Mohelnice

V úrodné Mohelnické brázdě na řece Moravě, sevřené Hanušovickou a Zábřežskou vrchovinou, leží v okrese Šumperk Olomouckého kraje město Mohelnice s přibližně 9 800 obyvateli. Příznivé přírodní podmínky kotliny přály osídlení už v pravěku a místo se postupně stalo významným regionálním centrem na severní Moravě.

Dnes Mohelnici utváří zejména průmysl, mezi jehož zástupce patří podniky Forvia (dříve Hella Autotechnik) a Siemens, a také její role dopravního uzlu, kde se sbíhají trasa od Hradce Králové s úsekem dálnice D35 ke Olomouci a silnice I/44 směřující na Jeseník a do Polska. Město pořádá řadu kulturních, společenských i sportovních akcí podporujících turistický ruch, zahrnuje sedm místních částí a je střediskem Svazku obcí mikroregionu Mohelnicka.

Historie

Nejstarší stopy lidské přítomnosti na území Mohelnice sahají do pravěku zhruba před 8 000 lety, kdy zde žili zemědělci a pastevci kultury lineární keramiky. V prostoru bývalého cukrovaru u štěrkopískoven byly odkryty pozůstatky jejich sídlišť a v roce 1999 zde byl objeven monoxyl, pravěký člun vydlabaný z jediného kmene. Toto osídlení vystřídali ve 3. až 4. století př. n. l. Keltové laténské kultury, kteří založili osady v Mohelnici, Moravičanech, Polici i Libivé a zanechali po sobě železné nástroje, zbraně, šperky, keramiku i vlastní mince. Kelty pak na přelomu letopočtu vytlačili Germáni a ty kolem 9. století Slované; rozvoj zdejších osad urychlilo usazení přemyslovských knížat v Olomouci po roce 1000.

V písemných pramenech se obec poprvé objevuje roku 1131, kdy ji jako majetek olomoucké metropolitní kapituly zmínil biskup Jindřich Zdík pod jménem Mogilnica. Kvůli opakovaným záplavám a snazší obraně se ve 13. století jádro osídlení přesunulo na malou vyvýšeninu, jež dodnes tvoří střed města. Roku 1275 zde vznikla patrně nejstarší škola na severní Moravě, spojená s farou. Počátek 14. století poznamenaly dvě morové rány a roku 1322 získalo město právo opevnění, zprvu však jen v podobě palisád, valů a vodního příkopu.

Tyto provizorní hradby neodolaly husitům, kteří 28. října 1424 město dobyli, vypálili a zabili kolem 700 obyvatel. V druhé polovině 15. století bylo město obnoveno a obklopeno kamennými hradbami se čtyřmi branami; z nich se dochovala jediná, severní Vodní brána z roku 1540. V 16. století se dva mohelničtí rodáci stali pražskými arcibiskupy, nejprve Antonín Brus a poté Martin Medek, a oba městu pomáhali finančně. Pohromy pokračovaly za třicetileté války, kdy bylo město roku 1623 dobyto protihabsburskými vojsky Gabriela Betlena.