 11. století, kdy přes zdejší močálovitou krajinu vedla stezka po dřevěných mostech – odtud pochází i název města. Stezku, spojující Prahu s Freibergem v Sasku, využívali především kupci. Na této obchodní cestě založil Hněva z rodu Hrabišiců tvrz a osadu zvanou latinsky Pons Gnevin.

Rod Hrabišiců ovládal osadu do roku 1228, kdy zemřel jeho poslední majitel Kojata IV. Podle závěti měla osada přejít klášteru na Zderaze, záznamy z roku 1238 však ukazují, že tehdy již patřila Přemyslovcům. Za jejich vlády se Most stal městem – privilegia mu postupně udělili Přemysl Otakar II., Jan Lucemburský a Karel IV. – a bohatlo díky obchodu i pěstování vinné révy. Z roku 1257 se dochovala nejstarší městská pečeť.

Roku 1422 dal král Zikmund Lucemburský město i s hradem Hněvínem do zástavy míšeňským Wettinům a v rukou míšeňských markrabat a saských kurfiřtů zůstalo až do roku 1455, kdy je obsadil Jiří z Poděbrad; roku 1459 se Sasové v Chebu svých nároků zřekli. Po vlně ničivých požárů mezi lety 1455 a 1515 došlo k přestavbě města – z té doby pochází renesanční radnice i pozdně gotický děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož architektem byl Jakub Heilmann ze Schweinfurtu.

Za třicetileté války dobyli město i hrad Hněvín Švédové. Hrad byl poté rok a půl marně obléhán císařskými vojsky, což v obyvatelích vyvolalo pocit, že je zdrojem jejich utrpení, neboť svým významem k městu přitahoval pozornost nepřátel. Na jejich žádost proto roku 1651 císař Ferdinand III. povolil hrad zbořit.